Policie rozbila česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, zadržela čtyřicet lidí

Nahrávám video

Královéhradecká policie s ukrajinskými kolegy zlikvidovala česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, který je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun. V Česku a na Ukrajině policisté minulý týden zadrželi čtyřicet lidí. Uvedla to mluvčí královéhradecké policie Iva Kormošová. Policie předpokládá, že obviněným ještě prokáže dalších několik stovek podvodů, s nimiž vzroste i způsobená škoda. Na případu pracovala téměř rok a půl. V úterý o své části případu informovala ukrajinská policie.

Call centrum sídlilo v Oděse. Volajícími byli Češi, jejich nábor v Česku obstarávala padesátiletá Češka. Policie zadržela 23 Čechů, z toho šest jich bylo zatčeno na Ukrajině. Nyní je čeká vydání do Česka, kde je policie obviní. Zadržené v Česku policie již obvinila a tři z nich vzal soud do vazby. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela sedmnáct Ukrajinců, sdělila mluvčí.

Ukrajinské úřady k případu v úterý uvedly odlišné počty zadržených i výši škody. Podle nich bylo na Ukrajině zadrženo devět lidí, z toho šest Čechů. Z nejméně šestnáct poškozených v Česku vylákali v přepočtu přes tři miliony korun. Podvody organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec z Dnipra, uvedla ukrajinská policie.

Telefonující se vydávali za pracovníky České národní banky. Poškozeným tvrdili, že mají napadený účet a je třeba úspory převést na takzvaný záchranný účet. „V některých případech přiměli poškozené k nainstalování programu pro vzdálenou správu, čímž získali neomezený přístup k jejich internetovému bankovnictví,“ popsala mluvčí. Podvedení přicházeli nejen o své úspory, ale i o peníze z úvěrů, o které si jakoby sami zažádali.

Obvinění používali pravá jména zaměstnanců banky a podvržená telefonní čísla banky a policie, takže si poškození mysleli, že hovoří se zaměstnancem banky či policistou. Peníze z účtů poškozených obvinění většinou převáděli na účty zejména Ukrajinců žijících v Česku, kteří obratem peníze z bankomatů vybírali a předávali dalším lidem.

Škoda je třicet milionů

Skupina podle policie od října 2022 do října 2023 spáchala přes 150 podvodů se škodou téměř 30 milionů korun. Z toho je přes 22 milionů korun škoda dokonaná, zbytek je škoda ve stadiu pokusu nebo přípravy. Z výnosů pachatelé nakupovali luxusní auta, nemovitosti, nebo je převedly na kryptoměny. Policie předpokládá, že obviněným ještě prokáže stovky podvodů. Vyšetřovací spis má zatím přes dvacet tisíc listů.

Podle náměstka ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jiřího Nového se závěrečné akce na Ukrajině účastnili i čeští policisté. Všichni se již bezpečně vrátili do Česka. „Došlo k rozbití kompletní struktury organizované zločinecké skupiny. Trestná činnost v kyberprostoru nezná hranice a její odhalování vyžaduje vysokou odbornost a týmový přístup,“ uvedl Nový.

Ve vazbě skončila i padesátiletá Češka, která podle policie byla náborářkou falešných operátorů. „Zadávala inzeráty na pracovní místa, komunikovala se zájemci, poté je proškolila a zajistila jejich odjezd na Ukrajinu. Operátoři si průměrně přišli na 80 až 200 tisíc korun měsíčně, dle jejich šikovnosti,“ poznamenala mluvčí.

Na případu policie pracovala téměř rok a půl. „Bylo velmi obtížné získat jakoukoliv informaci vedoucí k osobám pachatelů,“ sdělila také mluvčí. V Česku se na zásahu minulý týden podílelo přes sto policistů z různých útvarů. V Česku a na Ukrajině dohromady zajistili desítky notebooků a mobilních telefonů, sim karty, takzvané kryptopeněženky, platební karty, téměř půl milionu hřiven, 80 tisíc amerických dolarů, 1000 eur, drogy a zbraně. Policie zajistila také tři nemovitosti.

Z 23 zadržených Čechů, z nichž je šestnáct mužů a sedm žen, policie sedmnáct obvinila z účasti na organizované zločinecké skupině, dvanáct z nich navíc čelí obvinění z podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení.

Policie při vyšetřování bankovních podvodů také ve dvou domech na Náchodsku odhalila pěstírnu konopí a zadržela tři muže ve věku 31, 44 a 51 let. Nejstarší z nich je partnerem náborářky, zbylí dva muži jsou cizinci. Vyšetřováni jsou na svobodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...