Češi jsou v on-line prostoru bank obezřetní. Index kyberbezpečnosti je 67 procent

Češi jsou v bankovním on-line prostoru opatrní, index kyberbezpečnosti letos dosáhl 67 procent, což je jenom o jeden bod méně než loni. Finanční operace lidé považují za citlivé a k bankovnictví by nikdy neposkytla přístup většina z nich. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace a výzkumná agentura Ipsos.

V loňském roce byly výsledky nejlepší od začátku sledování, index dosáhl 68 procent. Lidé se základním vzděláním získali v průměru 65 procent, zatímco vysokoškolsky vzdělaní dostali průměrně 68 procent.

„Zdá se, že lidé si uvědomují rizika, která jsou s on-line prostředím spojená. Naprostá většina by neposkytla přístupové údaje do internetového bankovnictví. Téměř dvě třetiny lidí kontrolují výdaje a úspory na účtu pravidelně,“ uvedl expert asociace na finanční a bankovní bezpečnost Petr Barák.

Za žádných okolností by přihlašovací údaje k účtu neposkytlo 86 procent Čechů. Víc než polovina by nesdílela ani výši svých úspor, číslo platební karty nebo rodinné fotografie. Více než tři čtvrtiny se v takových případech podělí o telefonní číslo a adresu trvalého bydliště. Téměř tři čtvrtiny lidí neotvírají přílohy od neznámých odesílatelů.

Lidé považují banky za nejbezpečnější

Banky, pojišťovny či spořitelny považují respondenti za nejbezpečnější, co se týče ochrany před únikem dat. Za důvěryhodné je považuje 59 procent Čechů. Proti tomu státní správu (e-government) vnímá bezpečně necelá třetina. Nejnižší důvěru mají u lidí společnosti finančních technologií, nebankovní poskytovatelé půjček a obchodní řetězce.

Třetina lidí zná někoho, kdo byl obětí dokončeného hackerského útoku. Nejčastěji jde o podvodné e-maily, které slibují výhru v soutěži, popřípadě velké dědictví od zapomenutého člena rodiny. Víc než polovina má antivirový program v mobilním telefonu, u stolních počítačů je to sedm z deseti lidí.

Nejčastějším cílem podvodníků jsou přihlašovací údaje

S útokem se nejčastěji setkávají lidé mezi 18 a 34 lety. Na 27 procent Čechů se s útokem setkalo letos. Těmto údajům odpovídají i čísla asociace. Počet útoků se za poslední dva roky zvýšil čtyřnásobně a průměrná škoda u dokončeného útoku je na jednoho klienta 162 tisíc korun.

Útočníci nejčastěji cílí na získání přihlašovacích údajů, a to ve čtyřiceti procentech případů. Téměř třetina se pak snažila získat číslo platební karty a čtvrtina se zaměřila na osobní údaje, jako je například rodné číslo.

Lidé se přes wi-fi připojují pouze v případech, kdy je síť podle nich dobře zabezpečená. Týká se to 44 procent. Více než čtvrtina se pak připojuje kdekoli, a to pomocí datového tarifu. Na veřejných sítích své finance spravuje pouze osm procent Čechů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 36 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 45 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.