Měl tajně hlídat kyberbezpečnost Izraele, neuhlídal však vlastní digitální stopu

Velitel tajné izraelské vojenské jednotky pro kybernetickou bezpečnost za sebou několik let zanechával rozsáhlou digitální stopu, která prozrazovala jeho totožnost spojenou s vysokou funkcí zpravodajského důstojníka. Vyšlo to najevo v posledních dnech, informoval deník The Guardian na svém webu.

Britský list už v pátek psal o tom, jak Jossi Sariel, velitel elitního útvaru zpravodajských služeb 8200, jehož jméno spadalo pod ochranu izraelského státu, nedopatřením odhalil svou pravou identitu, když v roce 2021 vydal pod pseudonymem knihu o využití umělé inteligence (AI) ve vojenské rozvědce a dopustil se přitom vážného bezpečnostního přehmatu. Elektronická verze titulu The Human Machine Team totiž obsahovala anonymní e-mailovou adresu, kterou však šlo snadno dohledat na soukromém účtu Google vytvořeném už na jeho pravé jméno.

Nyní vyšly najevo také podrobnosti o tom, že jeho jméno a funkce byly omylem vyzrazeny také ve vládním dokumentu zpřístupněném před dvěma lety na internetu. Izraelská armáda nyní uvedla, že ministerstvo zveřejnilo dokument „bez koordinace s armádou a (Sariel) o něm nevěděl.“

Účty s vlastním jménem měl na sociálních sítích nebo Wikipedii

Deník Guardian dále objevil řadu jeho účtů na sociálních sítích jako Facebook, Instagram, Skype či LinkedIn. Pod vlastním jménem je používal šéf jednotky, která se zabývá shromažďováním informací a dekódováním šifer a je srovnatelná s americkou Národní bezpečnostní agenturou či britskou špionážní organizací GCHQ. Účet na Facebooku, který byl v pátek pozdě večer smazán, obsahoval zřejmě i fotografii jeho tváře a byl propojen se stránkou skupiny absolventů jednotky 8200.

Stopy své činnosti Sariel zanechal i na Wikipedii, v jejíž hebrejské mutaci pod svým pravým jménem editoval mnohé stránky od krále Ludvíka XIV. až po heslo „problém palestinských uprchlíků“.

Až do odhalení minulý týden přitom byla Sarielova totožnost v Izraeli státním tajemstvím. Novináři jej nemohli ve zprávách jmenovat, přestože vypukl zásadní spor ohledně způsobu řízení útvaru 8200 a také toho, že nedokázal zabránit teroristickým útokům Hamásu ze 7. října, ani je předvídat.

Pikantní detaily o zjevně ležérním přístupu zpravodajského bosse k internetové bezpečnosti jsou pro něj podle tisku obzvláště trapné, neboť se sám stylizoval do role průkopníka využívání umělé inteligence a hledání nových způsobů, jak mohou sledovací systémy zpracovávat digitální stopy každodenního života.

Technologie, kterou Sariel popsal ve své knize, se nápadně podobá systémům izraelské armády pro doporučování cílů pomocí umělé inteligence, o nichž píše The Guardian nebo obsáhlou formou také izraelsko-palestinská publikace +972 magazine. Sariel je považován za klíčového architekta používání takovýchto nástrojů AI při bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou ve válce proti Hamásu, v níž podle úřadů řízených tímto teroristickým hnutím zahynulo na 33 300 Palestinců, většinou žen a dětí. Izrael tvrdí, že tento údaj zahrnuje přes třináct tisíc bojovníků Hamásu. Tyto údaje nelze rychle nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...