V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Násilí na ženách se věnuje i zpráva Organizace spojených národů (OSN). Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo loni ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut.
V Česku přibylo ohlášených znásilnění i vykázání kvůli domácímu násilí
9 minut
Horizont ČT24: Světový den boje proti násilí na ženách
Podle Šafaříka nemusí nárůst počtu ohlášených případů znásilnění automaticky znamenat, že dochází k růstu násilí. „Může to znamenat i dobrou zprávu, že oběti vyhledávají pomoc. Je důležité, aby věřily institucím. Jejich činnost by měla být citlivá a profesionální, aby neodrazovaly oběti od řešení,“ uvedl.
Desetidenní vykázání se v Česku na ochranu ohrožených zavedlo v lednu 2007. Letos do konce října policie podle Šafaříka využila toto opatření ve 1245 případech a předloni ve 1265. Pokud by letošní vývoj pokračoval, na konci roku by případů mohlo být podle šéfa odboru 1494. „To je největší počet od zavedení tohoto ochranného institutu,“ sdělil Šafařík.
Případů týrání ve společném obydlí evidovala policie do konce letošního září 402. Do konce roku by to podle letošního vývoje mohlo být 536 případů. Byl by to druhý nejvyšší počet od roku 2014, kdy bylo kauz 541. Znásilnění bylo do konce září nahlášeno policii 868, loni za celý rok 917 a předloni 880. Při zachování vývoje by za letošek mohlo být případů 1157. „Což je zase největší počet od zavedení trestného činu,“ podotkl Šafařík.
Podle něj pomáhá i pozornost médií, která o kauzách informují. Dodává to odvahu dalším obětem, uvedl. Podle advokáta obětí Daniela Bartoně se jeho klientky rozhodly případ řešit poté, co viděly, že se jiné oběti domohly spravedlnosti. Dalším spouštěčem pak bývá i to, když někdo trestný čin bagatelizuje, popsal advokát.
Průzkum: Téměř čtvrtina Čechů si myslí, že ženy si často znásilnění vymýšlejí
Na násilí vůči ženám se zaměřil i průzkum Eurobarometr v členských státech EU. V únoru se do něj zapojilo přes 25 800 lidí, z toho 1019 v Česku. Podle výsledků téměř čtvrtina dotázaných v Česku souhlasila s tím, že ženy si často znásilnění vymýšlejí nebo čin zveličují. Opačný názor měly dvě třetiny. V sedmadvacítce s tvrzením nesouhlasily skoro tři čtvrtiny lidí. Zhruba třetina českých respondentů byla přesvědčena o tom, že pokud žena pila alkohol, může si za sexuální napadení sama.
„Je to větší míra než průměr EU. Ze starších českých výzkumů víme, že poměr byl větší. K posunu dochází, je to ale stále třetina. Pozitivní zpráva je, že se zdá, že se názory postupně daří měnit,“ řekl k číslům Šafařík.
To, že muž má pod kontrolou činnost a vztahy své partnerky, považuje v Česku za nepřijatelné 69 procent respondentů. Je to pátý nejnižší podíl v zemích EU. Na Maltě, v Dánsku, Portugalsku či Švédsku je to neakceptovatelné pro devět z deseti lidí. Kontrola partnerových financí je nepřijatelná pro dvě pětiny Čechů a Češek. Je to čtvrtý nejnižší podíl.
OSN: Každých deset minut je zabita jedna žena partnerem nebo členem rodiny
U příležitosti světového dne boje proti násilí páchanému na ženách zveřejnila statistiku i OSN. Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo v přechozím roce ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut. Zabitých žen bylo o 2300 více než o rok dříve. Nejčastějším místem vražd je podle zprávy domov.
„Epidemie násilí páchaného na ženách a dívkách zahanbuje lidstvo,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres a žádá spravedlnost pro oběti a odpovědnost pro pachatele.
Vraždy žen, femicidy, jsou páchány všude ve světě a napříč socioekonomickými i kulturními skupinami. Přesto však existují regionální tendence. V Evropě a v Americe jsou za vraždy dívek a žen ve většině případů, v 64, respektive v 58 procentech, odpovědní manželé či intimní partneři. Ve zbytku světa jsou pachateli nejčastěji jiní rodinní příslušníci.
Podle zprávy zaznamenala nejvyšší počet vražd žen souvisejících s partnery obětí či jejich rodinou Afrika, kde bylo v roce 2023 zabito 21 700 žen.
Lidé si myslí, že je to věc rodiny, říká expertka
Česká republika se femicidou moc nezabývá, domnívá se spoluzakladatelka organizace ROSA – centrum pro ženy Zdena Prokopová. „Společnost na to není vyloženě nastavená. Řada lidí si myslí, že je to věc rodiny, takže je to hodně o tom změnit mýty ve společnosti, které stále přetrvávají,“ upozornila.
