Newsroom téma týdne

Téma koronaviru zaplavilo média ještě dřív, než se nemoc dostala do Evropy. Teď, když už je i v České republice, se nepíše a netočí takřka o ničem jiném. Sami novináři už dokonce mluví o „mediální nákaze“, která vyvrcholila ve chvíli, kdy české úřady potvrdily první případy. Jak tenká je hranice mezi informováním a přeháněním? A můžou i média nést vinu za paniku a strach, které jsou ve společnosti?

Co měsíc, to jiná strategie komunikace. V prosinci Čína o koronaviru mlčela. V lednu začala informovat, ale poměrně sporadicky. S únorem přišla změna. Zahraničním zpravodajským agenturám čínská státní televize denně nabízí množství rozhovorů, příběhů a reportáží. Jenže jsou ještě více než dřív plné propagandy. K tomu mlknou hlasy, které se snažily z místa informovat pokud možno objektivně. Co se stalo, komu věřit a dá se vůbec dělat občanská novinařina v Číně? Zjišťoval Newsroom ČT24.

Minimum oficiálních informací, takřka nulová možnost ověřování a k tomu čínská propaganda a všeobjímající cenzura. Přesto se koronavirus na sociálních sítích a médiích šíří možná ještě rychleji než ve skutečnosti z člověka na člověka. Těžká situace pro novináře: jak informace a videa z Číny ověřit? S jakými zdroji pracovat? Aktuální „mediální epidemie“ byla hlavním tématem nedělního Newsroomu ČT24.

Nový pořad pro prezidenta Miloše Zemana a jeho návrat do Českého rozhlasu. Na začátku to znělo docela jasně, po pár hodinách ale bylo všechno jinak. Prezident si v éteru nebude s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým povídat pravidelně, ale jen jednou. Jestli to byl záměr, nebo Český rozhlas ustoupil kritice, zjišťoval Newsroom ČT24.

Platilo to téměř tři roky – ve čtvrtek v hlavním vysílacím čase promlouval z TV Barrandov prezident Miloš Zeman. Pořad Týden s prezidentem, který moderoval ředitel televize Jaromír Soukup, ale najednou končí. Důvod odmítnutí dalšího natáčení vysvětlil Pražský hrad v otevřeném dopise – pořad vyčerpal svůj potenciál. Co vše za tímto rozhodnutím může být a co vše může způsobit, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Dvě největší soukromé zpravodajské televize čekají v současnosti zlomové změny. Seznam snižuje objem vysílaného zpravodajství a na CNN Prima News se ještě před oficiálním startem změnilo vedení. Mediální odborníci se shodují, že provozovat soukromý zpravodajský kanál je v Česku hodně náročné a prakticky téměř vždy finančně nevýhodné. Téma pro pořad Newsroom ČT24.

Nový kanál CNN Prima News spustil 7. ledna testovací vysílání. Zatím jde o propagační obsah, domácí i zahraniční zpravodajství by se na obrazovkách mělo objevit do dubna. Seznam naopak zpravodajské relace ve vysílacím čase omezuje a bude se soutředit hlavně na web a sociální sítě. Plusy i minusy zpravodajských stanic rozebírala s mediálním analytikem Tomášem Trampotou redaktorka Tereza Šnoblová. V neděli po 22. hodině večer se bude tématem zabývat Newsroom ČT24.

Podnikatel Tomáš Jirsa měl podle zjištění Aktuálně.cz ovlivňovat české mínění o Číně na zakázku firmy miliardáře Petra Kellnera. Zároveň ale působil jako jednatel zpravodajského webu Info.cz. „Do obsahu nijak nezasahoval,“ tvrdí jeho šéfredaktor Michal Půr. Podle bývalých redaktorů webu se ale obsah po Jirsově příchodu změnil.

Asociace komunikačních agentur (AKA) bude apelovat na zákazníky, aby se vyhýbali inzerci na dezinformačních webech. Chce tak chránit jejich značky a omezit šíření dezinformací. Tento týden to na konferenci v Senátu oznámil ředitel asociace Marek Hlavica. Inspiraci hledá na Slovensku, u projektu Konšpirátori.sk.

