Po třech letech intenzivního výzkumu sestavil mezinárodní tým výzkumníků vůbec první „Světový index kybernetické kriminality“, který určuje klíčová místa kyberkriminality na planetě na základě hodnocení nejvýznamnějších zdrojů kybernetické kriminality na národní úrovni.
Index zveřejněný v časopise PLOS ONE ukazuje, že podle expertů drtivá většina všech útoků pochází jen z relativně malého počtu zemí. Největší hrozbu představuje Rusko, následují Ukrajina, Čína, USA, Nigérie a Rumunsko. Spojené království je na osmém místě, Česká republika na čtyřicátém – mezi Gambií a Švýcarskem.
Spoluautorka studie Miranda Brucová z Oxfordské univerzity míní, že studie dává šanci jak vládám, tak i soukromým firmám lépe soustředit své dostupné zdroje na klíčová centra kyberkriminality a naopak vynakládat méně času a prostředků na opatření proti kyberkriminalitě v zemích, kde tento problém není tak významný.
„Výzkum, který je základem indexu, pomůže odstranit závoj anonymity kolem pachatelů kybernetické trestné činnosti. Doufáme, že pomůže v boji proti rostoucí hrozbě kybernetické kriminality zaměřené na zisk,“ dodává vědkyně.
„Máme teď lepší přehled o zeměpisném rozložení kyberkriminality a o tom, jak se jednotlivé země specializují na různé druhy kyberkriminality,“ vysvětluje výsledky Brucová. „Budeme-li pokračovat ve shromažďování těchto údajů, budeme moci sledovat vznik případných nových ohnisek a je možné, že v rizikových zemích bude možné včas zasáhnout ještě předtím, než se objeví vážný problém s kyberkriminalitou,“ předestírá vědkyně další možnosti.
Neviditelný a anonymní zločin
Údaje, jež jsou základem indexu, vědci získali na základě průzkumu mezi 92 předními odborníky na kyberkriminalitu z celého světa, kteří se zabývají shromažďováním informací o tomto fenoménu. V rámci průzkumu posuzovali pět hlavních kategorií kyberkriminality, jmenovali země, které považují za nejvýznamnější zdroje každého z těchto typů kyberkriminality, a poté každou zemi ohodnotili podle dopadu, profesionality a technických dovedností kyberzločinců.
Spoluautor studie Jonathan Lusthaus z katedry sociologie Oxfordské univerzity a Oxfordské školy globálních a teritoriálních studií upozornil, že kyberkriminalita je do značné míry neviditelným jevem, protože pachatelé často maskují svou fyzickou polohu tím, že se skrývají za falešnými profily a technickými ochranami.
„Vzhledem k nezákonné a anonymní povaze jejich činnosti nelze kyberzločince snadno dohledat ani spolehlivě zjistit. Aktivně se skrývají. Pokud se pokusíte pomocí technických údajů zmapovat jejich polohu, také neuspějete, protože kyberzločinci odrážejí své útoky po internetové infrastruktuře po celém světě. Nejlepším prostředkem, který máme k dispozici, abychom si udělali obrázek o tom, kde se tito pachatelé skutečně nacházejí, je průzkum mezi těmi, jejichž úkolem je tyto lidi sledovat,“ doplnil Lusthaus.
„Doufáme, že se nám podaří studii rozšířit, abychom mohli určit, zda s kyberkriminalitou souvisejí takové národní charakteristiky, jako je úroveň vzdělání, rozšíření internetu, HDP nebo míra korupce. Mnoho lidí si myslí, že kyberkriminalita je globální a proměnlivá, ale tato studie podporuje názor, že podobně jako formy organizovaného zločinu je zakotvena v konkrétních souvislostech,“ naznačili další směr výzkumu autoři.
