Kyberkriminalita strana 2 z 2

V útoku na benešovskou nemocnici nešlo o vydírání a nikdo nepožadoval žádné peníze. Potvrdila to policie. Po napadení počítačové sítě nemocnice kryptovirem funguje zařízení stále v omezeném režimu. Tento stav potrvá do pátku. Specialisté už začali znovu instalovat všechny servery a koncové IT stanice.

Návrh zákona o správě voleb připravený ministerstvem vnitra nepočítá se zavedením elektronického hlasování. Důvodem je riziko kybernetického napadení. Náměstek ministra Petr Mlsna řekl, že v současnosti neexistuje technický nástroj, který by hlasování zcela zabezpečil a riziko útoku vyloučil. Norma, kterou resort předjednal s parlamentními stranami, zahrnuje korespondenční volbu v zahraničí, zkrácení voleb na jeden den nebo zavedení elektronických seznamů voličů a stran.

Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jiné státy. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2018 mluví především o aktérech napojených na Rusko a Čínu. Úřad také bez dalších podrobností píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že pocházel z Číny.

V Česku loni opět vzrostla kybernetická kriminalita. Policie evidovala 6815 takových trestných činů, což bylo o 1161 více než předloni. Na další nárůst těchto skutků upozornila ve své výroční zprávě Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle níž přináší bezpečnostní rizika každá nově nastupující technologie. Moderní komunikační technologie podle centrály stojí mimo jiné i za nárůstem nelegálních obchodů se zbraněmi, nabízí totiž vysokou míru anonymity, nízké riziko odhalení a různé možnosti plateb.

Přestože už vznikl speciální úřad, Česko dosud nemá legislativu, která by umožňovala obranu kybernetického prostoru včetně účelných protiútoků. Změnit to má novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se chystá projednat vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, platit by měla co nejdřív, nejpozději začátkem příštího roku.

Celkem sto třicet firem v Česku se podle jihomoravských policistů stalo obětí podvodníka. Ten posílal účetním falešné e-maily se žádostí o expresní platbu, firmy tak přišly o miliony korun. Zneužil k tomu desítky důvěřivých lidí, kteří předtím zareagovali na inzerát s nabídkou práce. Pachateli hrozí za podvod až deset let vězení, trest navíc hrozí i důvěřivcům, kteří se na jeho inzerát přihlásili.