„Dětem se smějí, že nemají počítač na distanční výuku.“ Linky bezpečí i důvěry musely posílit kapacitu chatů

Počet telefonátů kvůli kyberšikaně, kyberstalkingu nebo zneužití osobních dat na Linku bezpečí loni vzrostl o desítky procent. Kromě potíží na internetu řešily děti často také rodinné vztahy nebo psychické potíže, které způsobovala mimo jiné i pandemie koronaviru. Podobné problémy často řešili také volající na Linku důvěry Dětského krizového centra. Hlavním tématem byl strach z dopadů pandemie. Obě linky také rozšířily kapacity svých chatů.

Podle vedoucí Linky bezpečí Kateřiny Liškové narostlo v roce 2020 mezi volajícími téma kyberšikany bezmála o sedmdesát procent. „Problém kyberšikany se objevil ve 151 kontaktech a jedná se o sedmašedesátiprocentní navýšení oproti roku 2019. Tyto potíže řeší nejčastěji dívky ve věku mezi dvanácti a čtrnácti lety,“ popisuje Lišková. V roce 2019 řešilo kyberšikanu 89 volajících, v roce 2018 o tři volající méně.

Nárůst kyberšikany potvrzuje i Linka důvěry Dětského krizového centra. „Často je to způsobeno právě tím, že svět dětí se mnohem více redukuje na svět virtuální. Pandemie způsobila, že mnohdy jediným kontaktem s vrstevníky se stává monitor počítače. Děti přestávají mít na výběr mezi světem skutečným a virtuálním. Navíc ještě nedokážou vnímat velká rizika, která se v online prostoru nacházejí,“ říká mluvčí Linky důvěry Jana Pěchová. U Linky důvěry vzrostla od roku 2017 témata týkající se problémů v kyberprostoru o 75 procent.

„Často nás také kontaktovali dospělí, kteří chtějí svým dětem tuto dobu ulehčit a zajímali se o bezpečnost v kyberprostoru, což je naopak pozitivní posun od roku 2019,“ doplňuje Pěchová.

Operátoři museli řešit i zneužití dat a stalkování na síti

„Opakovaně jsme se setkali i s dětmi, které se staly terčem výsměchu ostatních, protože se rodina potýká s ekonomickými problémy a ony nemají na distanční výuku počítač,“ pokračuje Pěchová s tím, že školáci silně prožívají svoji atraktivitu ve skupině právě podle hodnocení ve virtuálním prostoru, jako je počet „lajků“ nebo množství „přátel“.

Velký nárůst zaznamenala Linka bezpečí také ohledně zneužití osobních dat. To řešilo o 64 procent volajících více než v roce 2019, konkrétně dvě stovky. V roce 2018 řešilo tento problém 90 volajících, v roce 2017 jich bylo necelých 70.

Oproti předchozím letům se navýšilo také téma kyberstalkingu. Ten řešilo na Lince bezpečí loni 237 volajících, jedná se tak o 62procentní nárůst oproti roku 2019. Tehdy řešilo tento problém 146 volajících.

Témat šikany ve školách oproti roku 2019 ubylo. I přesto se ale tento problém řešil častěji než kyberšikana. „To, že se děti méně stýkaly ve škole, lze evidovat ve snížení četnosti tématu šikany ve škole o 43 procent oproti roku 2019. V roce 2020 bylo téma šikany ve škole v 915 kontaktech, v roce 2019 v 1608 kontaktech,“ pokračuje Lišková z Linky bezpečí.

Podle ní eviduje linka úbytek telefonátů na téma školy, šikany a potíží mezi vrstevníky. „Úbytek těchto témat na Lince bezpečí může částečně souviset s nouzovými opatřeními v rámci covidu, kdy se děti mohly méně potkávat,“ doplňuje.

Strach jako ústřední téma telefonátů i chatů

Podle Liškové řešili volající často na Lince bezpečí psychické potíže, rodinné vztahy nebo sexuální vyzrávání. Podobné problémy měli i volající na Linku důvěry. „Častým tématem se stal spor o dítě. Nouzová opatření a stav karantény se mnohdy stával nástrojem rodičů v rozvodových a porozvodových situacích, který používali v mocenském boji o své děti,“ uvádí Pěchová. Pro některé rodiny bylo zase složitější trávit spolu kvůli izolaci více času. Důsledkem toho bylo prohloubení syndromu CAN (tedy syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte).

Kvůli pandemii tak docházelo ke zhoršení psychického stavu řady dětí. „Strach se stal ústředním tématem všech hovorů i chatů. Děti trpí strachem z nemoci, ale i o své blízké. Měly obavy, jaké to bude, až se vrátí mezi své vrstevníky, a teď mají zase strach, jestli se tam vůbec někdy vrátí,“ popisuje Pěchová.

V roce 2020 zaznamenala Linka důvěry také zvýšený zájem o kontakt pomocí chatu. Stejně jako Linka bezpečí rozšířila i Linka důvěry jeho kapacity. „V době pandemie, kdy musely být děti izolované doma u svých počítačů, jejich zájem o tuto službu narostl, a tak jsme od července rozšířili vlastní kapacity pro klienty, aby nás ještě více mohli kontaktovat touto formou,“ uzavírá Pěchová s tím, že centrum přijalo o 169 kontaktů na chatu více než v roce 2019, konkrétně 1131. Nejčastěji se na chat obracejí děti ve věku 9 až 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...