Internetové bankovnictví

Policie navrhla obžalovat dvacet obviněných v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů, kterým v případě prokázání viny hrozí až 13,5 roku vězení, informovala policejní mluvčí Iva Kormošová. Způsobená škoda je podle policie více než sto milionů korun. Gang viní ze spáchání asi pěti set skutků. Vyšetřovací spis je podle Kormošové velmi rozsáhlý, obsahuje 62 tisíc stran.

Olomoučtí kriminalisté dopadli osmadvacetiletou ženu z Ostravska, která podle vyšetřování připravila 110 právnických a fyzických osob v kyberprostoru o 16,5 milionu korun. Dalších 8,5 milionu se pokusila vylákat. Případem se kriminalisté zabývali od roku 2022, v červnu 2023 ženu obvinili poprvé. Po rozšíření trestního stíhání loni v dubnu uprchla do zahraničí, dopadena byla letos v únoru na španělském ostrově Tenerife. Kriminalisté ji obvinili ze tří trestných činů, hrozí jí až dvanáct let vězení.

Obsluha bankovních účtů přes internet se stále rozšiřuje, počet uživatelů se blíží sedmi milionům. Za poslední dekádu se číslo téměř zdvojnásobilo. Česko tak v rámci Evropské unie patří dle údajů statistického úřadu do první desítky. Některé finanční domy zároveň sledují menší návštěvnost poboček, které nahrazují konzultacemi na dálku.

Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než sto milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků, oznámila mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud strážci zákona uváděli, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun.

Počet kybernetických útoků na klienty bank vloni stoupl, napadeno jich bylo 87 407. Ve srovnání s rokem 2023 to byl nárůst o 17 722. Škoda nepatrně vzrostla na 1,39 miliardy. Průměrná škoda na klienta klesla o 3500 korun na 15 952 korun, shrnula Česká bankovní asociace (ČBA).

Policisté zadrželi dva muže, kteří podle nich v uplynulých měsících zasílali lidem podvodné SMS zprávy a prostřednictvím získaných údajů je pak připravili o desítky milionů korun. Podezřelým ve věku mezi dvaceti a 35 lety hrozí až dvanáct let vězení. Jeden z mužů je stíhán na svobodě, druhý je ve vazbě, řekl vedoucí brněnského oddělení kybernetické kriminality Stanislav Kovárník.

Výpadky webů a internetového a mobilního bankovnictví ve čtvrtek postihly Raiffeisenbank a Monetu Money Bank. Zpomaleně fungovaly internetové stránky pražské burzy, které čelily kybernetickému útoku už ve středu spolu s weby dalších pěti českých bank. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) sdělil, že výpadky opět způsobily zahlcovací DDoS útoky. Podle antivirových firem za útokem stojí hackeři z Ruska. Zaútočili také na webové stránky Elektrotechnického zkušebního ústavu.

Pětice českých bank se ve středu dopoledne potýkala s výpadky internetového bankovnictví, některým nefungoval celý web. Mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša uvedl, že to byl důsledek kybernetických útoků. Brzy odpoledne již byly stránky i bankovnictví všech napadených bank opět v provozu. ČTK uvedla s odvoláním na experty na kyberbezpečnost, že má útok zřejmě na svědomí ruská hackerská skupina NoName057(16), která požaduje, aby napadené instituce přestaly s podporou Ukrajiny.

Za pokus nabourat se pomocí SMS a e-mailových zpráv do účtů tisíců klientů české a řecké banky půjdou dva muži do vězení na čtyři a půl roku, respektive pět let. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Obžalovaní uzavřeli se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, rozsudek tak už je pravomocný. Podle obžaloby se oba odsouzení dostali prostřednictvím takzvaných phishingových útoků k přihlašovacím údajům jen několika klientů bank. Kontakty však měli asi na deset tisíc lidí.

