Kyberkriminalita

Reportéři ČT se už poněkolikáté rozhodli ukázat zákulisí kybernetického zločinu. Tentokrát zacílili na mezinárodní skupinu, která ukradla Čechům přes sto milionů korun. Reportáž demonstruje, že stačí chvíle nepozornosti a vmžiku může člověk přijít o statisíce či miliony.

Odborníci varují před dalším druhem on-line podvodů. Ty cílí na uživatele platforem pro rezervaci krátkodobého ubytování. Útočníci se snaží získat platební údaje hostů napadením reálných účtů hotelů nebo pronajímatelů.

Policie eviduje ročně asi dvacet tisíc trestných činů na internetu. Nová data však potvrzují, že ve skutečnosti jich může být násobně víc. Česká bankovní asociace eviduje až 70 tisíc pokusů o podvodné vylákání peněz. K častým typům kyberútoků patří nabídky k seznámení, poskytování zdravotní péče nebo výhodné prodeje. Experti nyní proškolili stovky zájemců z řad seniorů, aby na podvodníky byli lépe připraveni a dokázali je odhalit.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Při internetových podvodech přišli lidé v Česku jen za první čtvrtletí tohoto roku o víc než 357 milionů korun. Jsou to ovšem pouze případy, které eviduje Česká bankovní asociace. Podle ní těchto internetových podvodů přibývá, což potvrzuje i Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Nejčastěji internetoví zloději kontakt s vytipovanou obětí navazují podvodnými e-maily nebo telefonáty.

Prezident Petr Pavel v týdnu varoval před podvodníky, kteří na internetu zneužívají jména a podoby známých osobností k tomu, aby z lidí vylákali peníze. Používají k tomu například i umělou inteligenci. Podle policie takových případů v poslední době přibývá. Doporučuje, aby lidé věřili jenom osvědčeným společnostem. Vodítkem pro odhalení podvodu může být to, že pochybné firmy nabízejí velmi vysoké výdělky během krátké doby a bez práce.

Okresní soud Plzeň-sever podmíněně zastavil stíhání mladíka, který čelil obžalobě z vyhrožování bombovými útoky v cizině. Nařídil mu sociální výcvik a psychologické poradenství, další rok a půl pak nesmí spáchat trestný čin. Vyplývá to z pravomocného rozhodnutí, které ČT získala. Muž z Plzeňska v roce 2021 vyhrožoval přes sociální síť odpálením bomby ve dvou mediálních firmách v USA a Švédsku. Českou policii na případ upozornila americká FBI.

Pokud by české úřady chtěly více potírat internetové podvody, kdy například falešní politici či celebrity vytvoření či upravení umělou inteligencí lákají na investice slibující zázračné zbohatnutí, vedlo by to podle šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáše Kintra ke svazování dynamiky a svobody internetu. Expert na IT a kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla v Otázkách Václava Moravce upozornil, že nárůst internetové kriminality je celosvětově v posledních letech obrovský. A je tak dle něj třeba povědomí o těchto hrozbách dostat i do domácností.

Po třech letech intenzivního výzkumu sestavil mezinárodní tým výzkumníků vůbec první „Světový index kybernetické kriminality“, který určuje klíčová místa kyberkriminality na planetě na základě hodnocení nejvýznamnějších zdrojů kybernetické kriminality na národní úrovni.

Kyberzločinů v Česku přibývá a podvodníci vymýšlejí stále nové způsoby, jak důvěřivé lidi připravit o peníze. Třeba v Moravskoslezském kraji takových případů loni policisté řešili na patnáct set. Řadu dalších případů ale lidé na policii ani nenahlásili. Může se jednat i o podvodné nabídky práce.

Hackeři pracující pro ruskou rozvědku „globálně“ využívají slabého místa v softwaru české firmy JetBrains k útokům na servery, uvádějí ve společném prohlášení americké úřady. Podle oznámení Národní agentury pro bezpečnost (NSA), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a amerického úřadu pro kybernetickou bezpečnost CISA trvají tyto snahy od září. Rusové podle Američanů využívají získaný přístup ke krokům, kterými by si zajistili trvalý přístup do narušených systémů. Firma uvedla, že byla o této zranitelnosti informována na začátku letošního roku, a dodala, že ji opravila v aktualizaci programu vydané 18. září.

