Brazilský zdravotní systém je na pokraji zhroucení, pandemie v zemi dál sílí

Nákaza koronavirem se v Brazílii v těchto dnech šíří nebývalým tempem. Denní přírůstky nových infekcí přesahují sedmdesát tisíc, rekordně stoupá i počet mrtvých. Místní zdravotní systém je na hranici zhroucení. I když prezident Jair Bolsonaro epidemii nadále zlehčuje, některé státy zpřísňují restrikce. Odborníci dávají zrychlující se šíření nemoci do souvislosti také s takzvanou brazilskou variantou koronaviru.

Ve středu brazilské úřady ohlásily dosud nejvyšší denní přírůstek obětí, a to 1910. Podle agentury AFP se jedná o potvrzení zhoršující se situace v nejlidnatější latinskoamerické zemi, která právě zažívá druhou vlnu pandemie covidu-19.

Podle dat tamního ministerstva zdravotnictví, jehož údaje podle expertů výrazně podhodnocují reálnou situaci, se za poslední den prokázal virus u 71 704 Brazilců. To je dosud druhý nejvyšší denní počet v této zemi s asi 210 miliony obyvatel, kde v souvislosti s covidem-19 zemřelo již přes 259 tisíc osob, tedy nejvíce na světě po Spojených státech.

Místní zdravotnický systém je podle AFP na hranici zhroucení. V 19 z celkových 27 brazilských států je na jednotkách intenzivní péče plných více než 80 procent všech lůžek. Devět států dokonce hlásí více než devadesátiprocentní zaplněnost, uvádí CNN. Někteří pacienti musí být dokonce převáženi do jiných států. S nedostatkem volných lůžek se navíc potýkají také soukromé nemocnice.   

Kvůli zhoršující se situaci tak některé státy zpřísňují opatření. Stát Sao Paolo ve středu nařídil na dva týdny uzavřít restaurace, bary a většinu obchodů. Ve druhém nejlidnatějším brazilském městě – Riu de Janeiro – zase bude od pátku mimo jiné platit zákaz nočního vycházení.

Dlouhodobým kritikem restrikcí je prezident Jair Bolsonaro, jehož někteří guvernéři osočují z nezvládnutí epidemie. Bolsonaro rizika plynoucí z šíření nemoci zlehčuje a sám se také odmítá nechat naočkovat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Očkování postupuje pomalu

Znamením rostoucích obav federální vlády z nové vlny pandemie je však podle agentury Reuters uzavření dohody se společností Pfizer na dodávce sto milionů dávek její vakcíny proti covidu-19. Vedení státu přitom týdny veřejně odmítalo a kritizovalo smlouvu, kterou Pfizer zemi nabízel, ačkoliv farmaceutická společnost tvrdila, že se neliší od dohod uzavřených s jinými státy.

Očkování přitom v zemi postupuje pomalu, zčásti také kvůli chybějícím vakcínám, které Barzílie zatím odebírá od firmy AstraZeneca a čínské státní společnosti Sinopharma. Alespoň jednu dávku vakcíny obdrželo zatím 7,1 milionu Brazilců, obě pak pouze 2,1 milionu, tedy asi jedno procento populace této země.

Obavy vyvolávající brazilská varianta

Rychlý nárůst nemocných odborníci i někteří politici spojují s takzvanou brazilskou variantou koronaviru. Například ministr zdravotnictví Eduardo Pazuello na konci února uznal, že je země v krizi a guvernérům jednotlivých států řekl, že nové varianty ještě více znesnadnily kontrolu pandemie v zemi.

Zmíněná varianta byla poprvé zaznamenána ve druhé polovině prosince v Manausu. Hlavní město státu Amazonas tvrdě zasáhla už první vlna pandemie. Očekávalo se, že lidé infikovaní v první vlně by mohli získat určitý stupeň ochrany nebo imunity. Přesto však město zažilo druhou vlnu. 

Od konce loňského roku se tato mutace, která je označovaná jako P.1, rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Británie a Spojených států. V nové britsko-brazilské studii, která ještě nebyla otištěna odbornou publikací, vědci na základě poznatků z Manausu usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím.

Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 60 procent. Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek.

Podle listu New York Times se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.  

Někteří experti považují současný vývoj pandemie v Brazílii za globální hrozbu. Neurovědec Miguel Nicolelis z Dukeovy Univerzity například pro server The Guardian uvedl, že by v jeho důsledku mohly vznikat nové a ještě nebezpečnější varianty.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...