Hackerský útok

Švédské úřady v úterý obvinily Írán z toho, že se loni naboural do sítě jednoho ze švédských operátorů a rozeslal tisíce SMS, které vyzývaly k pomstě znesvěcovatelům koránu. Informuje o tom list Dagens Nyheter, který připomíná, že se íránský hackerský útok odehrál v době rozsáhlých protestů poté, co několik aktivistů ve Stockholmu poničilo či zapálilo korán, tedy posvátnou knihu muslimů. Následně došlo k několika demonstracím v arabských zemích.

Státní podnik VOP CZ ze Šenova u Nového Jičína, který dělá například opravy vojenské techniky, hlásil ve středu problémy s informačním systémem. Část zaměstnanců kvůli tomu nechodí do práce, sdělil odpoledne mluvčí VOP CZ Rostislav Rožnovský. Podle informací ČTK se podnik před několika dny stal terčem hackerského útoku, mluvčí to ale nepotvrdil.

Kampaň amerického exprezidenta Donalda Trumpa byla terčem hackerského útoku, za který je zodpovědný Írán, sdělily podle agentury AP americké zpravodajské služby včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Íránští hackeři se podle prohlášení pokoušeli infiltrovat také okolí viceprezidentky Kamaly Harrisové, která kandiduje proti Trumpovi a na kterou před několika dny Trump zaútočil tvrzením, že dav podporovatelů na snímku z mítinku, který publikoval její štáb, byl vytvořený umělou inteligencí. Sám přitom nově čelí obvinění z používání falešných snímků fanynek Taylor Swiftové.

Tajné služby Británie, Spojených států a Jižní Koreje tvrdí, že odhalily severokorejskou kyberšpionáž. Jejím cílem prý měl být zisk informací pro vývoj jaderných zbraní a modernizaci ozbrojených sil. Médiím to sdělilo britské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost (NCSC).

Londýnské nemocnice musely tento týden rušit plánované operace i krevní transfuze. Důvodem byl útok hackerů, kteří se nabourali do počítačových systémů důležité společnosti, jež nemocnicím poskytuje laboratorní služby. Podle expertů za útokem stojí ruská organizovaná zločinecká skupina, která chtěla zdravotnický systém vydírat.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v pátečním Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že na odhalené kyberútoky hackerské skupiny APT28, která je podle českých úřadů úkolována ruskou vojenskou rozvědkou GRU, je třeba adekvátně reagovat, zvlášť když se překročí „červená linie“. Odolnost Česka se podle něj v tomto ohledu zvyšuje, proces posilování infrastruktury proti kyberútokům ale označil za nekonečný.

Web ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) včetně portálu Jenda pro vyřizování dávek v úterý ráno napadli hackeři, služby úřadu proto dočasně nefungovaly. Útok resort oznámil kolem osmé hodiny ráno. Před čtvrt na dvanáct na síti X napsal, že weby opět fungují. Oznámil také, že žádná osobní data klientů neunikla.

Zařízení, které řídí automatické stáčení minerální vody na kolonádě v Náchodě-Bělovsi, je mimo provoz. Podlehlo kybernetickému útoku. Jeho pachatelé vzkázali, že ho spáchali proto, že je izraelské výroby, a pohrozili útoky i na další izraelské výrobky.

České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze se vypořádává s následky hackerského útoku. Útočníci napadli v neděli ráno síť Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI). Pro ČT to uvedla mluvčí univerzity Kateřina Veselá. Škola podle ní rozsah škod zatím zjišťuje, mělo ale uniknout několik gigabytů dat. Dva jaderné reaktory, které fakulta spravuje, útok neohrozil. Případem se teď zabývá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Web a mobilní aplikaci státního železničního dopravce České dráhy (ČD) v úterý napadli hackeři. Stránky ČD a aplikace Můj vlak tak mohly být několik hodin nedostupné. Po 22:00 se podařilo problém odstranit a systémy jsou už zcela funkční. Firma to večer uvedla na svém twitterovém účtu.

Češi jsou v bankovním on-line prostoru opatrní, index kyberbezpečnosti letos dosáhl 67 procent, což je jenom o jeden bod méně než loni. Finanční operace lidé považují za citlivé a k bankovnictví by nikdy neposkytla přístup většina z nich. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace a výzkumná agentura Ipsos.

