Kyberkriminalita strana 2 z 2

Češi přišli kvůli podvodům na internetových bazarech o stovky milionů korun. Uvedli to zástupci bezpečnostní firmy Eset a české policie. Podvodníci, kteří jsou podle nich nejčastěji z Ruska, Uzbekistánu nebo Ukrajiny, začali využívat nástroj, jenž jim umožňuje jednoduše krok za krokem vytvořit podvod na několik kliknutí. Až pětina podvodníkům podlehne.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje na svých internetových stránkách před podvodnými telefonáty, které mají lidi přimět k převodu peněz. Volající tvrdí, že pracuje v bance, má informace právě od NÚKIB a přesvědčuje volaného, aby převedl své peníze na „rezervní účet“, jinak hrozí jejich ukradení.

Internetových podvodů dál přibývá. Policie odhaduje, že se letos počet trestných činů v kyberprostoru přiblíží hranici dvaceti tisíc. Většinou lidé přijdou o peníze při nabídkách investic nebo na bazarových stránkách při prodeji vlastního zboží.

Kybernetická kriminalita je na vzestupu. Policisté letos řadí do této kategorie každý desátý trestný čin. Momentálně například nový škodlivý kód napadá mobilní telefony s operačním systémem Android a jejich majitele okrádá.

Pražští policisté varují před takzvanými falešnými bankéři, za poslední dva roky řeší více než 230 případů podvodů se škodou skoro osmdesát milionů korun. Falešný bankéř podle policie přesvědčí poškozené, aby si v bance vzali úvěr a peníze vložili do bitcoinmatu, podvodník pak získá přístup do jejich bitcoinové peněženky a oni o peníze přijdou. Informoval o tom mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Stopy loňského kybernetického útoku na Úřad městské části Prahy 5 vedou podle policie do Švýcarska a Íránu. Útočník se odtamtud přihlašoval do e-mailové schránky. Konkrétní osobu ale policisté nenašli. ČT to vyčetla z usnesení, kterým kriminalisté případ odložili. Útok vyřadil všechny elektronické systémy úřadu a na dva týdny narušil jeho fungování. Škoda přesáhla tři miliony korun.

Pachatelé kybernetické kriminality, která stále vzrůstá, využívají řadu psychologických triků. U obětí vyvolávají strach, zvědavost či ziskuchtivost, zneužívají jejich důvěru, neopatrnost, neznalost i časovou tíseň, zaštiťují se falešnými autoritami.

Loni v Česku v souvislosti s koronavirovou pandemií výrazně přibylo případů nebezpečného vyhrožování a pokusů zastrašovat představitele veřejné moci hrozbami teroristických útoků. V posledním roce také narostl počet trestných činů v kyberprostoru, případů daňové kriminality, investičních podvodů a vznikaly nové mezinárodní převaděčské gangy. Vyplývá to z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vysokým rizikem pro vnitřní bezpečnost republiky je podle ní vliv ruskojazyčných kriminálních organizací.

Lidé v Česku se potýkají s novou vlnou internetových podvodů. Přicházejí při ní i o statisíce korun. Pachatelé je nasměrují na falešné stránky, které se tváří jako inzertní portály nebo weby přepravců. Některé oběti jim také umožní vzdálený přístup do svého počítače.

Národní knihovna předpokládá, že v pondělí otevře své služby veřejnosti v režimu, který měla před kybernetickým útokem. Knihovnu postihl v noci z pondělí na úterý a od té doby byla pro čtenáře uzavřená.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na podvodné telefonáty, kdy se volající vydávají za technickou podporu společnosti Microsoftu. Eviduje desítky případů, uvedl NÚKIB na svém webu. Upozorňuje, že Microsoft ani jiné větší společnosti zákazníkům s nabídkou technické podpory nikdy nevolají jako první.

Česko vydalo počátkem března do Spojených států k trestnímu stíhání dva lidi podezřelé z kybernetické trestné činnosti a praní špinavých peněz. Podle vyšetřovatelů byli součástí organizované skupiny pachatelů působící v mnoha zemích. Policie skupinu odhalila ve spolupráci s FBI.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v noci na sobotu jako první představitel vlády Spojených států veřejně označil Rusko za pachatele současné kybernetické kampaně proti státním institucím a soukromým firmám. Je podle něj „poměrně jasné“, že za vniknutím do vládních sítí jsou Rusové. Prezident Donald Trump však Rusko nutně jako viníka nevidí; podle něj by za kampaní mohla stát Čína. Kreml na začátku týdne spojení se sofistikovaným hackerským útokem odmítl.

