Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Bílá planeta. Kdyby někdo schopný uvažování a řeči žil na Zemi před 700 miliony lety, pojmenoval by ji nejspíš takhle. Protože opravdu téměř celá bílá byla. Podle řady vědeckých výzkumů na ní v té době byla většina vody dlouhodobě zamrzlá, povrch pevniny pokrýval sníh a většina života vyhynula.

Ledová planeta

Přestože se o změnách klimatu mluví často jako o cyklických, ty nejdramatičtější změny pozemského klimatu cyklické povahy nebyly. Platí to i o době, kterou vědci nazývají „Sněhová koule“ – Snowball Earth. Zatímco dnes se průměrná teplota na planetě pohybuje kolem patnácti stupňů Celsia, v této době byla kolem třiceti a možná až čtyřiceti stupňů pod nulou. A dokonce i oceány pokryla až stovky metrů silná vrstva ledu.

Přežívaly jen organismy v oceánech, nejčastěji u dna, nebo v tropických oblastech, kde mohlo být ledu méně – podle některých hypotéz dokonce možná žádný. Ale toto desítky milionů let dlouhé období přežilo jen máloco, život pak v podstatě vznikal téměř od znova.

O tom, že se tato kataklyzmatická událost opravdu odehrála, mají vědci solidní množství důkazů. Ale o to méně vysvětlení měli pro to, proč se to stalo. Pracovali s několika hypotézami, jež se částečně překrývají, pro jednu z nich teď v novém výzkumu přinesli celou řadu argumentů.

Mohl za to asi Franklin

V té době převažovalo na Zemi poměrně chladné klima, jehož hlavní příčinou byla nižší aktivita Slunce. A do toho přišla erupce v oblasti, které se dnes říká Franklin Large Igneous Province. Leží na severu Kanady a pokrývá milion kilometrů čtverečních, které dodnes svědčí o síle sopečné aktivity, jež tam před 720 miliony let probíhala.

Erupce tehdy vyvrhla do ovzduší obrovské množství prachových částic, jež zastínily Slunce. To se stalo v minulosti vícekrát i v podobném měřítku, ale Franklin měl něco navíc. Byly to právě další okolnosti, které pomohly přeměnit Zemi na sněhovou kouli. Podle nové analýzy výrazně pomohlo již výše popsané chladnější klima, kdy sníh a led více odrážely sluneční záření do vesmíru, ale zejména nedostatek zelených rostlin.

Je důležité si připomenout, že v té době sice už dávno existovaly zelené řasy, ale ještě nerostly zelené rostliny. Jejich čas nadešel až před 450 miliony let, na stromy došlo o sto milionů let později. Změna tedy smetla vrstvu řas a planeta nebyla schopná vázat dost oxidu uhličitého. Z ní by se uvolňoval do vzduchu a planetu ohříval – ale zničení této vrstvy zabánilo tomu, aby vůbec vznikal, nebo aby z ní unikal. Právě dopady toho, jak povrch planety zalehl led a sníh, teď vědci detailně popsali v odborném časopisu Journal of Geophysical Research: Planets.

Také ukazují, že podobně velké sopečné erupce v jiných obdobích historie Země nevyvolaly podmínky sněhové koule, protože k nim došlo v době, kdy bylo klima teplejší, nebo v době, kdy vegetace zpomalovala rychlost ochlazování.

Led a oheň

Podmínky, které vznikly sopečnou erupcí, byly nestabilní. V podmínkách extrémního chladu se oxid uhličitý, který pocházel z erupcí dalších vulkánů, nemohl ukládat do půdy ani rostlin. A tak se pomalu hromadil v atmosféře.

Postupně, po desítkách milionů let, se ho tam dostalo asi stokrát víc, než je jeho současná koncentrace. Tato vrstva skleníkového plynu vedla k dramatickému oteplení, jež ukončilo nejledovější ze všech dob ledových. Když led roztál, následovala naopak doba „superhorkého“ klimatu.

Právě v této době „po ledu“ také explodovaly formy života, jimž se říká ediakarská fauna. Šlo o první známé složité mnohobuněčné organismy, jež pak Zemi dominovaly dalších 150 milionů let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...