„Dětem se smějí, že nemají počítač na distanční výuku.“ Linky bezpečí i důvěry musely posílit kapacitu chatů

Počet telefonátů kvůli kyberšikaně, kyberstalkingu nebo zneužití osobních dat na Linku bezpečí loni vzrostl o desítky procent. Kromě potíží na internetu řešily děti často také rodinné vztahy nebo psychické potíže, které způsobovala mimo jiné i pandemie koronaviru. Podobné problémy často řešili také volající na Linku důvěry Dětského krizového centra. Hlavním tématem byl strach z dopadů pandemie. Obě linky také rozšířily kapacity svých chatů.

Podle vedoucí Linky bezpečí Kateřiny Liškové narostlo v roce 2020 mezi volajícími téma kyberšikany bezmála o sedmdesát procent. „Problém kyberšikany se objevil ve 151 kontaktech a jedná se o sedmašedesátiprocentní navýšení oproti roku 2019. Tyto potíže řeší nejčastěji dívky ve věku mezi dvanácti a čtrnácti lety,“ popisuje Lišková. V roce 2019 řešilo kyberšikanu 89 volajících, v roce 2018 o tři volající méně.

Nárůst kyberšikany potvrzuje i Linka důvěry Dětského krizového centra. „Často je to způsobeno právě tím, že svět dětí se mnohem více redukuje na svět virtuální. Pandemie způsobila, že mnohdy jediným kontaktem s vrstevníky se stává monitor počítače. Děti přestávají mít na výběr mezi světem skutečným a virtuálním. Navíc ještě nedokážou vnímat velká rizika, která se v online prostoru nacházejí,“ říká mluvčí Linky důvěry Jana Pěchová. U Linky důvěry vzrostla od roku 2017 témata týkající se problémů v kyberprostoru o 75 procent.

„Často nás také kontaktovali dospělí, kteří chtějí svým dětem tuto dobu ulehčit a zajímali se o bezpečnost v kyberprostoru, což je naopak pozitivní posun od roku 2019,“ doplňuje Pěchová.

Operátoři museli řešit i zneužití dat a stalkování na síti

„Opakovaně jsme se setkali i s dětmi, které se staly terčem výsměchu ostatních, protože se rodina potýká s ekonomickými problémy a ony nemají na distanční výuku počítač,“ pokračuje Pěchová s tím, že školáci silně prožívají svoji atraktivitu ve skupině právě podle hodnocení ve virtuálním prostoru, jako je počet „lajků“ nebo množství „přátel“.

Velký nárůst zaznamenala Linka bezpečí také ohledně zneužití osobních dat. To řešilo o 64 procent volajících více než v roce 2019, konkrétně dvě stovky. V roce 2018 řešilo tento problém 90 volajících, v roce 2017 jich bylo necelých 70.

Oproti předchozím letům se navýšilo také téma kyberstalkingu. Ten řešilo na Lince bezpečí loni 237 volajících, jedná se tak o 62procentní nárůst oproti roku 2019. Tehdy řešilo tento problém 146 volajících.

Témat šikany ve školách oproti roku 2019 ubylo. I přesto se ale tento problém řešil častěji než kyberšikana. „To, že se děti méně stýkaly ve škole, lze evidovat ve snížení četnosti tématu šikany ve škole o 43 procent oproti roku 2019. V roce 2020 bylo téma šikany ve škole v 915 kontaktech, v roce 2019 v 1608 kontaktech,“ pokračuje Lišková z Linky bezpečí.

Podle ní eviduje linka úbytek telefonátů na téma školy, šikany a potíží mezi vrstevníky. „Úbytek těchto témat na Lince bezpečí může částečně souviset s nouzovými opatřeními v rámci covidu, kdy se děti mohly méně potkávat,“ doplňuje.

Strach jako ústřední téma telefonátů i chatů

Podle Liškové řešili volající často na Lince bezpečí psychické potíže, rodinné vztahy nebo sexuální vyzrávání. Podobné problémy měli i volající na Linku důvěry. „Častým tématem se stal spor o dítě. Nouzová opatření a stav karantény se mnohdy stával nástrojem rodičů v rozvodových a porozvodových situacích, který používali v mocenském boji o své děti,“ uvádí Pěchová. Pro některé rodiny bylo zase složitější trávit spolu kvůli izolaci více času. Důsledkem toho bylo prohloubení syndromu CAN (tedy syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte).

Kvůli pandemii tak docházelo ke zhoršení psychického stavu řady dětí. „Strach se stal ústředním tématem všech hovorů i chatů. Děti trpí strachem z nemoci, ale i o své blízké. Měly obavy, jaké to bude, až se vrátí mezi své vrstevníky, a teď mají zase strach, jestli se tam vůbec někdy vrátí,“ popisuje Pěchová.

V roce 2020 zaznamenala Linka důvěry také zvýšený zájem o kontakt pomocí chatu. Stejně jako Linka bezpečí rozšířila i Linka důvěry jeho kapacity. „V době pandemie, kdy musely být děti izolované doma u svých počítačů, jejich zájem o tuto službu narostl, a tak jsme od července rozšířili vlastní kapacity pro klienty, aby nás ještě více mohli kontaktovat touto formou,“ uzavírá Pěchová s tím, že centrum přijalo o 169 kontaktů na chatu více než v roce 2019, konkrétně 1131. Nejčastěji se na chat obracejí děti ve věku 9 až 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 10 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 12 hhodinami
Načítání...