Probační a mediační služba

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přislíbil odborům státních zastupitelství, že od Nového roku výrazně vzrostou mzdy jejich nejméně odměňovaných administrativních zaměstnanců, řekl po jednání Jan Rampas z Odborového svazu státních orgánů a organizací. Zapisovatelka, která má nyní nástupní plat pod 20 tisíc korun hrubého, by po změně měla mít garantovaný plat až 29 100 korun.

O využívání nových elektronických náramků pro vězně není mezi soudci zájem. V současnosti zařízení hlídají 31 domácích vězňů a čtyři obviněné, u kterých nahrazují vazbu. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Za dodání a provoz náramků na sedm let stát zaplatí přes 93 milionů korun. Nové náramky v Česku fungují čtvrt roku.

Situace v českém vězeňství je podle prezidenta Petra Pavla velmi vážná. Přednostně je podle něj potřeba řešit personální stabilizací Vězeňské služby ČR. Prezident to řekl po debatě se zástupci státní správy, odborné veřejnosti a neziskového sektoru.

Peněžitá pomoc pro oběti trestných činů se má do budoucna zvýšit. Poslanecký návrh podpořili ministři, do sněmovny se dostane po prázdninách. Víc by podle předlohy měly dostat i neziskové organizace, které poškozené podporují, a také Probační a mediační služba.

V Česku začal fungovat nový elektronický monitoring domácích vězňů. Takzvaný náramek dostalo od minulého úterý, kdy začal ostrý provoz, osm odsouzených. Tentokrát ho dodala česká firma Forsolution CZ s polským subdodavatelem Enigma. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že spuštění nového monitoringu je důležitý krok k modernizaci trestního práva. Elektronický monitorovací systém není pro Česko novinka, fungoval už mezi podzimem 2018 a 2021.

Ve výběrovém řízení na dodavatele elektronického monitorovacího systému pro domácí vězně uspěla firma Forsolution CZ. Informoval o tom mluvčí Probační a mediační služby (PMS) Martin Bačkovský. S předchozím dodavatelem – izraelskou firmou SuperCom, kterou stát vybíral osm let a která systém provozovala od září 2018 – přestala služba spolupracovat v listopadu 2021. Dodržování podmínek trestu domácího vězení od té doby nehlídají takzvané náramky, ale opět namátkově probační úředníci. V dubnu PMS zveřejnila, že o získání zakázky na provozování systému se uchází jeden zájemce. Tehdy ho nejmenovala.

V Česku by v budoucnosti měly vzniknout další probační domy pro lidi podmíněně propuštěné z vězení. První zařízení tohoto typu otevřeli ve čtvrtek v Písku. Klienti by do něj měli nastoupit v prosinci. Novinářům to řekli zástupci Probační a mediační služby a ministerstva spravedlnosti.

Minimální efekt měly podle Nejvyššího kontrolního úřadu stamilionové výdaje určené na digitalizaci justice. Ministerstvo spravedlnosti vydalo podle kontrolorů v minulých pěti letech 331,5 milionu korun na rozvoj eJustice, ale nedokončilo klíčové informační systémy a ani nezačalo s jejich zapojením. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní. Ministerstvo je nicméně přesvědčeno, že za průtahy stojí objektivní okolnosti. Ujistilo, že práce na digitalizaci pokračují.

V Písku v prosinci zahájí provoz Probační dům. Bude nabízet zázemí pro vybrané lidi, kteří byli podmíněně propuštěni z vězení. Jde o první zařízení tohoto druhu v Česku. Informoval o tom mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Objekt se v Písku nachází na pozemcích v majetku státu.

Na českých silnicích přibývá šoférů, kterým soudy zakážou řízení. Ročně je jich asi patnáct tisíc. Zhruba čtyři tisícovky z nich ale zákaz opakovaně porušují. Nejčastěji přitom řidiči trest dostali za to, že za volant usedli opilí, zdrogovaní nebo jeli příliš rychle a agresivně. Jeden z posledních takových případů řeší na Královéhradecku. Muž s devatenácti zákazy řízení zabil na silnici v rozmezí šesti let tři lidi.

Už půl roku musí systém domácího vězení fungovat bez elektronických náramků. Probační úředníci teď odsouzené kontrolují namátkově – minimálně čtyřikrát měsíčně. To jim brání v jiné práci. Soutěžení dodavatele nových náramků by mělo začít do konce roku.

Probační a mediační služba přestala používat elektronické náramky pro hlídání obviněných a odsouzených, kteří mají být v domácím vězení, jsou podmíněně propuštěni na svobodu nebo by jinak byli ve vazbě. Úřad vypověděl smlouvu s dodavateli. V důsledku toho skončil nepřetržitý dohled a úředníci kontrolují domácí vězně jen namátkově. Soudcovská unie vyzvala, aby ministerstvo spravedlnosti využilo situace k zásadní změně a dohled nad domácími vězni předalo Vězeňské službě nebo přímo soudům.

Probační úředníci budou moci nově sami rozhodovat o změnách v alternativních trestech odsouzených. Dosud to mohl učinit jen soud. Změnu umožní novela trestního řádu, která bude účinná od počátku příštího roku. Má zrychlit nástup k trestu a také posílit motivaci k jeho plnění.

Vyšetřovatelé požáru v Bohumíně našli u bytu stopy po hořlavině. Podle experta není narušena statika domu. Obyvatelé spodních pater už se mohou vracet do svých domovů, budova ale zůstává bez elektřiny a plynu. Ty budou zapojeny, až skončí vyšetřování příčiny požáru. Z deseti zraněných zůstává pět v nemocnicích, dalších pět lékaři propustili do domácí péče. Při nejtragičtějším tuzemském požáru za posledních třicet let zemřelo jedenáct lidí, mezi nimi tři děti.

Izraelská firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků pro odsouzené. Podle Probační a mediační služby (PMS) kvůli tomu hrozí přechodné omezení monitoringu a jeho nahrazení namátkovými kontrolami probačních úředníků, informoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. PMS se již připravuje i na variantu vypsání nové veřejné soutěže.

Za rok fungování „vězeňských náramků“ porušilo pravidla až 40 procent odsouzených, kteří je nosí. Nejčastěji se jedná o vybití náramku nebo pozdní příchody. Některé prohřešky jsou ale vážnější, ve vězení proto skončilo už sedm trestanců.

Jen třicet lidí dosud získalo odškodnění pro oběti trestných činů. Ministerstvo spravedlnosti je odškodnilo téměř třemi miliony korun, k dispozici přitom na účtu bylo téměř 130 milionů. Většina peněz kvůli malému zájmu obětí trestných činů podle mluvčího ministerstva Martina Bačkovského propadla státu. Podle ředitelky Bílého kruhu bezpečí by pomohla větší informovanost obětí a delší lhůta na podání žádosti.