Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Bílá planeta. Kdyby někdo schopný uvažování a řeči žil na Zemi před 700 miliony lety, pojmenoval by ji nejspíš takhle. Protože opravdu téměř celá bílá byla. Podle řady vědeckých výzkumů na ní v té době byla většina vody dlouhodobě zamrzlá, povrch pevniny pokrýval sníh a většina života vyhynula.

Ledová planeta

Přestože se o změnách klimatu mluví často jako o cyklických, ty nejdramatičtější změny pozemského klimatu cyklické povahy nebyly. Platí to i o době, kterou vědci nazývají „Sněhová koule“ – Snowball Earth. Zatímco dnes se průměrná teplota na planetě pohybuje kolem patnácti stupňů Celsia, v této době byla kolem třiceti a možná až čtyřiceti stupňů pod nulou. A dokonce i oceány pokryla až stovky metrů silná vrstva ledu.

Přežívaly jen organismy v oceánech, nejčastěji u dna, nebo v tropických oblastech, kde mohlo být ledu méně – podle některých hypotéz dokonce možná žádný. Ale toto desítky milionů let dlouhé období přežilo jen máloco, život pak v podstatě vznikal téměř od znova.

O tom, že se tato kataklyzmatická událost opravdu odehrála, mají vědci solidní množství důkazů. Ale o to méně vysvětlení měli pro to, proč se to stalo. Pracovali s několika hypotézami, jež se částečně překrývají, pro jednu z nich teď v novém výzkumu přinesli celou řadu argumentů.

Mohl za to asi Franklin

V té době převažovalo na Zemi poměrně chladné klima, jehož hlavní příčinou byla nižší aktivita Slunce. A do toho přišla erupce v oblasti, které se dnes říká Franklin Large Igneous Province. Leží na severu Kanady a pokrývá milion kilometrů čtverečních, které dodnes svědčí o síle sopečné aktivity, jež tam před 720 miliony let probíhala.

Erupce tehdy vyvrhla do ovzduší obrovské množství prachových částic, jež zastínily Slunce. To se stalo v minulosti vícekrát i v podobném měřítku, ale Franklin měl něco navíc. Byly to právě další okolnosti, které pomohly přeměnit Zemi na sněhovou kouli. Podle nové analýzy výrazně pomohlo již výše popsané chladnější klima, kdy sníh a led více odrážely sluneční záření do vesmíru, ale zejména nedostatek zelených rostlin.

Je důležité si připomenout, že v té době sice už dávno existovaly zelené řasy, ale ještě nerostly zelené rostliny. Jejich čas nadešel až před 450 miliony let, na stromy došlo o sto milionů let později. Změna tedy smetla vrstvu řas a planeta nebyla schopná vázat dost oxidu uhličitého. Z ní by se uvolňoval do vzduchu a planetu ohříval – ale zničení této vrstvy zabánilo tomu, aby vůbec vznikal, nebo aby z ní unikal. Právě dopady toho, jak povrch planety zalehl led a sníh, teď vědci detailně popsali v odborném časopisu Journal of Geophysical Research: Planets.

Také ukazují, že podobně velké sopečné erupce v jiných obdobích historie Země nevyvolaly podmínky sněhové koule, protože k nim došlo v době, kdy bylo klima teplejší, nebo v době, kdy vegetace zpomalovala rychlost ochlazování.

Led a oheň

Podmínky, které vznikly sopečnou erupcí, byly nestabilní. V podmínkách extrémního chladu se oxid uhličitý, který pocházel z erupcí dalších vulkánů, nemohl ukládat do půdy ani rostlin. A tak se pomalu hromadil v atmosféře.

Postupně, po desítkách milionů let, se ho tam dostalo asi stokrát víc, než je jeho současná koncentrace. Tato vrstva skleníkového plynu vedla k dramatickému oteplení, jež ukončilo nejledovější ze všech dob ledových. Když led roztál, následovala naopak doba „superhorkého“ klimatu.

Právě v této době „po ledu“ také explodovaly formy života, jimž se říká ediakarská fauna. Šlo o první známé složité mnohobuněčné organismy, jež pak Zemi dominovaly dalších 150 milionů let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 1 hhodinou

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 5 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 6 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 8 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.