Kyberprostor

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval v pondělí polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

Policie i banky varují před podvodnými brigádami. Práce většinou spočívá v přeposílání peněz či lajkování příspěvků. Podvodníci se zájemce snaží využít jako takzvané bílé koně a legalizovat pomocí nich výdělky z nezákonné činnosti. Lidem, kteří se i nevědomky do takové činnosti zapojí, hrozí trestní stíhání a v některých případech i vězení.

Evropská unie má nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Jejich vymezení přišlo ve správný čas, míní vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva AV ČR Alžběta Solarczyk Krausová. Stanovena jsou podle ní zejména pro firmy a občanům Unie mají zajistit ochranu jejich práv. Programátor AI Tomáš Mikolov optimistický pohled nesdílí. „Budeme bránit uživatele – to jsou taková vzletná hesla,“ myslí si. Regulace podle něj vznikají na základě „fantastických představ politiků a byrokratů“.

Opatrnost Čechů v bankovním on-line prostoru se nepatrně snížila. Index kyberbezpečnosti letos dosáhl 66 procent, o jeden bod méně než loni. Letos kyberprostor čelí většímu počtu útoků. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace (ČBA) a výzkumná agentura Ipsos.

Kromě viditelné války mezi Izraelem a islamisty se vede i jiný konflikt – v kybernetickém prostoru. V pátek varovaly úřady Izraelce, aby nepřijímali hovory přes WhatsApp z neznámých čísel.

Technologie se staly nástrojem geopolitiky a při vývoji umělé inteligence v současnosti vedou Spojené státy a Čína závody ve zbrojení, které se dají srovnat se sovětsko-americkým soupeřením v čase studené války. V Událostech, komentářích to prohlásil ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve svém projevu na 76. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k větší mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu, obnově po pandemii nemoci covid-19 či ve snahách čelit změnám klimatu. Vyjádřil znepokojení ze situace v Bělorusku a podpořil celistvost území Ukrajiny a Gruzie. Státy by podle něj měly pracovat na tom, aby se z technologií nestaly nové prostředky dohledu a perzekuce lidí. Valné shromáždění v New Yorku potrvá do pondělí.

Hackeři podporovaní zahraničními vládami se v nedávné době snažili proniknout do e-mailových schránek spojených s volebními štáby amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rivala Joea Bidena. Na Twitteru to oznámil šéf bezpečnostního týmu společnosti Google. Podle jeho informací žádný z útoků nebyl úspěšný, o incidentech byly informovány americké federální složky. Na účty pracovníků Trumpovy kampaně prý mířili íránští hackeři, zatímco na členy Bidenova štábu čínští.

V Česku loni opět vzrostla kybernetická kriminalita. Policie evidovala 6815 takových trestných činů, což bylo o 1161 více než předloni. Na další nárůst těchto skutků upozornila ve své výroční zprávě Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle níž přináší bezpečnostní rizika každá nově nastupující technologie. Moderní komunikační technologie podle centrály stojí mimo jiné i za nárůstem nelegálních obchodů se zbraněmi, nabízí totiž vysokou míru anonymity, nízké riziko odhalení a různé možnosti plateb.

Přestože už vznikl speciální úřad, Česko dosud nemá legislativu, která by umožňovala obranu kybernetického prostoru včetně účelných protiútoků. Změnit to má novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se chystá projednat vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, platit by měla co nejdřív, nejpozději začátkem příštího roku.