Brazilské město Manaus dosáhlo zřejmě skupinové imunity proti covidu. Přesto tam případů znovu přibývá

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Manaus je zřejmě jedinou oblastí světa, kudy nový koronavirus prošel, aniž by mu v tom kdo bránil. Díky tomu se na jeho zkušenosti dají stavět scénáře vývoje v jiných zemích. Ukázalo se, že se nakazily možná až dvě třetiny obyvatel města a každý pětistý člověk zemřel. V posledních dnech tam přesto znovu přibývá nových případů nákaz, jimž ani tak vysoká úroveň „kolektivní imunity“ nedokáže zabránit.

Virus SARS-CoV2 se začal šířit v této dvoumilionové metropoli, která je hlavním městem státu Amazonie, na přelomu dubna a května. Týden před koncem dubna tu nemocnice čelily obrovskému přetlaku pacientů s touto nemocí, extrémně narostla i úmrtnost ve městě. Zatímco normálně zde denně umírá 20 až 30 osob, podle agentury AFP to bylo v těchto dnech více než sto lidí.

„Hodně lidí umírá doma, nedostalo se jim lékařské péče,“ vysvětlil tehdy starosta Arthur Virgílio Neto agentuře AFP. „Máme pocit, že jsme se ocitli v hororu,“ popsal. Metropole velmi rychle dosáhla přeplnění svých zdravotnických kapacit –⁠ měla k dispozici pouze 50 lůžek na jednotkách intenzivní péče a ta byla okamžitě obsazená.

Problém představovaly také pohřby. Na internetu se objevila videa zachycující kolony pohřebních vozů čekajících před městským hřbitovem. Na něm také vznikly pro oběti nemoci covid-19 společné hroby. Podle starosty města se navíc virem nakazilo i několik hrobníků a někteří zemřeli. Poptávka po rakvích se oproti předchozímu roku zvýšila podle webu MIT Technology Review asi pětinásobně.

V červenci a srpnu ale množství nakažených začalo rychle klesat.

Nastoupila skupinová imunita?

Skupina vědců z Brazílie a Velké Británie vydala v září velmi diskutovanou studii (která zatím neprošla recenzním řízením), ve které popsali, že v Manausu se už novým koronavirem nakazilo mezi 44 a 68 procenty populace. „Z toho, co jsme zjistili, je to zřejmě největší promoření na světě,“ uvedli autoři. „Množství úmrtí rychle pokleslo –⁠ a my si myslíme, že je to propojené,“ doplnili. 

Podle autorů práce se v Manausu projevila velmi silně kolektivní imunita –⁠ množství nemocných klesalo kvůli tomu, že lidí s protilátkami bylo tolik, že to zabránilo viru v šíření. „Snižovat přenosy mohly i nelékařské zásahy a změny v chování lidí, ale zásadní roli zřejmě hrála stádní imunita,“ napsali.

Data to potvrzovala. Zatímco v době vrcholu epidemie v květnu umíralo v Manausu denně s covidem až 79 osob, na začátku září to byli už jen dva nebo tři lidé.

Ze studie vyplývá, že smrtnost byla v tomto městě asi 0,28 procenta –⁠ zemřel tedy asi každý 350. nakažený. Tak nízké číslo bylo zřejmě ovlivněné zejména nízkým průměrným věkem v této oblasti. V Manausu je jen šesti procentům obyvatel víc než 60 let, v západních zemích se tento podíl pohybuje nad 20 procenty.

Protože ale bylo nakažených ve městě tolik, zemřel v něm s covidem až jeden člověk z každých pěti stovek všech obyvatel města.

Podle imunologa Floriana Krammera z nemocnice Mt. Sinai v New Yorku lze očekávat, že některé oblasti dosáhnou skupinové imunity na tak vysoké úrovni, že to naruší schopnost koronaviru přenášet se. Tento výsledek se ale podle něj nedá pokládat za úspěch –⁠ spíš za selhání. „Komunitní imunita dosažená přirozeným promořením není žádná strategie, je to známka toho, že vlády selhaly v kontrole epidemie a lidé za to zaplatili životy,“ uvedl.

Nepříjemný zlom

Jen týden poté, co tato práce vyšla, došlo v Manausu k něčemu, co autoři studie nepředpokládali: čísla nakažených a mrtvých se začala znovu zvyšovat. Město proto muselo na konci září znovu nechat na 30 dní uzavřít bary a pláže, což byla místa, kde docházelo k nákazám nejčastěji.

Úřady varovaly občany, že se situace zhoršuje, protože lidé ignorují opatření –⁠ a riskují druhou vlnu nenošením roušek a nadměrným shromažďováním se v barech a na večírcích.

Expert na infekční nemoci André Patricio Almeida z manauské Nadace na výzkum tropických chorob uvedl, že většina nových případů v druhé vlně se týká mladších bohatých lidí, kteří ale pak infikují starší zranitelnější příbuzné.

Almeida varoval před vírou v imunitu po překonání nemoci. „Je poněkud předčasné hovořit o skupinové imunitě u nemoci, o které se teprve učíme, ale vidíme už případy lidí s lehkým průběhem, kteří mají protilátky na úrovni, která jim vydrží jen na 2–⁠3 měsíce. K podobnému výsledku dospěli i autoři studie z univerzity v São Paulu. Podle nich protilátky proti covidu-19 mizí z těla velmi rychle, již v průběhu několika měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...