Reinfekce hrozí až 61 procentům lidí, ukazuje výzkum brazilské varianty koronaviru

Varianta koronaviru odhalená na konci loňského roku v Brazílii zaplavila tamní město Manaus i kvůli vyšší nakažlivosti a také kvůli schopnosti nakazit lidi, kteří už covid-19 prodělali. Vyplývá to z nové studie britských a brazilských vědců, která podle médií nabízí první podrobnou analýzu chování takzvané brazilské varianty viru SARS-CoV-2. Autoři odhadují, že mutace označovaná jako P.1 by se mohla šířit až dvakrát rychleji ve srovnání s jinými kmeny.

Poprvé byla identifikována ve druhé polovině prosince a od té doby se z Manausu rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Velké Británie a Spojených států. Podle deníku The New York Times (NYT) její zkoumání postupovalo pomaleji než v případě „britské“ a „jihoafrické“ varianty a odborná veřejnost tak neměla příliš jasno v tom, jak velké obavy jsou namístě.

Nová britsko-brazilská studie, která zatím nebyla otištěna odbornou publikací, vychází ze zkušeností v Manausu. Vědci na základě tamního vývoje usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím. Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 61 procent.

Ve hře je spousta neznámých

Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek. „Zjištění se vztahují na Manaus, ale nevím, jestli mají váhu pro jiná místa,“ řekl virolog z Královské univerzity v Londýně Nuno Faira, který je jedním z autorů nového výzkumu. Podle profesorky Sharon Peacockové, která řídí britské centrum pro monitoring mutací koronaviru, se teprve ukáže, co ze zjištění vyplývá pro Británii.

Podle NYT se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.

„Je namístě mít se před P.1 na pozoru a tato data nám ukazují proč,“ komentoval studie epidemiolog z Harvardovy univerzity William Hanage.

Pátrání po mutacích

V Británii nyní ve snaze zabránit rozšíření mutace probíhá rozsáhlé vyšetřování s cílem identifikovat jednu z nakažených osob, informoval ministr zdravotnictví Matt Hancock. Variantu P.1 testy v zemi odhalily celkem u šesti lidí, přičemž v jednom případě ji laboratoř detekovala ve vzorku z domácí testovací soupravy, u níž nebyl řádně vyplněný registrační formulář. Neznámý nakažený měl pozitivní test před více než dvěma týdny, píše agentura Reuters.

„Naše pátrání se zúžilo z celé země na 379 domácností na jihovýchodě Anglie a kontaktujeme každou z nich,“ řekl v parlamentu Hancock. Vzniklá situace je podle něj velmi nepravděpodobná, protože kontaktní informace chybí pouze u 0,1 procenta testů.

Kromě Velké Británie potvrdily výskyt brazilské mutace SARS-CoV-2 i další evropské země včetně Německa, Francie a Itálie, která hlásí dokonce desítky případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...