Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje na svých internetových stránkách před podvodnými telefonáty, které mají lidi přimět k převodu peněz. Volající tvrdí, že pracuje v bance, má informace právě od NÚKIB a přesvědčuje volaného, aby převedl své peníze na „rezervní účet“, jinak hrozí jejich ukradení.
„V uplynulých hodinách obdržel NÚKIB informace o několika případech podvodných telefonátů souvisejících s naším úřadem. Útočník využívá dva základní scénáře, kdy napodobuje reálná telefonní čísla NÚKIB a vydává se za zaměstnance úřadu nebo se vydává za zaměstnance bankovních institucí, volá z telefonních čísel podobných centrálním linkám bankovních domů a na zaměstnance NÚKIB se odkazuje,“ popsal úřad ve varování určeném veřejnosti.
V obou případech se pak podvodníci snaží volaného přesvědčit, že kvůli kybernetické hrozbě musí své peníze převést ze svého bankovního účtu na záložní účet. Tvrdí, že celá transakce je pod dozorem NÚKIB a že je třeba jednat rychle. Aby posílili svou důvěryhodnost, používají podvodníci jména reálných zaměstnanců NÚKIB, která pravděpodobně zjistili z veřejně dostupných zdrojů. Volaného, který by váhal, pak přesvědčují, že si má jméno prověřit.
„Na základě neověřených telefonátů či komunikace s neznámými lidmi prostřednictvím SMS, e-mailů či jiných zpráv rozhodně nedělejte žádná unáhlená rozhodnutí v podobě převodu finančních prostředků, sdílení důvěrných informací o sobě nebo svých bankovních či jiných účtech,“ apeluje kyberúřad na veřejnost a doporučuje si každý takový telefonát ověřit na oficiálních kontaktech banky a oznámit policii.
Útoků přibývá
Podle loňských údajů České bankovní asociace (ČBA) se počet kybernetických útoků na klienty tuzemských bank za poslední dva roky zvýšil čtyřnásobně. Škoda na jednoho poškozeného dosáhla v průměru 161 500 korun. Dramaticky přitom narostly hlavně podvodné telefonáty, takzvaný vishing, které patří k těm nejzákeřnějším, řekla loni výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková.
Antivirová firma Avast tento týden informovala, že množství internetových podvodů v Česku vzrostlo ve druhém letošním čtvrtletí o 81 procent. Žádosti o informace zdánlivě od známého a důvěryhodného subjektu, jako je banka nebo úřad, představovaly ve druhém čtvrtletí čtvrtinu všech hrozeb. Využívá přirozené lidské důvěry a navozuje pocit naléhavosti, čímž nutí oběti, aby prozradily důvěrné informace nebo se zapojily do finančních transakcí pod falešnou záminkou.
Podle ředitele výzkumu škodlivých kódů v Avastu Jakuba Křoustka se ukazují i budoucí mobilní trendy, například to, že kyberzločinci využívají umělou inteligenci k vytváření téměř dokonalých napodobenin legitimní komunikace, takže pro jednotlivce je stále obtížnější rozlišit, co je skutečné a co ne.
