Odpovědnost je na mně, prohlásil šéf izraelské tajné služby Šin Bet o útoku Hamásu

Šéf izraelské zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar uvedl, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem teroristického palestinského hnutí Hamás na jižní Izrael. Podle listu The Times of Israel (Tol) to sdělil v dopise svým zaměstnancům.

„Navzdory řadě opatření, která jsme podnikli, se nám bohužel v sobotu nepodařilo poskytnout dostatečné varování, které by nám umožnilo útok zmařit. Jako šéf organizace za to nesu odpovědnost já,“ uvedl Bar. Dodal, že „na vyšetřování bude ještě čas“. „Právě teď jsme ve válce.“ 

Bar je poslední z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali odpovědnost za selhání, která vedla k masakru spáchanému ozbrojenci z Hamásu 7. října. Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili, podotkl Tol.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.

Žádné konkrétní varování

Hanegbi uvedl, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu z Gazy. Nepřišlo podle něj ani od Egypta, jehož tajné služby uvedly, že Izrael varovaly před „velkou akcí“ připravovanou v Gaze.

Bar měl dvě a půl hodiny před začátkem útoku schůzku, která se týkala nových zpravodajských informací. Podle Hanegbiho ale nebyly tyto informace vyhodnoceny jako konkrétní varování před tím, co později následovalo.

Neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, který identifikovaly obranné síly, vedl k nočnímu telefonátu mezi vysoce postavenými představiteli, ale reakce byla většinově odmítnuta.

Přesto se podle zpráv izraelských médií Bar vydal do sídla tajné služby a nařídil nasazení malého týmu vyslaného k hranici s Pásmem Gazy v očekávání útoku malého rozsahu. Podle agentury bylo při útocích 7. října zabito nejméně deset příslušníků služby Šin Bet.

Bezprecedentní útok

V Izraeli po bezprecedentním pozemním a vzdušném útoku Hamásu ze 7. října zemřelo nejméně čtrnáct set lidí, většinou civilistů, včetně žen a dětí. Padlých izraelských vojáků je podle aktualizované bilance 299. Zraněno bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví přes čtyři tisíce Izraelců, 344 z nich je hospitalizovaných.

Odvetné izraelské útoky v Pásmu Gazy si od začátku konfliktu vyžádaly 2808 palestinských obětí a 10 850 lidí při nich utrpělo zranění, tvrdí podle agentury Reuters vládní úřad Hamásu, který v Pásmu Gazy vládne. Dalších nejméně tisíc lidí se po náletech pohřešuje a pátrá se po nich v troskách budov, tvrdí podle serveru BBC palestinské úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...