Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Bílá planeta. Kdyby někdo schopný uvažování a řeči žil na Zemi před 700 miliony lety, pojmenoval by ji nejspíš takhle. Protože opravdu téměř celá bílá byla. Podle řady vědeckých výzkumů na ní v té době byla většina vody dlouhodobě zamrzlá, povrch pevniny pokrýval sníh a většina života vyhynula.

Ledová planeta

Přestože se o změnách klimatu mluví často jako o cyklických, ty nejdramatičtější změny pozemského klimatu cyklické povahy nebyly. Platí to i o době, kterou vědci nazývají „Sněhová koule“ – Snowball Earth. Zatímco dnes se průměrná teplota na planetě pohybuje kolem patnácti stupňů Celsia, v této době byla kolem třiceti a možná až čtyřiceti stupňů pod nulou. A dokonce i oceány pokryla až stovky metrů silná vrstva ledu.

Přežívaly jen organismy v oceánech, nejčastěji u dna, nebo v tropických oblastech, kde mohlo být ledu méně – podle některých hypotéz dokonce možná žádný. Ale toto desítky milionů let dlouhé období přežilo jen máloco, život pak v podstatě vznikal téměř od znova.

O tom, že se tato kataklyzmatická událost opravdu odehrála, mají vědci solidní množství důkazů. Ale o to méně vysvětlení měli pro to, proč se to stalo. Pracovali s několika hypotézami, jež se částečně překrývají, pro jednu z nich teď v novém výzkumu přinesli celou řadu argumentů.

Mohl za to asi Franklin

V té době převažovalo na Zemi poměrně chladné klima, jehož hlavní příčinou byla nižší aktivita Slunce. A do toho přišla erupce v oblasti, které se dnes říká Franklin Large Igneous Province. Leží na severu Kanady a pokrývá milion kilometrů čtverečních, které dodnes svědčí o síle sopečné aktivity, jež tam před 720 miliony let probíhala.

Erupce tehdy vyvrhla do ovzduší obrovské množství prachových částic, jež zastínily Slunce. To se stalo v minulosti vícekrát i v podobném měřítku, ale Franklin měl něco navíc. Byly to právě další okolnosti, které pomohly přeměnit Zemi na sněhovou kouli. Podle nové analýzy výrazně pomohlo již výše popsané chladnější klima, kdy sníh a led více odrážely sluneční záření do vesmíru, ale zejména nedostatek zelených rostlin.

Je důležité si připomenout, že v té době sice už dávno existovaly zelené řasy, ale ještě nerostly zelené rostliny. Jejich čas nadešel až před 450 miliony let, na stromy došlo o sto milionů let později. Změna tedy smetla vrstvu řas a planeta nebyla schopná vázat dost oxidu uhličitého. Z ní by se uvolňoval do vzduchu a planetu ohříval – ale zničení této vrstvy zabánilo tomu, aby vůbec vznikal, nebo aby z ní unikal. Právě dopady toho, jak povrch planety zalehl led a sníh, teď vědci detailně popsali v odborném časopisu Journal of Geophysical Research: Planets.

Také ukazují, že podobně velké sopečné erupce v jiných obdobích historie Země nevyvolaly podmínky sněhové koule, protože k nim došlo v době, kdy bylo klima teplejší, nebo v době, kdy vegetace zpomalovala rychlost ochlazování.

Led a oheň

Podmínky, které vznikly sopečnou erupcí, byly nestabilní. V podmínkách extrémního chladu se oxid uhličitý, který pocházel z erupcí dalších vulkánů, nemohl ukládat do půdy ani rostlin. A tak se pomalu hromadil v atmosféře.

Postupně, po desítkách milionů let, se ho tam dostalo asi stokrát víc, než je jeho současná koncentrace. Tato vrstva skleníkového plynu vedla k dramatickému oteplení, jež ukončilo nejledovější ze všech dob ledových. Když led roztál, následovala naopak doba „superhorkého“ klimatu.

Právě v této době „po ledu“ také explodovaly formy života, jimž se říká ediakarská fauna. Šlo o první známé složité mnohobuněčné organismy, jež pak Zemi dominovaly dalších 150 milionů let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.