PCR, LAMP, antigenní nebo protilátkové. Každý test na covid má smysl, ale vždy jiný účel

Během dvou dní otestovali na Slovensku tři a půl milionu lidí. V České republice se mají opakovaně na koronavirus testovat desítky tisíc klientů a zaměstnanců domovů pro seniory a dalších zařízení. V Česku i na Slovensku se k takto rozsáhlému testování využívají takzvané antigenní testy. V současné době existuje několik způsobů, jak odhalit v lidském těle přítomnost nového koronaviru.

Video Testy na covid
video

Jaký je rozdíl mezi testy na covid

PCR a antigenní testy jsou dvě hlavní metody přímých testů, tedy těch, které zjišťují, jestli je virus v těle stále přítomný. Mají svá specifika a tedy také jiné výhody a jiné nevýhody. Naopak protilátkové testy mají za úkol zjistit, jestli už člověk covid-19 prodělal. Další metody testování vědci stále vyvíjejí.

Není test jako test

Antigenní testy jsou výrazně rychlejší a levnější. Výsledek je k dispozici asi za čtvrt hodiny, maximálně do 30 minut. Oproti tomu na výsledky PCR testu se obvykle čeká několik hodin. Je to mimo jiné způsobené i tím, že zatímco antigenní test se dá použít kdekoliv, k vyhodnocování PCR testů je potřeba vzorek dovézt do laboratoře a celý proces se tak výrazně prodlouží.

To potvrzuje Pavel Dřevínek z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, podle kterého není hlavním problémem u PCR testů provedení izolace RNA a PCR, to by mohlo trvat maximálně 3 hodiny. Ale velké množství času se strácí po odběru materiálu během transportu do laboratoře.

Každý z testů také hledá ve vzorku něco jiného a navíc jinou metodou: zatímco antigenní test pátrá po bílkovině z povrchu koronaviru, PCR test hledá přímo genetickou informaci. Při metodě PCR se totiž nukleová kyselina cíleně množí a odborníci jsou tak z malého vzorku schopni získat hodně materiálu.

To antigenní testy neumí – detekují bílkovinu v množství, které ve vzorku skutečně je. Odběr vzorku je u nich stejný jako u PCR testů. Ve výtěru z nosohltanu ale odborníci hledají místo genetické informace viru takzvané antigeny na jeho povrchu.

„Pod antigenem si představme víceméně bílkovinu čili nějaký strukturální protein dané virové částice. Zdravotníci v jednotlivých zařízeních, kteří budou odběry provádět, by tak měli mít ochranné prostředky. Vzorek je totiž potenciálně infekční, dokud se nevloží do extrakčního roztoku,“ vysvětluje Dřevínek.

A to má zásadní vliv na rozdílnou citlivost obou typů testů. Podle studie vědců z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole je to u některých druhů antigenních testů jen okolo 70 procent.

Jinými slovy vědci zjistili, že dva typy antigenních testů, které zkoumali, neodhalily koronavirus zhruba u třetiny nakažených, někdy i přesto, že měli příznaky. Podle Pavla Dřevínka proto nejsou antigenní testy vhodné u některých druhů případů. Hodí se jako rychlotesty, kdy mohou například odhalit nějakou větší skupinu nakažených. Následně se pak dají ověřit citlivějšími PCR testy.

Další metody testování vědci stále vyvíjejí a ověřují. Jde hlavně o metodu nazývanou LAMP testy. Ta stejně jako PCR detekuje nukleovou kyselinu viru. Je ale oproti ní výrazně rychlejší – virová RNA se totiž nemusí izolovat a metoda navíc probíhá za stálé teploty.

Díky tomu by ji mohli využívat třeba praktičtí lékaři, kteří nemají vybavení potřebné pro PCR testy. Zatím jsou ale LAMP testy nedostatečně citlivé, na zlepšení se ovšem neustále pracuje.

Podobně se hledají i snadnější odběry vzorků. Nepříjemné výtěry z nosohltanu by mohly být nahrazeny nebo doplněny testy ze slin, které by už nemusel odebírat proškolený personál. Zatím ale není zcela jasné, jestli by takový vzorek byl v citlivosti srovnatelný s výtěrem. Vhodné odběrové sady tohoto typu vyvíjí třeba česká firma Diana Biotechnologies.

Kromě takzvaných přímých testů existují také nepřímé, které hledají odpověď organismu na virus, tedy testy protilátek. Z krve umí zjistit tři typy protilátek. Dají se využít mimo jiné ke zjištění, jestli se daný člověk někdy v minulosti koronavirem nakazil. Jsou tady klíčové pro studie, které mají za úkol zjistit, jak velká část obyvatelstva už byla nějakou nemocí zasažena. Podobně se postupuje u řady jiných onemocnění.

Doba testování je zásadní

A kdy je tedy nejlepší se nechat otestovat a jakým testem? Koronavirus má průměrnou inkubační dobu 5 až 6 dnů. Tak dlouho trvá, než nakažený člověk začne mít příznaky. Už na konci této inkubační doby je virus zjistitelný citlivými metodami, tedy především PCR testy. Ty vycházejí jako pozitivní minimálně první týden onemocnění.

Ve chvíli, kdy nastupují příznaky, je ale velká pravděpodobnost odhalení nemoci také antigenním testem. Ve druhém týdnu se pak začínají tvořit protilátky – a už je tedy možné si jejich přítomnost nechat otestovat.

Jak dlouho po nemoci se dají protilátky v testu zachytit a hlavně jak dlouho vůbec vydrží imunita vůči covidu-19, je ovšem otázka, na kterou vědci stále hledají jasnou odpověď.