Temná stránka práce novinářek: nadávky a sexuální obtěžování na denním pořádku

Pro 90 procent amerických žurnalistek jsou největší hrozbou útoky na internetu. Ukázal to nový průzkum newyorského Výboru na ochranu novinářů (CPJ). Vulgární příspěvky a zprávy v online prostředí byly zároveň jedním z nejčastějších typů útoku, které novinářky z USA a Kanady zažily. Není to ale problém jen v americkém prostředí – čelí mu i Češky.

Podle nové studie se novinářky ze Spojených států a Kanady cítí méně bezpečně než dříve. S tvrzením, že se jejich povolání stalo v posledních pěti letech nebezpečnějším, souhlasilo 85 procent z nich. Zhruba dvě třetiny se staly terčem verbálních útoků, polovina pak čelila útokům na internetu.

Nenávistné zprávy i fotografie penisů

Více než polovinu respondentek napadli internetoví trollové. S tím mají zkušenosti i české novinářky. „V médiích pracuju zhruba sedm let a různé nepříjemné sprosté zprávy mi chodí úplně od začátku. Bývají takové vlny, třeba když mám nějaké neoblíbené, nepopulární téma, tak se to zostří a pak je zase chvíli klid, ale v podstatě to trvá celou dobu,“ řekla Zdeňka Trachtová z Českého rozhlasu.

Nadávky a nenávistné zprávy, výhrůžky, sexuální návrhy nebo přímo fotografie intimních partií – takové nevyžádané zprávy často plní sociální sítě novinářek. „Nadávali mi hrubě, sprostými slovy. Zpochybňovali to, že jsem dobrá novinářka nebo jakákoliv novinářka. Útočili na můj vzhled, na moje profesní schopnosti a samozřejmě útočili na můj intelekt,“ vzpomněla na jeden případ zpravodajka Jana Ciglerová z Deníku N.

Zdeňka Trachtová potom dostává narážky na svůj vzhled, věk nebo barvu vlasů. „Velmi často mi ti takzvaní fanoušci psali a přáli mi znásilnění, to řadím mezi ty nejhorší věci,“ dodala.

S útoky v internetovém prostředí se setkávají všichni novináři, kteří vstupují do veřejného prostoru, ale právě hrozby se sexuálním podtextem míří především na ženy. „Hatery samozřejmě zažil každý, ale rozdíl je přesně v tom, že u nich je hodnocený vzhled a soukromý život. Je tam vyhrůžka, že dojde k nějakému skupinovému znásilnění a podobně,“ vysvětlil Kamil Fila, publicista a filmový kritik, který se zabývá i tématu genderu.

Jana Ciglerová podotkla, že internetové útoky „vždycky zanechají pachuť“. „Moje kolegyně, kamarádky popisují, že jim je z toho špatně, že mají zkaženou náladu, že jsou bez energie, že je jim kolikrát až do breku,“ zdůraznila.  

Útoky od kolegů zažila šestina amerických novinářek

Nejvíce útoků přichází zvenčí, tedy z řad veřejnosti a publika. Potvrzuje to i výzkum CPJ – podle něj takový útok zažilo 60 procent oslovených novinářek. Podle studie bylo ale také téměř 40 procent novinářek nějak napadeno respondentem a necelých 17 procent dokonce redakčním kolegou.

O takových případech hovoří i české novinářky včetně Jany Ciglerové. „Zažila jsem sexuální obtěžování. Byl to kolega, který byl ze zaměstnání potom vyhozený. Po večerech, zřejmě posílen alkoholem, vypisoval mně a kolegyním nejdřív krásné pochvalné zprávy, které se stupňovaly s tím, že začaly nabírat silnějšího a silnějšího sexuálního charakteru. Nakonec to u některých z nás končilo až snímky intimních partií,“ popisuje novinářka.

S kolegyněmi o sobě navzájem nevěděly, ale jakmile se navzájem svěřily, vyšlo najevo, že se případ týkal většího počtu žen v redakci.

Liga LOL: odhalené „monstrum“ z Francie

Na výrazný případ, kdy na novinářky útočili jejich kolegové, upozornila média například letos v únoru. Několik francouzských žurnalistů řídilo facebookovou skupinu nazvanou „League du LOL“, která šikanovala především ženy. Její členové na sociální síť přidávali sexistické a rasistické urážky, vtipy o znásilnění a dokonce pornografické fotomontáže. Sdíleli je mezi sebou, ale s pomocí falešných účtů je posílali i svým obětem.

Skupina vznikla v roce 2009, odhalena ale byla až letos a několik jejích členů bylo suspendováno nebo propuštěno. „Původní myšlenkou nebyla kyberšikana žen. Jen zábava. Podoba žertů ale rychle nabrala problematickou podobu a my jsme si to neuvědomili,“ napsal pak na Twitter zakladatel skupiny Vincent Glad s tím, že se od ní už před lety odpojil. „Stvořil jsem monstrum a ztratil nad ním kontrolu,“ dodal. Skupinu odhalili paradoxně jeho kolegové z deníku Libération.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
07:32Aktualizovánopřed 45 mminutami

Turek chce i nadále jezdit na unijní rady, chystá se i hlasovat

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) plánuje dál jezdit místo šéfa resortu Igora Červeného (Motoristé) na jednání Rady ministrů životního prostředí. Argumentuje stanoviskem jednoho z odborů úřadu, které podle něj umožňuje i hlasovat. Podle opozice tím evidentně překračuje své pravomoci. Mezitím se probírají náklady zmocněnce na jeho poslední cestu do Bruselu. Deník N navíc přišel s informací, že resort životního prostředí na vedoucí pozici dosadil syna vysoce postaveného úředníka.
před 1 hhodinou

Klempíř: Sloučení České televize a rozhlasu se nechystá, poplatky se zruší

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.
před 4 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Helena Vovsová, která pomáhala Židům pracujícím pro Heydricha

Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna, dožila se sta let.
před 7 hhodinami

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
před 8 hhodinami
Načítání...