Rukou partnera nebo příbuzného zemřelo loni ve světě padesát tisíc žen, v průměru jedna každých deset minut, vyplývá ze statistiky OSN. Zabitých žen bylo o 1100 méně než o rok dříve, podle organizace to však nenaznačuje reálný pokles kvůli omezené dostupnosti dat. Nejčastějším místem vražd je domácnost, napsal deník Le Monde s odvoláním na zprávu. Tu OSN zveřejnila u příležitosti světového dne boje proti násilí páchanému na ženách.
Počet vražd žen motivovaných pohlavím oběti neboli femicid, jež jsou páchány všude ve světě a napříč socioekonomickými i kulturními skupinami, se podle zprávy loni výrazně nesnížil ve srovnání s rokem předchozím.
V roce 2024 bylo úmyslně zabito 83 tisíc žen a dívek, partner nebo příbuzný přitom zavraždil šedesát procent z tohoto čísla, což představuje padesát tisíc žen ročně a v průměru 137 denně.
Dlouhodobě bez změny
Podle OSN však čísla zůstávají poměrně stejná, a to i přes roky celosvětových snah o změnu k lepšímu. „Femicidy si nadále vyžádají životy desítek tisíc žen a dívek po celém světě, bez známek skutečného zlepšení. Domov přitom zůstává pro ženy a dívky nejnebezpečnějším místem z hlediska rizika vraždy,“ uvádějí společně agentury OSN, Organizace pro genderovou rovnost a posílení postavení žen (UN Women) a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).
Zatímco ženy tvořily v roce 2024 pouze dvacet procent všech obětí vražd na světě, až šedesát procent z nich bylo zabito v soukromí. U mužů bylo ve stejném kontextu spácháno jen jedenáct procent vražd.
Kybernetické násilí s přesahem do reality
Nejvyšší počet obětí femicidy spáchané příbuzným či partnerem opět zaznamenala Afrika, kde loni zemřelo více než 22 tisíc žen, následovala Severní a Jižní Amerika a Oceánie.
„K vraždám žen nedochází zčistajasna. Často jsou součástí cyklu násilí, který může začít nucenou kontrolou, výhrůžkami a obtěžováním, a to i on-line,“ řekla představitelka UN Women Sarah Hendriksová.
Zpráva také uvádí, že kvůli vývoji moderních technologií se objevily nové formy násilí na ženách, jako je zveřejňování fotografií, osobních údajů či falešných materiálů zvaných deepfakes, které jsou často vytvořeny umělou inteligencí.
„Kybernetické násilí však není přítomné pouze v kyberprostoru. Může eskalovat i v reálném životě a v nejhorších případech vést k femicidě. Aby se těmto vraždám zabránilo, je nezbytné přijmout zákony, které uznávají různé formy násilí, jež zažívají ženy a dívky, a to jak on-line, tak off-line. Potřebné zákony by měly pachatele donutit k odpovědnosti za své činy dříve, než někoho zavraždí,“ zdůraznila Hendriksová.
