Brazilské město Manaus dosáhlo zřejmě skupinové imunity proti covidu. Přesto tam případů znovu přibývá

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Manaus je zřejmě jedinou oblastí světa, kudy nový koronavirus prošel, aniž by mu v tom kdo bránil. Díky tomu se na jeho zkušenosti dají stavět scénáře vývoje v jiných zemích. Ukázalo se, že se nakazily možná až dvě třetiny obyvatel města a každý pětistý člověk zemřel. V posledních dnech tam přesto znovu přibývá nových případů nákaz, jimž ani tak vysoká úroveň „kolektivní imunity“ nedokáže zabránit.

Virus SARS-CoV2 se začal šířit v této dvoumilionové metropoli, která je hlavním městem státu Amazonie, na přelomu dubna a května. Týden před koncem dubna tu nemocnice čelily obrovskému přetlaku pacientů s touto nemocí, extrémně narostla i úmrtnost ve městě. Zatímco normálně zde denně umírá 20 až 30 osob, podle agentury AFP to bylo v těchto dnech více než sto lidí.

„Hodně lidí umírá doma, nedostalo se jim lékařské péče,“ vysvětlil tehdy starosta Arthur Virgílio Neto agentuře AFP. „Máme pocit, že jsme se ocitli v hororu,“ popsal. Metropole velmi rychle dosáhla přeplnění svých zdravotnických kapacit –⁠ měla k dispozici pouze 50 lůžek na jednotkách intenzivní péče a ta byla okamžitě obsazená.

Problém představovaly také pohřby. Na internetu se objevila videa zachycující kolony pohřebních vozů čekajících před městským hřbitovem. Na něm také vznikly pro oběti nemoci covid-19 společné hroby. Podle starosty města se navíc virem nakazilo i několik hrobníků a někteří zemřeli. Poptávka po rakvích se oproti předchozímu roku zvýšila podle webu MIT Technology Review asi pětinásobně.

V červenci a srpnu ale množství nakažených začalo rychle klesat.

Nastoupila skupinová imunita?

Skupina vědců z Brazílie a Velké Británie vydala v září velmi diskutovanou studii (která zatím neprošla recenzním řízením), ve které popsali, že v Manausu se už novým koronavirem nakazilo mezi 44 a 68 procenty populace. „Z toho, co jsme zjistili, je to zřejmě největší promoření na světě,“ uvedli autoři. „Množství úmrtí rychle pokleslo –⁠ a my si myslíme, že je to propojené,“ doplnili. 

Podle autorů práce se v Manausu projevila velmi silně kolektivní imunita –⁠ množství nemocných klesalo kvůli tomu, že lidí s protilátkami bylo tolik, že to zabránilo viru v šíření. „Snižovat přenosy mohly i nelékařské zásahy a změny v chování lidí, ale zásadní roli zřejmě hrála stádní imunita,“ napsali.

Data to potvrzovala. Zatímco v době vrcholu epidemie v květnu umíralo v Manausu denně s covidem až 79 osob, na začátku září to byli už jen dva nebo tři lidé.

Ze studie vyplývá, že smrtnost byla v tomto městě asi 0,28 procenta –⁠ zemřel tedy asi každý 350. nakažený. Tak nízké číslo bylo zřejmě ovlivněné zejména nízkým průměrným věkem v této oblasti. V Manausu je jen šesti procentům obyvatel víc než 60 let, v západních zemích se tento podíl pohybuje nad 20 procenty.

Protože ale bylo nakažených ve městě tolik, zemřel v něm s covidem až jeden člověk z každých pěti stovek všech obyvatel města.

Podle imunologa Floriana Krammera z nemocnice Mt. Sinai v New Yorku lze očekávat, že některé oblasti dosáhnou skupinové imunity na tak vysoké úrovni, že to naruší schopnost koronaviru přenášet se. Tento výsledek se ale podle něj nedá pokládat za úspěch –⁠ spíš za selhání. „Komunitní imunita dosažená přirozeným promořením není žádná strategie, je to známka toho, že vlády selhaly v kontrole epidemie a lidé za to zaplatili životy,“ uvedl.

Nepříjemný zlom

Jen týden poté, co tato práce vyšla, došlo v Manausu k něčemu, co autoři studie nepředpokládali: čísla nakažených a mrtvých se začala znovu zvyšovat. Město proto muselo na konci září znovu nechat na 30 dní uzavřít bary a pláže, což byla místa, kde docházelo k nákazám nejčastěji.

Úřady varovaly občany, že se situace zhoršuje, protože lidé ignorují opatření –⁠ a riskují druhou vlnu nenošením roušek a nadměrným shromažďováním se v barech a na večírcích.

Expert na infekční nemoci André Patricio Almeida z manauské Nadace na výzkum tropických chorob uvedl, že většina nových případů v druhé vlně se týká mladších bohatých lidí, kteří ale pak infikují starší zranitelnější příbuzné.

Almeida varoval před vírou v imunitu po překonání nemoci. „Je poněkud předčasné hovořit o skupinové imunitě u nemoci, o které se teprve učíme, ale vidíme už případy lidí s lehkým průběhem, kteří mají protilátky na úrovni, která jim vydrží jen na 2–⁠3 měsíce. K podobnému výsledku dospěli i autoři studie z univerzity v São Paulu. Podle nich protilátky proti covidu-19 mizí z těla velmi rychle, již v průběhu několika měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 5 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 7 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 8 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...