Za hackerským útokem na vládní sítě jsou podle Pompea Rusové. Trump to tak jednoznačně nevidí

Nahrávám video

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v noci na sobotu jako první představitel vlády Spojených států veřejně označil Rusko za pachatele současné kybernetické kampaně proti státním institucím a soukromým firmám. Je podle něj „poměrně jasné“, že za vniknutím do vládních sítí jsou Rusové. Prezident Donald Trump však Rusko nutně jako viníka nevidí; podle něj by za kampaní mohla stát Čína. Kreml na začátku týdne spojení se sofistikovaným hackerským útokem odmítl.

Americká vláda až dosud v této souvislosti nevznášela obvinění proti konkrétním aktérům, šéf Bílého domu Donald Trump se k věci zatím nevyjádřil vůbec. Kyberbezpečnostní agentura CISA v posledním prohlášení incident označuje jako dílo skupiny typu APT, což je zkratka, kterou se označují státem podporovaní kyberzločinci. Mnozí analytici ovšem v posledních dnech hovořili o pravděpodobné ruské akci.

„Byla to velice významná kampaň a podle mě jsme nyní v situaci, kdy můžeme poměrně jasně říct, že tyto aktivity vykonávali Rusové,“ řekl v pátek večer Pompeo. „O moc víc nemůžu prozradit, jelikož stále analyzujeme, o co přesně jde,“ citovala šéfa diplomacie televize NBC News.

Vždy, když se něco stane, padne podezření na Rusko. Mohla to být i Čína, ale o této možnosti se „především z finančních důvodů“ nemluví, napsal v sobotu v rozporu se slovy šéfa americké diplomacie na Twitteru Trump, který se ke kauze vyjádřil vůbec poprvé. Prezident rovněž bagatelizoval rozsah a dopady kybernetického útoku. Podle něj je útok v „prolhaných médiích“ líčen podstatně rozsáhlejší, než ve skutečnosti je. „Byl jsem plně informován a vše je pod kontrolou,“ dodal.

Už nyní je ovšem podle médií jasné, že útok zasáhl celou řadu institucí federální vlády. Nejdříve přišla agentura Reuters minulou neděli se zprávou o napadení ministerstva financí, v dalších dnech se pak seznam rozšířil o ministerstva obchodu, vnitřní bezpečnosti, zahraničí a obrany.

Web Politico ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedl, že hackeři se dostali rovněž do sítí ministerstva energetiky a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který spravuje americké jaderné zbraně. Kromě toho se pravděpodobně mezi oběti řadí desítky firem z různých zemí.

Pachatelé využili software na monitorování sítí

Pachatelé na tyto cíle nezaútočili přímo, nýbrž skrze software na monitorování sítí, který všechny uvedené organizace používaly. Nástroj od americké firmy SolarWinds byl podle všeho infikován už na jaře a hackeři tak zřejmě mohli několik měsíců sledovat komunikaci pracovníků americké vlády či velkých korporací. Stejně tak mohli například v narušených sítích vybudovat „tajná dvířka“ pro pozdější přístup.

Podle expertů hackeři naštěstí zřejmě jen kradli data a nepokoušeli se do systémů zasahovat, přestože nad nimi měli značnou kontrolu. I tak potrvá možná roky, než se zjistí, zda si nezajistili pozdější přístup. 

„Tento aktér typu APT ukázal při tomto vniknutí trpělivost, operační jistotu a komplexní dovednosti,“ hodnotila zjištění CISA. Přesný motiv útoku ale není známý, stejně jako to, zda se již podařilo hrozbu zažehnat. Sčítání škod by mohlo trvat i měsíce.

Američtí činitelé v zákulisních vyjádřeních kybernetickou operaci připisují ruské civilní rozvědce označované zkratkou SVR. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí odmítl, že by Moskva měla s útokem cokoli společného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 6 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 7 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...