Za hackerským útokem na vládní sítě jsou podle Pompea Rusové. Trump to tak jednoznačně nevidí

Nahrávám video
Za hackerským útokem na vládní sítě jsou podle Pompea Rusové
Zdroj: ČT24

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v noci na sobotu jako první představitel vlády Spojených států veřejně označil Rusko za pachatele současné kybernetické kampaně proti státním institucím a soukromým firmám. Je podle něj „poměrně jasné“, že za vniknutím do vládních sítí jsou Rusové. Prezident Donald Trump však Rusko nutně jako viníka nevidí; podle něj by za kampaní mohla stát Čína. Kreml na začátku týdne spojení se sofistikovaným hackerským útokem odmítl.

Americká vláda až dosud v této souvislosti nevznášela obvinění proti konkrétním aktérům, šéf Bílého domu Donald Trump se k věci zatím nevyjádřil vůbec. Kyberbezpečnostní agentura CISA v posledním prohlášení incident označuje jako dílo skupiny typu APT, což je zkratka, kterou se označují státem podporovaní kyberzločinci. Mnozí analytici ovšem v posledních dnech hovořili o pravděpodobné ruské akci.

„Byla to velice významná kampaň a podle mě jsme nyní v situaci, kdy můžeme poměrně jasně říct, že tyto aktivity vykonávali Rusové,“ řekl v pátek večer Pompeo. „O moc víc nemůžu prozradit, jelikož stále analyzujeme, o co přesně jde,“ citovala šéfa diplomacie televize NBC News.

Vždy, když se něco stane, padne podezření na Rusko. Mohla to být i Čína, ale o této možnosti se „především z finančních důvodů“ nemluví, napsal v sobotu v rozporu se slovy šéfa americké diplomacie na Twitteru Trump, který se ke kauze vyjádřil vůbec poprvé. Prezident rovněž bagatelizoval rozsah a dopady kybernetického útoku. Podle něj je útok v „prolhaných médiích“ líčen podstatně rozsáhlejší, než ve skutečnosti je. „Byl jsem plně informován a vše je pod kontrolou,“ dodal.

Už nyní je ovšem podle médií jasné, že útok zasáhl celou řadu institucí federální vlády. Nejdříve přišla agentura Reuters minulou neděli se zprávou o napadení ministerstva financí, v dalších dnech se pak seznam rozšířil o ministerstva obchodu, vnitřní bezpečnosti, zahraničí a obrany.

Web Politico ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedl, že hackeři se dostali rovněž do sítí ministerstva energetiky a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který spravuje americké jaderné zbraně. Kromě toho se pravděpodobně mezi oběti řadí desítky firem z různých zemí.

Pachatelé využili software na monitorování sítí

Pachatelé na tyto cíle nezaútočili přímo, nýbrž skrze software na monitorování sítí, který všechny uvedené organizace používaly. Nástroj od americké firmy SolarWinds byl podle všeho infikován už na jaře a hackeři tak zřejmě mohli několik měsíců sledovat komunikaci pracovníků americké vlády či velkých korporací. Stejně tak mohli například v narušených sítích vybudovat „tajná dvířka“ pro pozdější přístup.

Podle expertů hackeři naštěstí zřejmě jen kradli data a nepokoušeli se do systémů zasahovat, přestože nad nimi měli značnou kontrolu. I tak potrvá možná roky, než se zjistí, zda si nezajistili pozdější přístup. 

„Tento aktér typu APT ukázal při tomto vniknutí trpělivost, operační jistotu a komplexní dovednosti,“ hodnotila zjištění CISA. Přesný motiv útoku ale není známý, stejně jako to, zda se již podařilo hrozbu zažehnat. Sčítání škod by mohlo trvat i měsíce.

Američtí činitelé v zákulisních vyjádřeních kybernetickou operaci připisují ruské civilní rozvědce označované zkratkou SVR. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí odmítl, že by Moskva měla s útokem cokoli společného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...