Živý vstup v nebezpečném prostředí – situace, do které se v poslední době dostali také zahraniční zpravodajové České televize. Barbora Šámalová se v živém vysílání z Hongkongu ocitla uprostřed potyčky mezi demonstranty a policisty. David Borek se zase z Izraele hlásil ve chvíli, kdy se městem Ašdod rozezněly sirény ohlašující raketový útok. Co by měl reportér v takové situaci dělat? A v jakém případě vstup přerušit a dát přednost svému bezpečí? Téma pro Newsroom ČT24.

Neutuchající propaganda, šikana a neúnosná brutalita. Tak princ Harry a vévodkyně Meghan popisují zájem bulváru o jejich osoby. „Moje manželka se stává obětí stejných sil jako kdysi má matka,“ nechal se slyšet princ. Oba proto začali proti bulváru bojovat a žalují ho. Vévodkyně se v týdnu zastaly i britské poslankyně. Čelí Meghan skutečně takovému tlaku jako princezna Diana? Vrací se doba nejbrutálnějších bulvárních praktik? Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

V uplynulých týdnech způsobil v americké politice bouři pracovník CIA, který upozornil na červencový telefonát Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Jeho stížnost by mohla vést až k ústavní žalobě na amerického prezidenta. Identita whistleblowera není známá. Nyní ji ale poodhalil deník The New York Times a na jeho redakci za to míří kritika. Více v neděli večer v pořadu Newsroom ČT24.

Informace o smrti Karla Gotta se ve středu rozšířila do všech českých médií během pár minut. Fotka zpěváka zaplnila stránky zpravodajských serverů, jeho nejznámější písničky zněly v televizním i rozhlasovém vysílání většinou celý den. V médiích se ale objevoval často i během své šedesátileté kariéry – a to hlavně v těch bulvárních. „Byl vždycky otevřený komunikaci a chtěl hledat kompromisy,“ říká v rozhovoru pro Newsroom ČT24 šéfredaktor deníku Blesk Radek Lain.

„Jak se opovažujete? Ukradli jste mi dětství a sny,“ znělo sálem na pondělním klimatickém summitu OSN. Šestnáctiletá školačka svým projevem zasáhla mnoho lidí po celém světě. Stalo se tak nejspíš i díky médiím, která fotkou Grety Thunbergové zaplnila titulní strany tištěných deníků i on-line serverů. Fenoménu dívky, která horuje za záchranu planety, se věnuje nedělní Newsroom ČT24.

Zpoplatnit obsah na webu, nebo radši nechat vše přístupné bezplatně a vydělávat jen na reklamě? Přibývá internetových médií, která volí první možnost. V Česku si za články na internetu nechává platit třeba iHned.cz, Deník N, časopis Respekt nebo Echo24. Nově se k nim přidává i vydavatelství Mafra se zvláštní placenou sekcí serveru iDnes.cz.

Pro 90 procent amerických žurnalistek jsou největší hrozbou útoky na internetu. Ukázal to nový průzkum newyorského Výboru na ochranu novinářů (CPJ). Vulgární příspěvky a zprávy v online prostředí byly zároveň jedním z nejčastějších typů útoku, které novinářky z USA a Kanady zažily. Není to ale problém jen v americkém prostředí – čelí mu i Češky.

Co mají společného Karel Schwarzenberg, Jiří Ovčáček nebo ruské velvyslanectví? Třeba to, že jsou populární na sociálních sítích. A proč zrovna oni? Protože si někdo jejich jménem dělá z lidí už dlouhou dobu legraci. Parodické účty na Facebooku nebo Twitteru bývají ale někdy pastí zejména pro novináře. Naposledy se nechala nachytat televize Prima, která v reportáži citovala informace z falešného profilu ruského velvyslanectví. Tématem se v neděli zabýval pořad Newsroom ČT24, který přinesl i rozhovor s jedním z tvůrců této politické satiry.