V kauze falešných bankéřů stíhá policie z Vysočiny deset lidí. Stovky lidí připravili o sto devadesát pět milionů korun.  Jde o největší objasněný případ v kybernetické kriminalitě. Čtyři podezřelé zadržela v Plzeňském kraji, šest lidí bylo zadrženo a postupně předáno do České republiky na Ukrajině. Všichni jsou ve vazbě. Pachatelům hrozí až 12 let vězení.

V tuzemsku přibývá kyberútoků. Podle průzkumu, který zveřejnila Česká bankovní asociace, s nimi má zkušenost 57 procent Čechů. Odborníci upozorňují na to, že podvodníci jsou stále vynalézavější. Někteří lidé navíc nedostatečně chrání své přístupové údaje.

O statisíce nebo i miliony korun přicházejí oběti kyberzločinu. Nejčastěji se hovoří o těch, kdo sami – byť nechtěně – podvodníkům své peníze poslali nebo jim dali přístup ke svému účtu. Ale přinejmenším do svého soukromí dává nevědomky nahlédnout nespočet dalších. O způsob, jak kyberzločin funguje, se zajímali Reportéři ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis. Na internetu našli k dispozici i své údaje.

Češi přišli kvůli podvodům na internetových bazarech o stovky milionů korun. Uvedli to zástupci bezpečnostní firmy Eset a české policie. Podvodníci, kteří jsou podle nich nejčastěji z Ruska, Uzbekistánu nebo Ukrajiny, začali využívat nástroj, jenž jim umožňuje jednoduše krok za krokem vytvořit podvod na několik kliknutí. Až pětina podvodníkům podlehne.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje na svých internetových stránkách před podvodnými telefonáty, které mají lidi přimět k převodu peněz. Volající tvrdí, že pracuje v bance, má informace právě od NÚKIB a přesvědčuje volaného, aby převedl své peníze na „rezervní účet“, jinak hrozí jejich ukradení.

Internetových podvodů dál přibývá. Policie odhaduje, že se letos počet trestných činů v kyberprostoru přiblíží hranici dvaceti tisíc. Většinou lidé přijdou o peníze při nabídkách investic nebo na bazarových stránkách při prodeji vlastního zboží.

Kybernetická kriminalita je na vzestupu. Policisté letos řadí do této kategorie každý desátý trestný čin. Momentálně například nový škodlivý kód napadá mobilní telefony s operačním systémem Android a jejich majitele okrádá.

Pražští policisté varují před takzvanými falešnými bankéři, za poslední dva roky řeší více než 230 případů podvodů se škodou skoro osmdesát milionů korun. Falešný bankéř podle policie přesvědčí poškozené, aby si v bance vzali úvěr a peníze vložili do bitcoinmatu, podvodník pak získá přístup do jejich bitcoinové peněženky a oni o peníze přijdou. Informoval o tom mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Stopy loňského kybernetického útoku na Úřad městské části Prahy 5 vedou podle policie do Švýcarska a Íránu. Útočník se odtamtud přihlašoval do e-mailové schránky. Konkrétní osobu ale policisté nenašli. ČT to vyčetla z usnesení, kterým kriminalisté případ odložili. Útok vyřadil všechny elektronické systémy úřadu a na dva týdny narušil jeho fungování. Škoda přesáhla tři miliony korun.

Pachatelé kybernetické kriminality, která stále vzrůstá, využívají řadu psychologických triků. U obětí vyvolávají strach, zvědavost či ziskuchtivost, zneužívají jejich důvěru, neopatrnost, neznalost i časovou tíseň, zaštiťují se falešnými autoritami.

Loni v Česku v souvislosti s koronavirovou pandemií výrazně přibylo případů nebezpečného vyhrožování a pokusů zastrašovat představitele veřejné moci hrozbami teroristických útoků. V posledním roce také narostl počet trestných činů v kyberprostoru, případů daňové kriminality, investičních podvodů a vznikaly nové mezinárodní převaděčské gangy. Vyplývá to z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vysokým rizikem pro vnitřní bezpečnost republiky je podle ní vliv ruskojazyčných kriminálních organizací.

Lidé v Česku se potýkají s novou vlnou internetových podvodů. Přicházejí při ní i o statisíce korun. Pachatelé je nasměrují na falešné stránky, které se tváří jako inzertní portály nebo weby přepravců. Některé oběti jim také umožní vzdálený přístup do svého počítače.

Národní knihovna předpokládá, že v pondělí otevře své služby veřejnosti v režimu, který měla před kybernetickým útokem. Knihovnu postihl v noci z pondělí na úterý a od té doby byla pro čtenáře uzavřená.