Horažďovickou nemocnici připravil zatím neznámý podvodník o 1,3 milionu korun. O peníze si napsal prostřednictvím e-mailu, ve kterém se vydával za ředitele zdravotnického zařízení. Nemocnice v Horažďovicích už v minulosti čelila hackerským útokům. Podvodníci se takto dostali například k rentgenovým snímkům pacientů.

Kybernetické útoky na nemocnice v posledních letech stále častěji nezažívá jen Česko, ale také Izrael. Ten dokonce zřídil specializované centrum pro boj s hackery napadajícími zdravotnický systém. Dispečink v Jeruzalémě navštívil český vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).

Desítky milionů korun chtějí hackeři po Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) za odblokování přístupu do jeho systémů a úložišť. Hospodářským novinám (HN) to řekl ředitel ŘSD Radek Mátl. Kybernetickému útoku čelila instituce 17. května, data se ale stále nepodařilo obnovit. Potrvá to nejméně pět měsíců. Pozastavené je proto vypisování zakázek, což znamená, že se zpozdí i soutěže na stavbu silnic a dálnic. Mátl zvažuje, zda by nebylo výhodnější požadovanou částku zaplatit.

Útoky hackerů na některé české weby pokračují podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) i ve čtvrtek. Zaútočili například i na web vlády či samotný NÚKIB. Závažné dopady úřad neeviduje, řekla jeho mluvčí Alena Minxová. Na útoky kybernetický úřad upozornil ve středu. Týkaly se například webů některých regionálních letišť nebo Českých drah. K akci se přihlásila proruská hackerská skupina Killnet.

Hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU se úspěšně nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU. Píše o tom maďarský investigativní web Direkt36. Podle něj vláda útok odhalila až po několika letech. Ani poté však pracovníky ministerstva nevarovala, ani o napadení neinformovala západní spojence či veřejnost. Na hrozbu své zahraniční kolegy upozornila jen maďarská kontrarozvědka.

Izrael oznámil, že poprvé v historii se jedna z jeho nemocnic stala terčem rozsáhlého útoku vyděračského softwaru. Jde o nemocnici ve středoizraelské Chadeře, k zajištění péče o pacienty nyní musí využívat alternativní systémy.

Celostátní výbor Republikánské strany (RNC) uvedl, že nepřišel o žádná data a informace při hackerském útoku na poskytovatele služeb. Oznámila to agentura Reuters. Na počítače RNC podle agentury Bloomberg zaútočili hackeři s vazbou na ruskou zpravodajskou službu. To popřel Kreml, který v prohlášení uvedl, že ruský stát nemá s hackerským útokem nic společného.

Stovky firem i veřejných organizací nejen ve Spojených státech zasáhl o víkendu kybernetický útok. Hackeři, kteří za ním zřejmě stojí, požadují sedmdesát milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun). S odkazem na informace na blogu, který obvykle používá kybernetický gang REvil, to uvedla agentura Reuters.

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že se mu podařilo získat zpět většinu výkupného v digitální měně bitcoin, které zaplatila ropná firma Colonial Pipeline hackerům po nedávném kybernetickém útoku. Ten krátkodobě vyřadil z provozu největší americký ropovod. Bitcoiny získalo zpět nové oddělení vytvořené současnou administrativou prezidenta Joea Bidena. Oddělení je zaměřeno výhradně na boj s útoky využívajícími metodu ransomware, jež v poslední době zasáhly řadu kritických odvětví po celém světě.

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát.

Americká společnost Colonial Pipeline oznámila, že po pátečním hackerském útoku obnovila provoz části své potrubní sítě pro přepravu ropných produktů. Ovládat ji bude prozatím manuálně.

Firmy v Česku a dalších zemích začal napadat nový vyděračský program (ransomware) Avaddon. Napadl už více než šedesát větších firem a úřadů. Specializuje se na osobní údaje zákazníků napadené firmy, například údaje o kreditních kartách. Napadené organizaci zašifruje všechny soubory včetně záloh a požaduje do deseti dní výkupné za zpřístupnění, někdy i miliony korun. V tiskové zprávě to uvedla poradenská firma BDO.

Reakce Ruska na vypovězení osmnácti pracovníků jeho ambasády v Praze je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřiměřená. Pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) si předvolá ruského velvyslance, kterému sdělí rozhořčení českého státu. Babiš se zároveň omluvil za pondělní vyjádření, že ve Vrběticích šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Poslanecká sněmovna v úterý večer označila události ve Vrběticích jako „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“.