Odpovědnost je na mně, prohlásil šéf izraelské tajné služby Šin Bet o útoku Hamásu

Šéf izraelské zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar uvedl, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem teroristického palestinského hnutí Hamás na jižní Izrael. Podle listu The Times of Israel (Tol) to sdělil v dopise svým zaměstnancům.

„Navzdory řadě opatření, která jsme podnikli, se nám bohužel v sobotu nepodařilo poskytnout dostatečné varování, které by nám umožnilo útok zmařit. Jako šéf organizace za to nesu odpovědnost já,“ uvedl Bar. Dodal, že „na vyšetřování bude ještě čas“. „Právě teď jsme ve válce.“ 

Bar je poslední z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali odpovědnost za selhání, která vedla k masakru spáchanému ozbrojenci z Hamásu 7. října. Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili, podotkl Tol.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.

Žádné konkrétní varování

Hanegbi uvedl, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu z Gazy. Nepřišlo podle něj ani od Egypta, jehož tajné služby uvedly, že Izrael varovaly před „velkou akcí“ připravovanou v Gaze.

Bar měl dvě a půl hodiny před začátkem útoku schůzku, která se týkala nových zpravodajských informací. Podle Hanegbiho ale nebyly tyto informace vyhodnoceny jako konkrétní varování před tím, co později následovalo.

Neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, který identifikovaly obranné síly, vedl k nočnímu telefonátu mezi vysoce postavenými představiteli, ale reakce byla většinově odmítnuta.

Přesto se podle zpráv izraelských médií Bar vydal do sídla tajné služby a nařídil nasazení malého týmu vyslaného k hranici s Pásmem Gazy v očekávání útoku malého rozsahu. Podle agentury bylo při útocích 7. října zabito nejméně deset příslušníků služby Šin Bet.

Bezprecedentní útok

V Izraeli po bezprecedentním pozemním a vzdušném útoku Hamásu ze 7. října zemřelo nejméně čtrnáct set lidí, většinou civilistů, včetně žen a dětí. Padlých izraelských vojáků je podle aktualizované bilance 299. Zraněno bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví přes čtyři tisíce Izraelců, 344 z nich je hospitalizovaných.

Odvetné izraelské útoky v Pásmu Gazy si od začátku konfliktu vyžádaly 2808 palestinských obětí a 10 850 lidí při nich utrpělo zranění, tvrdí podle agentury Reuters vládní úřad Hamásu, který v Pásmu Gazy vládne. Dalších nejméně tisíc lidí se po náletech pohřešuje a pátrá se po nich v troskách budov, tvrdí podle serveru BBC palestinské úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 1 hhodinou

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 1 hhodinou

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 3 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 8 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 10 hhodinami
Načítání...