Minimální efekt měly podle Nejvyššího kontrolního úřadu stamilionové výdaje určené na digitalizaci justice. Ministerstvo spravedlnosti vydalo podle kontrolorů v minulých pěti letech 331,5 milionu korun na rozvoj eJustice, ale nedokončilo klíčové informační systémy a ani nezačalo s jejich zapojením. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní. Ministerstvo je nicméně přesvědčeno, že za průtahy stojí objektivní okolnosti. Ujistilo, že práce na digitalizaci pokračují.
Digitalizace justice stála podle kontrolorů už stovky milionů, soudy jsou ale dál plné papírů
Kontrola se zaměřila na tři projekty na digitalizaci justice, do kterých ministerstvo spravedlnosti investovalo v letech 2016 až 2021. V době, kdy digitalizace skončila, nefungoval ani jeden. „Resort tak stále využívá technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a na správu finančně náročné informační systémy,“ uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková.
Upozornila, že v českém soudnictví například neexistuje možnost elektronického podání s okamžitou elektronickou platbou, nelze snadno elektronicky komunikovat s účastníky řízení ani na dálku nahlížet do spisu.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že se digitalizace protáhla, zdůvodnil to ale objektivními skutečnostmi. „Ty spočívají ve složitosti přípravy technického zadání klíčového informačního systému, administrativně náročného soutěžního dialogu. V neposlední řadě se jedná pro ministerstvo spravedlnosti o úspěšně skončené správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,“ uvedl Řepka.
Podle NKÚ hrozí navíc justici kvůli pomalému rozvoji finanční ztráty. Konkrétně ambice vytvořit nový modulární elektronický systém spisové služby, nový elektronický informační systém insolvenčního rejstříku a sedm podpůrných aplikací (eISIR) vedla k tomu, že po šesti letech vývoje jsou k dispozici pouze tři podpůrné aplikace.
„Pokud se ministerstvu spravedlnosti nepodaří tento projekt dokončit nejpozději v prosinci příštího roku, nebude proplacena evropská dotace ve výši téměř 178 milionů korun. Ministerstvo by tak muselo veškeré výdaje projektu ve výši téměř 220 milionů korun hradit z prostředků státního rozpočtu a již proplacené peníze z EU vrátit,“ upozornili kontroloři.
Podle Řepky ale počítá ministerstvo s tím, že bude eISIR do konce roku 2023 hotový.
Elektronické náramky mimo provoz
Velmi problematický je i elektronický monitoring osob. Elektronické náramky mají zjednodušit kontrolu osob odsouzených k domácímu vězení, ale momentálně je Probační a mediační služba nepoužívá. Po třech letech provozu monitoring ukončila, neboť dodavatel neplnil některé závazky ze smlouvy nebo jen se značným zpožděním. Smluvní sankce a náhrady škod vyčíslila služba na 139,5 milionu korun, částku po dodavateli vymáhá soudně.
Od loňského prosince tak opět provádějí kontroly odsouzených probační úředníci formou neohlášených návštěv. Průměrné měsíční náklady na tyto kontroly se podle NKÚ pohybují mezi 232 až 464 tisíci korunami. Mluvčí resortu spravedlnosti ujistil, že Probační a mediační služba připravuje výběrové řízení na nového dodavatele.
Ve strategii eJustice bylo dvacet specifických cílů, z nichž podle NKÚ splnil resort pouze dva, a 37 plánovaných aktivit, z nich je dokončeno osm. Nejvíce peněz, 247 milionů korun, vydalo ministerstvo na pořízení videokonferenčních prostředků a nahrávacích zařízení do soudních síní.
Kontroloři také zjistili, že ministerstvo nemělo definovaný ani rámcový objem peněz, které bude na splnění cílů strategie eJustice potřebovat, a nemělo ani vyjasněnou představu o rozsahu projektů. Podle kontrolorů může také za neefektivní rozvoj eJustice absence základních řídicích dokumentů a neschopnost čerpat rozpočtované investiční prostředky. Ty byly v letech 2016 až 2021 čerpány pouze v rozsahu 21 až 50 procent.
Ministerstvo nicméně rozporovalo tvrzení NKÚ, že by nemělo jasnou představu o provedení strategických cílů. Úřad podle mluvčího udělal několik organizačních změn k rozdělení kompetencí a snaží se dodat nejprve důležité základní stavební kameny, jako je výše uvedený projekt „Vývoj a implementace eISIR a jeho společných částí“.
Nízké čerpání finančních prostředků bylo podle resortu důsledkem odkladů. „A tedy v okamžiku ukončování projektů tak logicky dojde i k čerpání alokovaných finančních prostředků,“ ujistil úřad.