Hackeři narušili americké vládní sítě, napadli i správu jaderných zbraní, píše Politico

Americké bezpečnostní složky po zprávách médií o sofistikovaném hackerském útoku na vládní instituce potvrdily existenci „významné a pokračující“ kampaně, která „ovlivnila sítě ve federální vládě“. Agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA) následně uvedla, že útok představuje vážnou hrozbu pro federální i místní vlády, prvky kritické infrastruktury i soukromé společnosti. Nastupující prezident Joe Biden označil situaci za velmi znepokojivou a prohlásil, že autory útoku, kteří jsou v tuto chvíli neznámí, po nástupu do funkce potrestá.

Experti a média hovoří o pravděpodobné ruské špionáži, přičemž incident je označován za možná nejzávažnější hackerský útok posledních let. První zjištění nasvědčují tomu, že pachatelé měli několik měsíců přístup ke komunikaci mezi vládními pracovníky a že pronikli do sítí několika amerických ministerstev. Kromě toho mohly být zasažené i technologické firmy či mobilní operátoři, píše zpravodajská společnost BBC.

„Během několika posledních dní se FBI, CISA a ODNI dozvěděly o významné a pokračující kyberbezpečnostní kampani,“ sdělily ve středu zmíněné úřady. Americká vláda v předchozích dnech zjištění médií příliš nekomentovala.

První informace v tomto směru přinesla v neděli agentura Reuters s tím, že útok zasáhl ministerstvo financí. Následně přišly zprávy o tom, že terčem byla i ministerstva zahraničí, vnitřní bezpečnosti a obchodu.

„Situace se vyvíjí a jakkoli nadále pracujeme na tom, abychom pochopili celý rozsah této kampaně, víme, že toto narušení ovlivnilo sítě ve federální vládě,“ uvedly FBI, CISA a ODNI.

CISA následně v dosud nejpodrobnějším vyjádření k věci konstatovala, že útok „představuje vážné riziko pro federální vládu a státní, lokální, kmenové a teritoriální vlády, stejně jako pro subjekty kritické infrastruktury a další organizace ze soukromého sektoru“. Upozornila také, že škodlivý software v napadených sítích stále zůstává a bude velmi těžké jej odstranit.

Politico: Hackeři napadli správu jaderných zbraní

Útočníkům se podle médií podařilo infikovat síťový nástroj zvaný Orion od americké softwarové firmy SolarWinds. Daný program kromě vládních institucí využívaly mnohé velké korporace nebo například technické oddělení deníku The New York Times (NYT). Aktualizaci programu se škodlivým softwarem od hackerů podle BBC na jaře na své počítače nainstalovaly tisíce techniků.

„Nemohli při tom tušit, že v souboru je past. Ani samotný SolarWinds to nevěděl,“ uvedla BBC. Malware, který hackerům „otevřel vrátka“, se údajně dostal do počítačových sítí nejen v USA, ale také v Evropě, Asii a na Blízkém východě.

„Vypadá to, že jde o nejhorší případ hackerského útoku v americké historii,“ cituje agentura AP nejmenovaného vládního činitele, podle nějž se pachatelé „dostali do všeho“. Administrativa prý nyní předpokládá, že hackeři získali přístup do většiny ministerstev a vládních agentur, ačkoli reálný rozsah útoku zatím není zcela jasný.

Server Politico s odkazem na nejmenované činitele napsal, že se hackeři dostali rovněž do sítí ministerstva energetiky a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který spravuje americké jaderné zbraně. Podobně jako jinde zatím není jasný rozsah útoku, podezřelou aktivitu však hlásí mimo jiné výzkumné národní laboratoře Sandia a Los Alamos, což jsou jedny z největších výzkumných institucí na světě.

Biden slíbil potrestání viníků

Největší pozornost se však pochopitelně soustředí na problémy americké vlády, na niž vývoj nevrhá zrovna nejlepší světlo. „Nyní je jasné, že široký ruský špionážní útok na vládu Spojených států a soukromé firmy, který začal na jaře a byl odhalen soukromým sektorem až před několika týdny, se řadí mezi největší zpravodajská selhání moderní doby,“ napsal ve středu list NYT, který je k současné vládě dlouhodobě kritický.

Moskva účast na incidentu odmítá, podle mnohých odborníků na kyberbezpečnost však útok nese typické rysy ruské operace. Podle BBC je pravděpodobné, že pokud Washington dojde k závěru, že za útokem stojí Rusové, mohly by přijít „geopolitické následky“.

Biden, který se ujme prezidentské funkce 20. ledna, slíbil rychlé potrestání viníků útoku, jehož vyšetření považuje za vrcholnou prioritu své nastupující administrativy. „Naši nepřátelé by měli vědět, že jako prezident nebudu nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

AFP s odkazem na pákistánské představitele píše, že při pátečním indickém ostřelování Kašmíru v blízkosti faktické hranice s Pákistánem zahynuli čtyři lidé, včetně jednoho dítěte. Indická armáda zase dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie. Reuters později během dne informoval, že v indických městech byly slyšet další výbuchy.
07:49Aktualizovánopřed 45 mminutami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 55 mminutami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 1 hhodinou

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
09:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 3 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
14:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...