Podle Vojenského zpravodajství je svět v první fázi přípravy na globální konflikt, který hrozí kvůli polarizaci zájmů a názorů. Zároveň je ale podle vojenské tajné služby ještě čas vývoj zvrátit. Za bezprostřední nebezpečí považují zpravodajci kybernetické útoky a možnost zneužití bezpilotních prostředků k teroristickým činům.

V Česku se loni dále rozmáhala kybernetická kriminalita. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zaznamenala v této oblasti 8417 trestných činů, předloni jich bylo o 1602 méně. Téměř o třetinu vzrostl počet případů hackingu. U mravnostní kriminality páchané přes internet se pak podle policistů znepokojivě zvýšil počet pachatelů mladších 18 let. NCOZ také varovala, že Česko představuje strategické místo pro zahraniční gangy a tranzitní zemi pro nelegální migraci.

Cílem hackerů se minulý týden staly také informační systémy ministerstva vnitra. Hledali jejich zranitelnost, nešlo o útok, uvedl Jiří Korbel z tiskového oddělení resortu. Napsaly to ve středu Lidové noviny (LN). Kybernetické útoky na české nemocnice z minulého týdne prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), řekl deníku její mluvčí Jaroslav Ibehej.

Před hrozbou kyberútoků na nemocnice a jiné cíle varuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Lze je podle něj očekávat v nejbližších dnech, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí úřadu Radek Holý. Útočníci mohou využívat i krize způsobené pandemií koronaviru.

Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy ochromil kyberútok. Počítačová síť nefunguje, ale péče o pacienty tím není podle ředitelky Dany Kolářové ohrožena. Útok vyšetřují krajští kriminalisté jako trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.

V útoku na benešovskou nemocnici nešlo o vydírání a nikdo nepožadoval žádné peníze. Potvrdila to policie. Po napadení počítačové sítě nemocnice kryptovirem funguje zařízení stále v omezeném režimu. Tento stav potrvá do pátku. Specialisté už začali znovu instalovat všechny servery a koncové IT stanice.

Návrh zákona o správě voleb připravený ministerstvem vnitra nepočítá se zavedením elektronického hlasování. Důvodem je riziko kybernetického napadení. Náměstek ministra Petr Mlsna řekl, že v současnosti neexistuje technický nástroj, který by hlasování zcela zabezpečil a riziko útoku vyloučil. Norma, kterou resort předjednal s parlamentními stranami, zahrnuje korespondenční volbu v zahraničí, zkrácení voleb na jeden den nebo zavedení elektronických seznamů voličů a stran.

Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jiné státy. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2018 mluví především o aktérech napojených na Rusko a Čínu. Úřad také bez dalších podrobností píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že pocházel z Číny.

V Česku loni opět vzrostla kybernetická kriminalita. Policie evidovala 6815 takových trestných činů, což bylo o 1161 více než předloni. Na další nárůst těchto skutků upozornila ve své výroční zprávě Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle níž přináší bezpečnostní rizika každá nově nastupující technologie. Moderní komunikační technologie podle centrály stojí mimo jiné i za nárůstem nelegálních obchodů se zbraněmi, nabízí totiž vysokou míru anonymity, nízké riziko odhalení a různé možnosti plateb.

Přestože už vznikl speciální úřad, Česko dosud nemá legislativu, která by umožňovala obranu kybernetického prostoru včetně účelných protiútoků. Změnit to má novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se chystá projednat vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, platit by měla co nejdřív, nejpozději začátkem příštího roku.

Celkem sto třicet firem v Česku se podle jihomoravských policistů stalo obětí podvodníka. Ten posílal účetním falešné e-maily se žádostí o expresní platbu, firmy tak přišly o miliony korun. Zneužil k tomu desítky důvěřivých lidí, kteří předtím zareagovali na inzerát s nabídkou práce. Pachateli hrozí za podvod až deset let vězení, trest navíc hrozí i důvěřivcům, kteří se na jeho inzerát přihlásili.