Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Bílá planeta. Kdyby někdo schopný uvažování a řeči žil na Zemi před 700 miliony lety, pojmenoval by ji nejspíš takhle. Protože opravdu téměř celá bílá byla. Podle řady vědeckých výzkumů na ní v té době byla většina vody dlouhodobě zamrzlá, povrch pevniny pokrýval sníh a většina života vyhynula.

Ledová planeta

Přestože se o změnách klimatu mluví často jako o cyklických, ty nejdramatičtější změny pozemského klimatu cyklické povahy nebyly. Platí to i o době, kterou vědci nazývají „Sněhová koule“ – Snowball Earth. Zatímco dnes se průměrná teplota na planetě pohybuje kolem patnácti stupňů Celsia, v této době byla kolem třiceti a možná až čtyřiceti stupňů pod nulou. A dokonce i oceány pokryla až stovky metrů silná vrstva ledu.

Přežívaly jen organismy v oceánech, nejčastěji u dna, nebo v tropických oblastech, kde mohlo být ledu méně – podle některých hypotéz dokonce možná žádný. Ale toto desítky milionů let dlouhé období přežilo jen máloco, život pak v podstatě vznikal téměř od znova.

O tom, že se tato kataklyzmatická událost opravdu odehrála, mají vědci solidní množství důkazů. Ale o to méně vysvětlení měli pro to, proč se to stalo. Pracovali s několika hypotézami, jež se částečně překrývají, pro jednu z nich teď v novém výzkumu přinesli celou řadu argumentů.

Mohl za to asi Franklin

V té době převažovalo na Zemi poměrně chladné klima, jehož hlavní příčinou byla nižší aktivita Slunce. A do toho přišla erupce v oblasti, které se dnes říká Franklin Large Igneous Province. Leží na severu Kanady a pokrývá milion kilometrů čtverečních, které dodnes svědčí o síle sopečné aktivity, jež tam před 720 miliony let probíhala.

Erupce tehdy vyvrhla do ovzduší obrovské množství prachových částic, jež zastínily Slunce. To se stalo v minulosti vícekrát i v podobném měřítku, ale Franklin měl něco navíc. Byly to právě další okolnosti, které pomohly přeměnit Zemi na sněhovou kouli. Podle nové analýzy výrazně pomohlo již výše popsané chladnější klima, kdy sníh a led více odrážely sluneční záření do vesmíru, ale zejména nedostatek zelených rostlin.

Je důležité si připomenout, že v té době sice už dávno existovaly zelené řasy, ale ještě nerostly zelené rostliny. Jejich čas nadešel až před 450 miliony let, na stromy došlo o sto milionů let později. Změna tedy smetla vrstvu řas a planeta nebyla schopná vázat dost oxidu uhličitého. Z ní by se uvolňoval do vzduchu a planetu ohříval – ale zničení této vrstvy zabánilo tomu, aby vůbec vznikal, nebo aby z ní unikal. Právě dopady toho, jak povrch planety zalehl led a sníh, teď vědci detailně popsali v odborném časopisu Journal of Geophysical Research: Planets.

Také ukazují, že podobně velké sopečné erupce v jiných obdobích historie Země nevyvolaly podmínky sněhové koule, protože k nim došlo v době, kdy bylo klima teplejší, nebo v době, kdy vegetace zpomalovala rychlost ochlazování.

Led a oheň

Podmínky, které vznikly sopečnou erupcí, byly nestabilní. V podmínkách extrémního chladu se oxid uhličitý, který pocházel z erupcí dalších vulkánů, nemohl ukládat do půdy ani rostlin. A tak se pomalu hromadil v atmosféře.

Postupně, po desítkách milionů let, se ho tam dostalo asi stokrát víc, než je jeho současná koncentrace. Tato vrstva skleníkového plynu vedla k dramatickému oteplení, jež ukončilo nejledovější ze všech dob ledových. Když led roztál, následovala naopak doba „superhorkého“ klimatu.

Právě v této době „po ledu“ také explodovaly formy života, jimž se říká ediakarská fauna. Šlo o první známé složité mnohobuněčné organismy, jež pak Zemi dominovaly dalších 150 milionů let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...