Oběti trestných činů mohou žádat o odškodnění, ze 130 milionů nevyplatil stát ani tři

Nahrávám video
Oběti trestných činů mohou žádat stát o odškodnění
Zdroj: ČT24

Jen třicet lidí dosud získalo odškodnění pro oběti trestných činů. Ministerstvo spravedlnosti je odškodnilo téměř třemi miliony korun, k dispozici přitom na účtu bylo téměř 130 milionů. Většina peněz kvůli malému zájmu obětí trestných činů podle mluvčího ministerstva Martina Bačkovského propadla státu. Podle ředitelky Bílého kruhu bezpečí by pomohla větší informovanost obětí a delší lhůta na podání žádosti.

„Na účet došly od začátku jeho fungování platby v celkové výši 129,5 milionu korun. Aktuální stav účtu je 12,5 milionu korun,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Martin Bačkovský. Mezi oběti trestných činů resort zatím rozdělil 2,8 milionu korun. Nejvyšší vyplacená částka byla 2,2 milionu korun.

Účet ministerstvo zřídilo v lednu 2018, aby usnadnilo obětem cestu k odškodnění. O velkou část peněz, které se na účet dostaly od pachatelů, ale nikdo neměl zájem. „Z peněz, o které se nikdo v dané lhůtě nepřihlásí, propadne 98 procent do státního rozpočtu a 2 procenta na probační a mediační službu,“ vysvětluje Bačkovský.

Žádostí o odškodnění je prý málo. „Máme tu velkou část peněz, které se přelévají do státního rozpočtu, protože o ně nikdo nemá zájem,“ komentuje situaci na účtu Jiřina Lidmilová z odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti.

Šedesátidenní lhůta je příliš krátká, tvrdí Vitoušová

O to, aby se oběti trestných činů o možnosti získat odškodnění dozvěděly, se starají soudy, Probační a mediační služba a Bílý kruh bezpečí. Podle jeho prezidentky Petry Vitoušové by pomohla větší informovanost obětí o stavu rozsudku a prodloužení lhůty, ve které lze o peníze požádat. Ta je v tuto chvílí šedesát dnů.

„Oběti by měly být lépe informované o tom, že se rozsudek stal pravomocný,“ apeluje představitelka Bílého kruhu bezpečí s tím, že si v tuto chvíli musí odvolací proces a pravomocnost rozsudku sledovat samy, což je pro ně často náročné a zdlouhavé. „Od té chvíle jim nemilosrdně začíná běžet lhůta. Ta je podle mého názoru velmi krátká,“ doplňuje Vitoušová.

I když peněz je na účtu dost, ne všichni žadatelé odškodnění dostanou. „Řada žadatelů nyní čeká, zdali jejich pachatel uložený trest splní, či zdali se podaří jeho zajištěný majetek zpeněžit,“ říká Bačkovský. „Účet si nelze představovat jako fond, do kterého přichází peníze a libovolně se z něj peníze přidělují. Musí dojít ke spárování konkrétní oběti s konkrétním pachatelem,“ dodává Bačkovský.

Lidé, kteří mají na peníze z účtu pro odškodňování obětí trestných činů nárok, o ně mohou požádat do šedesáti dní ode dne, kdy rozsudek nabyde právní moci. Formulář je k dispozici na webových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...