Nový rámcový vzdělávací program pro školy by měl přispět ke snižování nerovností ve vzdělávání a posílit výuku zaměřenou na dovednosti, řekl k zahájení veřejné konzultace tohoto programu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Větší důraz by se měl klást na aktivní práci s informacemi a hledání souvislostí. Odborníci i veřejnost se nyní mohou k návrhu vyjádřit, čas na to mají do konce května.
Místo memorování snaha chápat souvislosti. Ministerstvo navrhlo změny vzdělávání
Události: Návrh nových učebních plánů (zdroj: ČT24)
Rámce nového pojetí učiva základních škol jsou i podle ministerstva obecné. Školy k tomu můžou přistoupit různě – zapracovat změny do existujících předmětů, vytvořit nové, nebo dokonce opustit klasický rozvrh hodin. Žáci ale mají dostat víc prostoru k rozvoji individuálních dovedností – třeba větším zastoupením volitelných předmětů.
„Ambicí je, aby se méně spoléhalo na takové ty faktografické, encyklopedické znalosti a více se zdůrazňovala aktivní práce s informacemi, schopnost je aplikovat, využívat,“ vysvětlil Bek.
Na druhých stupních základních škol by se měla škála volitelných předmětů zdvojnásobit. Děti by jimi trávily třicet procent hodin. Dostaly by tak příležitost do látky hlouběji proniknout.
„Velmi často se ty možnosti, které škola má nad rámec daného povinného penza, posouvají do režimu doučování, do režimu přípravy na přijímací zkoušky,“ řekl ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa. „Chtěli bychom, aby se děti rozvíjely v rámci toho, co je baví,“ vysvětlil.
Ve společné části vyučování by měly děti získat osm klíčových kompetencí. Strategický dokument je doporučuje předávat v souvislostech, ne nutně jen v jediném předmětu. A hodnotit slovně, ne klasickými známkami.
„Toto je teoretický dokument. Důležitější je, jak to přijmou učitelé a jestli podle toho budou učit,“ zdůraznila mluvčí organizace EDUin Pavla Lioliasová.
„Veřejná konzultace by měla shromáždit názory,“ uvedl pro ČT Bek. Přiblížil také jednu z oblastí vzdělávání, která je v návrhu obsažena, týkající se osobnostních a sociálních dovedností dětí. „Je to zacílení pozornosti na jejich osobnostní rozvoj, schopnost sebereflexe, také odolnost třeba vůči stresu a podobně,“ prohlásil.
Do června mají vzniknout modelové školní vzdělávací programy, a to v celkem čtyřech variantách. Přecházet k nim budou žáci vždy od začátku stupně, tedy v prvních a šestých třídách, nejdříve ale až od září 2025. O dva roky později už to bude ve zmíněných ročnících povinné, po dalších dvou letech už se tomu nevyhnou nikde. Harmonogram je oproti předpokladům o rok posunutý.
Obavy ředitelů
Již se ozývá kritika, konkrétně od některých ředitelů škol. S více předměty na výběr by prý mezi školami mohly narůstat rozdíly v zaměření. Kvůli tomu může školy ještě víc zatížit takzvaná spádová turistika, kdy rodiče děti přihlašují k trvalému bydlišti v okolí škol s dobrou pověstí.
„Když jsme se dívali na čísla z minulých let, odpovídalo to přibližně deseti procentům přijatých žáků,“ prohlásil radní pro školství z Roztok Jaromír Beran (TOP09).
Ministerstvo současně navrhuje i úpravu kurikula v mateřských školách. Ta má být více provázaná s tím, co se pak učí v prvních třídách. Dokument se ale třeba nezabývá tím, že má v tuzemsku každé čtvrté dítě odklad.
