Hackeři opět útočili na tuzemské banky, které měly výpadky služeb

Výpadky webů a internetového a mobilního bankovnictví ve čtvrtek postihly Raiffeisenbank a Monetu Money Bank. Zpomaleně fungovaly internetové stránky pražské burzy, které čelily kybernetickému útoku už ve středu spolu s weby dalších pěti českých bank. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) sdělil, že výpadky opět způsobily zahlcovací DDoS útoky. Podle antivirových firem za útokem stojí hackeři z Ruska. Zaútočili také na webové stránky Elektrotechnického zkušebního ústavu.

„Potýkáme se s výpadkem našich webových stránek, internetového a mobilního bankovnictví. Za vzniklé nepříjemnosti se omlouváme. Intenzivně pracujeme na řešení, tak aby byly naše služby opět brzy dostupné,“ uvedla na síti X před půl desátou ráno Raiffeisenbank ČR. On-line služby se bance již podařilo zprovoznit, stabilní jsou zhruba od poledne. 

Moneta na sociální siti X napsala, že od rána nefungují její webové stránky, internetové a mobilní bankovnictví. „Usilovně pracujeme na znovuobnovení všech našich systémů. Vaše peníze ani citlivá data v ohrožení nejsou. Omlouváme se za komplikace a děkujeme za pochopení,“ dodala.

Mluvčí Monety Zuzana Filipová zdůraznila, že cílem útoku nejsou interní systémy banky. „Fungují jak naše bankomaty, tak pobočková síť, naši klienti tak mohou řešit vše buď na pobočkách, nebo v bankomatech,“ připojila. Moneta on-line služby obnovila zhruba ve 14 hodin.

Za útoky podle antivirových firem stojí ruští hackeři

„Jedná se opět o DDoS útoky, které mohou dočasně ovlivnit dostupnost některých služeb daných institucí,“ sdělila mluvčí NÚKIB Eva Rajlichová. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem požadavků, čímž ho vyřadí z provozu. NÚKIB podle své mluvčí stejně jako ve středu s napadenými institucemi spolupracuje na vyřešení situace a poskytuje jim podporu.

Podle firem Eset a Avast, které se zabývají antivirovými programy, stojí za útoky ruská hacktivistická skupina NoName057, stejně jako ve středu. Terčem útoku jsou vedle Monety a Raiffeissenbanky i mBank, Portál živnostenského podnikání a Identita občana. NoName057 podle Esetu svou aktivitu potvrdila na Telegramu.

„Právě na těchto kanálech se útočníci sdružují a ke skupině se tak přidávají i méně technicky zdatní útočníci s hacktivistickým nadšením. Skupina již v minulosti útočila například na různé instituce v Polsku. Tyto aktivity trvaly i několik dní,“ uvedl vedoucí výzkumníků Esetu Robert Šuman.

Internetové stránky Burzy cenných papírů Praha měly ráno opět výpadky. Podle mluvčího burzy Jiřího Kovaříka pokračuje kybernetický útok, který web zahlcuje velkým počtem požadavků ve snaze vyřadit ho z provozu. Fungování webu je zpomalené, stránky se někdy načtou hned, někdy s prodlevou, sdělil mluvčí. Obchodování není narušeno.

Středeční kybernetické útoky

„Útok se přesměroval z jiných zemí,“ sdělil Kovařík. Přístup z jednotlivých zemí na web je možné omezit nebo úplně zakázat, hackeři ale pak začnou web zahlcovat odjinud, podotkl. Situaci podle mluvčího komplikuje to, že na fungování burzovního webu se podílí více dodavatelů. „Každý musí na tom udělat svůj dílčí úkon, vyzkoušet, jestli to pomohlo, a pokud ne, tak se hledá dál,“ dodal.

Ve středu dopoledne čelily kybernetickým útokům Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB, Air Bank a Fio banka. Měly výpadky internetového a mobilního bankovnictví nebo svých webů, České spořitelně útok zpomalil načítání webu. Bankám se většinou podařilo služby obnovit během dopoledne, ČSOB po třetí odpoledne. Web pražské burzy byl nedostupný od dopoledne až do podvečera.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ke středečním útokům uvedl, že dostupnost některých systémů českých bank ovlivnily DDoS útoky.

„Síla útoků skupiny roste, proto se začala zaměřovat na citlivější cíle s velkým mediálním dopadem, jako jsou v poslední době například finanční instituce. Úspěšný útok může způsobit poškození reputace dané instituce i značné finanční ztráty v době, kdy jsou její on-line finanční služby nedostupné. Většina výpadků však obvykle netrvá déle než pár hodin, protože správci napadených serverů jsou často schopni tento problém efektivně vyřešit,“ vysvětlil výzkumník Avastu Martin Chlumecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.