Střelba v centru švédské Uppsaly má tři oběti

Tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, asi šedesát kilometrů severně od Stockholmu, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Policie událost vyšetřuje jako vraždu, zadržen dosud nikdo nebyl.

„Jsou potvrzeni tři mrtví po střelbě. Policie incident vyšetřuje jako vraždu,“ sdělili vyšetřovatelé podle agentury Reuters. Podle ní policie v tuto chvíli nemá žádné informace o tom, že by se mělo jednat o teroristický čin nebo zločin z nenávisti. Policie dále uvedla, že oběti zatím nebyly identifikovány, o motivu útoku odmítla spekulovat, píše agentura Reuters.

Podle deníku Uppsala Nya Tidning (UNT) byli obyvatelé v oblasti vyzváni, aby neopouštěli své domovy, později přišly informace, že veřejnosti už nebezpečí nehrozí.

Ke střelbě zřejmě došlo v kadeřnictví, píší švédská média podle serveru BBC. Policie prohlásila, že na místě nalezla několik lidí se zraněními připomínajícími střelná.

Policie byla na místo přivolána krátce po 17:00. „Slyšel jsem pět až šest výstřelů,“ cituje deník Aftonbladet svědka, který žije nedaleko místa. Policejní mluvčí Magnus Jansson Klarin potvrdil, že policie dostala několik hlášení o hlasitých ranách připomínajících výstřely. Na policejní operaci se podílí i vrtulník. Policie v oblasti postavila zátarasy.

Podle informací serveru Aftonbladet policie hledá podezřelého maskovaného pachatele, který z místa činu odjel na elektrokoloběžce. Podle policejních popisů měl muž na sobě sluneční brýle a tmavé oblečení.

Oslavy Valpružiny noci

I kvůli oslavám Valpružiny noci bylo v ulicích větší množství lidí. Tomáš Sniegoň z katedry evropských studií švédské Lund University ve vysílání ČT poznamenal, že jde o velmi populární akci. Podle něj si někteří svědci mohli zprvu splést střelbu s tím, že někteří nedočkavci už začali odpalovat pyrotechniku. „Takže než si lidé uvědomili, co se vlastně děje, uplynulo určité prodlení,“ řekl s tím, že právě to mohlo pachateli pomoci uprchnout.

Sniegoň připomněl, že Uppsala je velké univerzitní město, kde se nachází největší univerzita ve Švédsku.

Nahrávám video
90′ ČT24: Tomáš Sniegoň z Univerzity Lund ke střelbě v Uppsale
Zdroj: ČT24

Země se potýká s násilím souvisejícím s gangy

Tiskové agentury připomínají, že Švédsko v posledních více než deseti letech sužuje násilí související s gangy a střelba se v jedenáctimilionové skandinávské zemi rovněž ozývá často. Agentura DPA píše, že pro své činy gangy často najímají mladistvé. Podle dřívějších policejních odhadů je více než šedesát tisíc lidí v zemi napojeno na zločinecké skupiny.

V únoru bylo ve městě Örebro v centrálním Švédsku zabito deset lidí při střelbě, kterou rozpoutal 35letý útočník ve škole Campus Risbergska, načež zbraň obrátil proti sobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...