V Česku loni opět vzrostla kybernetická kriminalita. Policie evidovala 6815 takových trestných činů, což bylo o 1161 více než předloni. Na další nárůst těchto skutků upozornila ve své výroční zprávě Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle níž přináší bezpečnostní rizika každá nově nastupující technologie. Moderní komunikační technologie podle centrály stojí mimo jiné i za nárůstem nelegálních obchodů se zbraněmi, nabízí totiž vysokou míru anonymity, nízké riziko odhalení a různé možnosti plateb.
Nejčastější formu kyberkriminality představují i nadále podvody, které přímo souvisejí s internetovými obchody. Vzrůstající tendenci stále mají phishingové útoky, jejichž pachatelé získávají přístup na cizí bankovní účty a odčerpávají z nich peníze.
Mírný vzestup zaznamenala policie také u hackerských útoků a u šíření „vyděračského“ kódu ransomware. „U tohoto druhu trestné činnosti bylo v rámci České republiky zjištěno několik případů, které se dotýkaly zejména firemních subjektů, u nichž došlo k zašifrování dat. Ve většině těchto případů je ze strany útočníka požadována platba prostřednictvím virtuálních měn bitcoin,“ popsala Národní centrála proti organizovanému zločinu.
V kyberprostoru stále roste i počet mravnostních trestných činů. Zahrnují především ohrožování výchovy dítěte, šíření pornografie, navazování nedovolených kontaktů s dítětem či výrobu dětské pornografie. Pachatelé zneužívají anonymity internetu a komunikují prostřednictvím chatů, uzavřených skupin nebo diskusních fór. Dětské oběti jim zejména přes sociální sítě často dobrovolně poskytují intimní materiály.
Stále se opakujícím fenoménem jsou krádeže identit či odcizení citlivých údajů prostřednictvím informačních technologií a sociálních sítí. Oběťmi se stávají jak jednotliví lidé, tak i firmy. Pod kyberkriminalitu spadají také násilné a nenávistné projevy na sociálních sítích nebo na zpravodajských serverech. Roste i výskyt takzvaných hoaxů, tedy poplašných zpráv.
Zbraně až do ruky
V kyberprostoru podle Národní centrála proti organizovanému zločinu bují i obchod se zbraněmi. Překupníci využívají možnosti platit v kryptoměnách a doručovat zbraně formou zásilkových služeb, čímž omezují osobní jednání mezi prodejcem a kupujícím a snižují riziko dopadení.
„Mimo běžné způsoby obchodování lze v současné době anonymně vyvěsit na internet poptávku či nabídku nelegálních zbraní bez většího rizika odhalení ze strany bezpečnostních složek,“ upozornila centrála.
Kupci nelegálních zbraní představují podle NCOZ průřez celé společnosti. „Jedná se o dobře situované podnikatele, pro které jsou zbraně pouhou komoditou a jejichž záměrem je obcházet licenční řízení se získáním maximálního zisku, přes 'pouhé' sběratele a dobrodruhy, kteří si zbraň opatřují pro své vlastní potřeby, až po zločinecká seskupení, jejichž cílem je pořízení zbraně k páchání násilné trestné činnosti,“ uvedla policie.
V souvislosti se zbraněmi poukázala centrála také na to, že na regionální úrovni pokračuje nelegální dovážení samočinných střelných zbraní zejména ze Slovenska. Zbraně jsou upraveny tak, aby splňovaly podmínky pro zařazení do kategorie D, a mohly tak být dále distribuovány bez registrace. Tuto trestnou činnost policie zaznamenala zejména na území Jihočeského a Plzeňského kraje.