9 minut
Spoluzakladatelka ROSA – centra pro ženy Zdena Prokopová o násilí na ženách
Řada žen podle ní bere prvotní projevy agrese ze strany partnera za projevy lásky, jde například o časté kontrolování. „Pak přijde první facka a situace začíná být dost vážná,“ dodala. Kromě fyzického útoku zmínila Prokopová i další formy násilí, ať už jde o zastrašování, ponižování, nebo také ekonomické násilí. Vše pak podle ní může končit i smrtí.
Celkem loni zemřelo podle zprávy záměrnou násilnou smrtí 85 tisíc žen. OSN upozorňuje, že výrazně klesá počet zemí, které sdílejí informace o tom, zda ženy zabil jejich partner či člen rodiny. Zatímco v roce 2020 to uvádělo 75 zemí, loni už jich bylo jen 37. Organizace přesto analyzovala data ze 107 zemí světa.
Podle statistik zažila každá třetí žena v EU násilí
V pondělí byl zveřejněný také výzkum Agentury EU pro základní práva (FRA). Podle něho třetina žen v Evropské unii zažila násilí ať už doma, v práci nebo na veřejnosti. Násilí páchané na ženách však často zůstává neviditelné, neboť pouze jedna ze čtyř obětí nahlásí incident úřadům nebo příslušným podpůrným službám.
Reprezentativního vzorku 114 tisíc žen napříč všemi členskými státy EU se výzkumníci dotazovali od září 2020 do března 2024. Každá pátá dotazovaná žena uvedla, že se stala obětí domácího násilí. Sedmnáct procent dotázaných sdělilo, že v dospělosti zažilo sexuální násilí. Více než třetina z nich také má zkušenost se sexuálním obtěžováním na pracovišti, které ve 42 procentech případů zažily mladé ženy ve věku od 18 do 29 let.
„Rozsah násilí na ženách je skutečně ohromující,“ uvedla ředitelka agentury Sirpa Rautiová u příležitosti světového dne proti násilí na ženách. V Evropě žije přibližně 229 milionů žen, „z nichž třetina dostala facku, byla udeřena pěstí, zažila útok kopanci, byla znásilněna nebo jí tímto násilím bylo vyhrožováno,“ řekla Rautiová. Podle těchto údajů se čísla za posledních deset let nezlepšila. „Ve srovnání s rokem 2014 nevidíme velký pokrok,“ dodala šéfka FRA.
Při náznacích domácího násilí je důležité vyhledat odbornou pomoc
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v pořadu 90' ČT24 uvedla, že by chtěla znovuotevřít téma ratifikace Istanbulské úmluvy. „Mám pocit, že je potřeba nerezignovat na možné přijetí úmluvy proti násilí na ženách,“ sdělila. V pondělí zveřejněná data podle ní ukazují, že proti domácímu a vztahovému násilí je nutné spojit síly. „Trvalý závazek je velmi důležité učinit, protože v tuhle chvíli s každou novou politickou reprezentací začínáme takzvaně nanovo,“ dodala. Argument, že v zemích, kde byla Istanbulská úmluva přijata, se situace nezlepšila, podle ní není úplně pravdivý.
Ředitelka neziskové organizace Centrum LOCIKA Petra Wünschová upozornila na to, že při náznacích domácího násilí je velmi důležité co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. „K nám nejčastěji přichází rodiny, když už to násilí je velmi závažné, když dochází k týrání, zneužívání a zpravidla to násilí zasahuje celou rodinu,“ konstatovala. V případě partnerského násilí je podle ní prvním varovným signálem pokus jednoho z partnerů toho druhého kontrolovat a izolovat.
21 minut
90′ ČT24: Násilí na ženách
Důležitost vyhledání odborné pomoci zdůraznila i Šimáčková Laurenčíková. „Je velmi důležité násilí jako téma ve společnosti nebagatelizovat, dát mu opravdu tu společenskou závažnost, kterou toto téma nese,“ řekla dále. Wünschová hovořila také o tom, že domácí násilí se přenáší napříč generacemi. „Velmi často se násilí na blízkých dopouštějí právě ti, kteří ho zažívali sami jako děti,“ podotkla.
Šimáčková Laurenčíková hovořila i o tom, kam se lidé mohou obrátit v případě, že se stanou obětí domácího násilí. „Zcela konkrétně mohu připomenout, že v každém kraji funguje takzvané intervenční centrum pro oběti domácího násilí, jehož posláním je právě pomáhat obětem. V České republice je také řada velmi kvalitních nevládních organizací,“ zmínila.
