Hackeři narušili americké vládní sítě, napadli i správu jaderných zbraní, píše Politico

Americké bezpečnostní složky po zprávách médií o sofistikovaném hackerském útoku na vládní instituce potvrdily existenci „významné a pokračující“ kampaně, která „ovlivnila sítě ve federální vládě“. Agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA) následně uvedla, že útok představuje vážnou hrozbu pro federální i místní vlády, prvky kritické infrastruktury i soukromé společnosti. Nastupující prezident Joe Biden označil situaci za velmi znepokojivou a prohlásil, že autory útoku, kteří jsou v tuto chvíli neznámí, po nástupu do funkce potrestá.

Experti a média hovoří o pravděpodobné ruské špionáži, přičemž incident je označován za možná nejzávažnější hackerský útok posledních let. První zjištění nasvědčují tomu, že pachatelé měli několik měsíců přístup ke komunikaci mezi vládními pracovníky a že pronikli do sítí několika amerických ministerstev. Kromě toho mohly být zasažené i technologické firmy či mobilní operátoři, píše zpravodajská společnost BBC.

„Během několika posledních dní se FBI, CISA a ODNI dozvěděly o významné a pokračující kyberbezpečnostní kampani,“ sdělily ve středu zmíněné úřady. Americká vláda v předchozích dnech zjištění médií příliš nekomentovala.

První informace v tomto směru přinesla v neděli agentura Reuters s tím, že útok zasáhl ministerstvo financí. Následně přišly zprávy o tom, že terčem byla i ministerstva zahraničí, vnitřní bezpečnosti a obchodu.

„Situace se vyvíjí a jakkoli nadále pracujeme na tom, abychom pochopili celý rozsah této kampaně, víme, že toto narušení ovlivnilo sítě ve federální vládě,“ uvedly FBI, CISA a ODNI.

CISA následně v dosud nejpodrobnějším vyjádření k věci konstatovala, že útok „představuje vážné riziko pro federální vládu a státní, lokální, kmenové a teritoriální vlády, stejně jako pro subjekty kritické infrastruktury a další organizace ze soukromého sektoru“. Upozornila také, že škodlivý software v napadených sítích stále zůstává a bude velmi těžké jej odstranit.

Politico: Hackeři napadli správu jaderných zbraní

Útočníkům se podle médií podařilo infikovat síťový nástroj zvaný Orion od americké softwarové firmy SolarWinds. Daný program kromě vládních institucí využívaly mnohé velké korporace nebo například technické oddělení deníku The New York Times (NYT). Aktualizaci programu se škodlivým softwarem od hackerů podle BBC na jaře na své počítače nainstalovaly tisíce techniků.

„Nemohli při tom tušit, že v souboru je past. Ani samotný SolarWinds to nevěděl,“ uvedla BBC. Malware, který hackerům „otevřel vrátka“, se údajně dostal do počítačových sítí nejen v USA, ale také v Evropě, Asii a na Blízkém východě.

„Vypadá to, že jde o nejhorší případ hackerského útoku v americké historii,“ cituje agentura AP nejmenovaného vládního činitele, podle nějž se pachatelé „dostali do všeho“. Administrativa prý nyní předpokládá, že hackeři získali přístup do většiny ministerstev a vládních agentur, ačkoli reálný rozsah útoku zatím není zcela jasný.

Server Politico s odkazem na nejmenované činitele napsal, že se hackeři dostali rovněž do sítí ministerstva energetiky a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který spravuje americké jaderné zbraně. Podobně jako jinde zatím není jasný rozsah útoku, podezřelou aktivitu však hlásí mimo jiné výzkumné národní laboratoře Sandia a Los Alamos, což jsou jedny z největších výzkumných institucí na světě.

Biden slíbil potrestání viníků

Největší pozornost se však pochopitelně soustředí na problémy americké vlády, na niž vývoj nevrhá zrovna nejlepší světlo. „Nyní je jasné, že široký ruský špionážní útok na vládu Spojených států a soukromé firmy, který začal na jaře a byl odhalen soukromým sektorem až před několika týdny, se řadí mezi největší zpravodajská selhání moderní doby,“ napsal ve středu list NYT, který je k současné vládě dlouhodobě kritický.

Moskva účast na incidentu odmítá, podle mnohých odborníků na kyberbezpečnost však útok nese typické rysy ruské operace. Podle BBC je pravděpodobné, že pokud Washington dojde k závěru, že za útokem stojí Rusové, mohly by přijít „geopolitické následky“.

Biden, který se ujme prezidentské funkce 20. ledna, slíbil rychlé potrestání viníků útoku, jehož vyšetření považuje za vrcholnou prioritu své nastupující administrativy. „Naši nepřátelé by měli vědět, že jako prezident nebudu nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 48 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...