„Jak se opovažujete? Ukradli jste mi dětství a sny,“ znělo sálem na pondělním klimatickém summitu OSN. Šestnáctiletá školačka svým projevem zasáhla mnoho lidí po celém světě. Stalo se tak nejspíš i díky médiím, která fotkou Grety Thunbergové zaplnila titulní strany tištěných deníků i on-line serverů. Fenoménu dívky, která horuje za záchranu planety, se věnuje nedělní Newsroom ČT24.
Greta Thunbergová se stala dráždivým symbolem
„Média rozhodně pomohla tomu, že je dnes světoznámou, dostává ceny a řeční v parlamentech, ale myslím, že ji zviditelnila hlavně autentičnost té její zprávy,“ komentuje dění kolem aktivistky Štěpán Sedláček z Českého rozhlasu, který se s ní osobně setkal minulý rok na klimatickém summitu v Polsku.
Podle editora sociálních sítí Seznam Zpráv Filipa Vícha je Švédka pro mladé lidi inspirací a podařilo se jí problém klimatických změn zpopularizovat. „To téma nebylo tak sexy, dokud nepřišla šestnáctiletá studentka, která říká svým spolužákům: pojďme v pátek nechodit do školy, pojďme bojovat za naši budoucnost, za naši planetu,“ doplňuje.
Na sociálních sítích ale kromě příznivců získala Greta Thunbergová také hodně odpůrců. Ti se mnohdy nevěnují tématu změny klimatu, ale pozadí jejího vystupování, jejímu zdravotnímu stavu nebo jejím rodičům – švédské operní pěvkyni Maleně Ernmanové a herci Svantemu Thurnbergovi.
Novináři se však shodují na tom, že lidský příběh Grety Thunbergové pomáhá složitému tématu klimatických změn dostat se do podvědomí více lidí a je divácky přijatelnější pro širší publikum. „Myslím, že je to jasná zpráva o nás samotných – o novinářích, ale i o čtenářích a divácích. Měli bychom se ale víc bavit o tom, co je za tím celým příběhem, než jestli někdo plul na člunu do USA nebo má plastovou krabičku,“ uzavírá Vích.