Izraelská vláda schválila v celé zemi třítýdenní karanténu, která vstoupí v platnost od pátku. Bude omezena svoboda pohybu, zavřou školy, nákupní střediska, restaurace nebo hotely. Opatření, jehož cílem je zbrzdit šíření koronaviru, oznámil premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je opatření nutné zavést, neboť podle varování expertů by zdravotní systém nemusel být s to zvládnout předpokládaný nárůst počtu těžkých případů nákazy, pokud se nic nepodnikne. Celostátní karanténu zažil Izrael už letos na jaře a je zřejmě první zemí, která se k ní vrací.
Izrael vyhlásil kvůli koronaviru celostátní karanténu, potrvá tři týdny
Podle nových nařízení lidé nebudou smět vycházet ven dále než 500 metrů od domova, s výjimkou nezbytných nákupů. Supermarkety a lékárny zůstanou otevřené a fungovat má dál dodávková služba. Netanjahu řekl, že shromáždění budou omezena ve vnitřních prostorách na nejvýše deset lidí a venku na dvacet.
„Za okolností, které nastaly, nemáme jinou volbu,“ řekl k nově plánovaným opatřením ministr zdravotnictví Juli Edelstein. „Není to snadné,“ poznamenal. „Ale budou-li tato pravidla dodržována, je na konci tunelu světlo,“ dodal.
Nové restrikce zasáhnou i letošní oslavy svátku Jom Kipur (Svátek smíření), během kterého se tradičně konají velké rodinné sešlosti a lidé hromadně chodí do synagog. Izraelské úřady se obávají, že za současné nepříznivé epidemické situace by taková shromáždění přispěla k šíření koronaviru.
Agentura AP uvádí, že vláda se při rozhodování o zavedení celostátní karantény nemohla dohodnout na tom, jak mají vypadat modlitby o svátcích. Ačkoliv podrobnosti nejsou zatím známy, očekává se, že počet účastníků na nich bude drasticky omezen. Kvůli tomu v neděli rezignoval ministr pro bytovou politiku Jaakov Licman, jehož strana ve vládě zastupuje ultraortodoxní židy.
Náklady na zmrazení ekonomiky: v přepočtu 42 miliard korun
Izrael v posledních týdnech zažívá prudký nárůst potvrzených případů nákazy a mírnější opatření dosud nepřinesla kýžený výsledek. Země má nyní v přepočtu na počet obyvatel jedno z nejvyšších temp šíření nákazy, napsala AP.
Letos na jaře se v zemi díky omezení svobody pohybu a dalším restrikcím podařilo zastavit šíření případů infekce, jejichž počty byly tehdy mnohem nižší než teď. Celostátní karanténa ovšem tvrdě dopadla na izraelskou ekonomiku, která se propadla do recese a výrazně přibylo nezaměstnaných. Ministerstvo financí odhaduje, že nové zmrazení chodu země hospodářství vyjde na 6,5 miliardy šekelů (asi 42 miliard korun).
Za sobotu se v Izraeli potvrdilo 4158 nových případů nákazy, aktivních je přes 38 tisíc případů a za předchozích 24 hodin přibylo 26 mrtvých. Celkově se v zemi s asi devíti miliony obyvatel potvrdilo více než 152 tisíc nakažených a 1103 s covidem-19 zemřelo.
Podle srpnového průzkumu veřejného mínění provedeného izraelským demokratickým institutem 61 procent občanů nedůvěřuje premiérovi a tomu, jak řeší pandemii. Mnozí si myslí, že Netanjahua příliš zaměstnává jeho korupční proces. Proti premiérovi se už dvanáct víkendů za sebou konají protesty.