Státní zástupce obžaloval dva muže, kteří se podle policie pokusili pomocí SMS a e-mailových zpráv nabourat do účtů tisíců klientů české a řecké banky. Případem se na začátku května začne zabývat Krajský soud v Ostravě. České televizi to potvrdila jeho mluvčí Vilemína Hana Ondrušová. Dvojici hrozí až 12 let vězení.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) už zablokoval přes pět set podvodných webů, které se vydávaly za oficiální stránky vládní instituce. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ředitel úřadu Lukáš Kintr. Přestože počet kybernetických útoků v bankovní oblasti přibývá, za posledního půl roku se podle prezidenta České bankovní asociace (ČBA) Tomáše Salomona podařilo jejich úspěšnost snížit až o polovinu.

ČSOB se od pátečního rána potýkala s kybernetickým útokem, kvůli kterému nefungovaly některé její bankovní služby. Výpadek mělo internetové bankovnictví, bankovní aplikace a nebylo možné platit platební kartou na internetu. Banka o tom informovala na svém webu. Odpoledne ČSOB oznámila, že služby jsou znovu dostupné, interní systémy nebyly při útoku zasaženy a veškeré finance i klientská data jsou v bezpečí.

Češi jsou v bankovním on-line prostoru opatrní, index kyberbezpečnosti letos dosáhl 67 procent, což je jenom o jeden bod méně než loni. Finanční operace lidé považují za citlivé a k bankovnictví by nikdy neposkytla přístup většina z nich. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace a výzkumná agentura Ipsos.

Spouští se kampaň #nePINdej, která má lidi naučit, jak odhalit útočníky předtím, než se z nich pokusí vylákat peníze pomocí podvodných praktik na internetu. Na webu si mohou udělat test, který odhalí, zda podvodné jednání rozeznají. Pokus o kybernetický útok zaznamenalo loni 81 procent finančních institucí, nejčastěji jde o phishing, podvodné e-maily a škodlivé kódy, které míří na jejich klienty – nejzranitelnější článek systému.

Počet vydaných víz pro ukrajinské uprchlíky v posledních dvou týdnech klesá, nicméně neziskové organizace varují, že kvůli ubytování běženců by mohly vznikat lokality s nedostatkem míst ve školkách. Kvůli potřebě přijetí předškoláků nemusí být v mateřinkách dost kapacit pro menší děti. Uprchlíci z Ukrajiny si také v Česku založili více než sto tisíc bankovních účtů a další přibývají. Kvůli ukončení spolupráce s ministerstvem vnitra bude muset Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) také přerušit nebo ukončit právní pomoc žadatelům o azyl. Bude moci zastupovat jen několik málo lidí, informoval ředitel organizace Martin Rozumek.

Internet k nakupování používá 57 procent Čechů, což je o 18 procentních bodů více než v roce 2019 před pandemií koronaviru a o tři body více než loni. Za dva roky to tak představuje nárůst podílu nakupujících on-line téměř o polovinu. Jídlo z restaurací si objednává pětina lidí, loni to bylo 13 procent. Vyplývá to z údajů, které v úterý prezentoval Český statistický úřad.

Bezpečnost v on-line prostředí v Česku se proti loňsku snížila. Index kyberbezpečnosti, který každoročně sestavuje Česká bankovní asociace (ČBA), letos klesl o čtyři body na 61 procent, což je průměrný výsledek. Češi stále nečtou informační zprávy zasílané bankami, nevěnují pozornost bezpečnostním upozorněním svého telefonu a polovina neřeší ani jeho zabezpečení, vyplývá z průzkumu ČBA.

Elektronické bankovnictví nyní využívá téměř každý Čech, konkrétně 97 procent, ještě v roce 2018 to bylo 82 procent, vyplývá z průzkumu České bankovní asociace (ČBA), který se uskutečnil na přelomu května a června mezi 1010 respondenty. Osobní kontakt klienta s bankéřem ale bude podle průzkumu nadále důležitou součástí služeb.

Povolit stavbu by mělo být možné i elektronicky. Sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Zákonodárci také podpořili návrh, podle kterého by lidé mohli využívat pro přístup k elektronickým službám veřejné správy svou bankovní identitu.