Reinfekce hrozí až 61 procentům lidí, ukazuje výzkum brazilské varianty koronaviru

Varianta koronaviru odhalená na konci loňského roku v Brazílii zaplavila tamní město Manaus i kvůli vyšší nakažlivosti a také kvůli schopnosti nakazit lidi, kteří už covid-19 prodělali. Vyplývá to z nové studie britských a brazilských vědců, která podle médií nabízí první podrobnou analýzu chování takzvané brazilské varianty viru SARS-CoV-2. Autoři odhadují, že mutace označovaná jako P.1 by se mohla šířit až dvakrát rychleji ve srovnání s jinými kmeny.

Poprvé byla identifikována ve druhé polovině prosince a od té doby se z Manausu rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Velké Británie a Spojených států. Podle deníku The New York Times (NYT) její zkoumání postupovalo pomaleji než v případě „britské“ a „jihoafrické“ varianty a odborná veřejnost tak neměla příliš jasno v tom, jak velké obavy jsou namístě.

Nová britsko-brazilská studie, která zatím nebyla otištěna odbornou publikací, vychází ze zkušeností v Manausu. Vědci na základě tamního vývoje usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím. Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 61 procent.

Ve hře je spousta neznámých

Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek. „Zjištění se vztahují na Manaus, ale nevím, jestli mají váhu pro jiná místa,“ řekl virolog z Královské univerzity v Londýně Nuno Faira, který je jedním z autorů nového výzkumu. Podle profesorky Sharon Peacockové, která řídí britské centrum pro monitoring mutací koronaviru, se teprve ukáže, co ze zjištění vyplývá pro Británii.

Podle NYT se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.

„Je namístě mít se před P.1 na pozoru a tato data nám ukazují proč,“ komentoval studie epidemiolog z Harvardovy univerzity William Hanage.

Pátrání po mutacích

V Británii nyní ve snaze zabránit rozšíření mutace probíhá rozsáhlé vyšetřování s cílem identifikovat jednu z nakažených osob, informoval ministr zdravotnictví Matt Hancock. Variantu P.1 testy v zemi odhalily celkem u šesti lidí, přičemž v jednom případě ji laboratoř detekovala ve vzorku z domácí testovací soupravy, u níž nebyl řádně vyplněný registrační formulář. Neznámý nakažený měl pozitivní test před více než dvěma týdny, píše agentura Reuters.

„Naše pátrání se zúžilo z celé země na 379 domácností na jihovýchodě Anglie a kontaktujeme každou z nich,“ řekl v parlamentu Hancock. Vzniklá situace je podle něj velmi nepravděpodobná, protože kontaktní informace chybí pouze u 0,1 procenta testů.

Kromě Velké Británie potvrdily výskyt brazilské mutace SARS-CoV-2 i další evropské země včetně Německa, Francie a Itálie, která hlásí dokonce desítky případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...