Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
Za mříže se dostal už třikrát. Celkem tam strávil pět let svého života. Vše pro muže začalo zpronevěrou a sedmiměsíčním vězením. „Pobyt ve vězení, spíš než by mě napravil, tak měl opačný účinek,“ vzpomíná bývalý trestanec.
Na svobodě pak bral drogy a projevily se u něj problémy s agresí. V době, kdy si odpykával trest za ublížení na zdraví, začal s probačním programem.
„Jak to (program) pokročilo, byl jsem sám zaražený, jak velký měl na mě vliv. Donutil mě o věcech přemýšlet,“ popisuje.
Přínos vysvětluje i terapeutka Diakonie Církve bratrské Iveta Součková: „Když se podaří, že člověk získá nadhled a zastaví agresi, tak pak se stopne i řetězec násilí v jeho okolí.“
Nejen Součková má nyní víc klientů, než je běžné. Kvůli přetížení programů je podle nevládních organizací nutné, aby na ně stát posílal víc peněz.
K programu se dostane jen zlomek trestaných
„Je jich (programů) zoufale málo. Dostanou se k nim stovky, maximálně tisíce lidí ročně, přitom ve vězení máme asi dvacet tisíc lidí,“ líčí předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková. A o nutném posílení mluví i v kontextu novely trestního zákoníku, která počítá s častějšími alternativními tresty. Ty budou mít za důsledek i víc práce s odsouzenými.
Probační a mediační službu přetěžuje několik agend. „Například příprava na podmíněné propuštění. Když se u ní role Probační a mediační služby posílí, tak lidi budou bezpečněji propouštěni do společnosti,“ říká její ředitelka Gabriela Slováková.
Přetížení Probační a mediační služby uznává i náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák (STAN). Vláda proto úřadu schválila 25 nových úvazků. Klíčové jsou přitom individuální terapie, po kterých se zvyšuje šance nápravy odsouzeného nejvíce.
