Škoda v kauze česko-ukrajinského gangu falešných bankéřů přesáhla sto milionů korun

Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než sto milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků, oznámila mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud strážci zákona uváděli, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun.

Gang policie ve spolupráci s ukrajinskými kolegy rozbila loni v dubnu. Podvody podle kriminalistů gang páchal od října 2022. Call centrum sídlilo v Oděse. Volajícími byli Češi, jejich nábor v Česku obstarávala padesátiletá Češka. Celá skupina čítá 24 obviněných, část jich byla zatčena na Ukrajině. Později bylo stíhání čtyř obviněných zrušeno, konstatovala mluvčí.

Z Ukrajiny do Čech policisté loni na jaře deportovali sedm podezřelých Čechů. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela 17 Ukrajinců. Podvody podle ukrajinské policie organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec. Vyšetřovací spis zatím podle Kormošové obsahuje téměř 170 šanonů. „Jen usnesení o rozšíření trestního stíhání má téměř 90 stran,“ přiblížila.

Obviněným, z nichž je deset stíháno vazebně, hrozí v případě odsouzení až 13,5 roku vězení. Kriminalisté je viní z účasti na organizované zločinecké skupině, z podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.

Nejvyšší škodu gang podle policie způsobil nyní šestasedmdesátileté ženě, kterou připravil téměř o 2,85 milionu korun. Další velké škody policie eviduje u čtyřiasedmdesátileté ženy a osmapadesátiletého muže, každý přišel o 875 tisíc korun.

Podvodníci se vydávali za pracovníky České národní banky

Telefonující členové gangu se vydávali za pracovníky České národní banky. Poškozeným tvrdili, že mají napadený účet a je třeba úspory převést na takzvaný záchranný účet. V některých případech přiměli poškozené k nainstalování programu pro vzdálenou správu, čímž získali neomezený přístup k jejich internetovému bankovnictví.

Podvedení přicházeli nejen o své úspory, ale i o peníze z úvěrů, o které si „sami zažádali“. Peníze z účtů poškozených obvinění většinou převáděli na účty zejména Ukrajinců žijících v Česku, kteří obratem peníze z bankomatů vybírali a předávali dalším lidem.

Pouze několik lidí gang podle policie o peníze nepřipravil. „Například jedna žena dokázala po prvotním nátlaku, kdy si převedla peníze jen mezi svými účty, odmítnout převod na cizí účet a hovor ukončit. Dvě osoby stihly zablokovat svoje bankovnictví dříve, než z jejich účtů odešly peníze,“ popsala mluvčí. Jiný napadený se ubránil tím, že úmyslně vyplnil chybné číslo svého občanského průkazu, čím nedostal schválení půjčky ve výši 400 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 22 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled