Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
V případě zájmu o návštěvu Kolosea podle Piskaly turisté míří v první řadě na stránky archeologického parku, který tuto památku spravuje. Tam ale podle redaktora v současné době zájemce zjistí, že žádné volné lístky na žádný typ prohlídky k dispozici nejsou. A pokud by měl turista štěstí a podíval by se na web ve chvíli, kdy archeologický park vloží do prodeje novou vlnu vstupenek, server pravděpodobně spadne. Po jeho načtení už jsou pak vstupenky zpravidla vyprodané.
„A pak už zbývá jen poslední možnost, jak si dopředu zajistit vstupenky do Kolosea. A to je jít na stránky překupníků. Tedy na stránky jiných zřizovatelů, než je oficiální archeologický park,“ vysvětlil Piskala. V čem spočívá problém? Zatímco na webu archeologického parku vyjde základní vstupné na osmnáct eur (zhruba 438 korun), překupníci lístky prodávají například za 33 až sto eur (asi 2435 korun).
Itálie sice má jedny z nejpřísnějších pravidel pro prodej vstupenek v celé Evropské unii, avšak překupníci mají způsoby, jak omezení obejít. „Je to z toho důvodu, že ti, kdo vstupenky přeprodávají, neprodávají jen vstupenku, ale prodávají takzvaný turistický balíček. To znamená, že k tomu musí přidat nějakou další službu. A na tu už se zákon nevztahuje. V praxi to znamená, že k základnímu vstupnému turista dostane třeba audio průvodce, kterého si může pustit přes chytrý telefon,“ přiblížil Piskala.
Překupníci využívají falešná jména
Problémy s přeprodáváním lístků do Kolosea mělo vyřešit pravidlo, podle něhož se vstupenky prodávají na konkrétní jména. I tady ale překupníci našli způsob, jak omezení obejít, a lístky kupují na falešná jména, která lze následně například skrze aplikaci změnit. „To znamená, že když dojde k přeprodeji, tak turista, který lístek má, tak tam má opravdu své vlastní jméno a není to podvod s tím, že by se do Kolosea nedostal,“ popsal Piskala.
Falešná jména překupníci využívají již v momentě, kdy vstupenky pořizují. Archeologický park podle Piskaly přiznává situace, kdy se během krátké chvíle přihlásí tisíce náhodných jmen, která během pár sekund vykoupí většinu lístků. Z toho je patrné, že k nákupu využívají speciální softwary či umělou inteligenci.
„Archeologický park dokonce dodává, že někdy má přeprodej charakter cíleného hackerského útoku, kdy útoky fungují tak, že mají zahltit web toho, kdo prodává nebo nabízí nějaké služby. A to se často stává právě ve chvíli, kdy během několika málo sekund přijdou tisíce požadavků na konkrétní jména,“ poznamenal Piskala, podle něhož jde pravděpodobně o koordinovanou činnost.
Jak situaci řešit?
Jedním ze způsobů, jak se nákupu předražených vstupenek od neoficiálních prodejců vyhnout, je koupit si lístek fyzicky u pokladny. Problémem jsou nicméně dlouhé fronty. Přeprodejci se navíc nepohybují pouze v on-line prostoru. Podle Piskaly se totiž vyskytují i v okolí památek.
„Ale spíše chodí ve frontě, která čeká na koupi fyzického lístku, a nabízejí, že je možné překročit frontu nejen k lístku, ale jít třeba rovnou do Kolosea,“ upozornil redaktor, podle něhož překupníci využívají skupinové vstupenky. „Podle odhadů každý pátý člověk, který vstupuje do Kolosea, si vstupenku koupil právě od člověka na ulici,“ dodal Piskala.
Pomoci by ovšem mohlo opatření, na jehož základě bude složitější změnit jméno, na které je vstupenka koupená. Podle Piskaly to od května bude možné jen ve třech případech.
Prvním bude situace, kdy v uvedeném jménu bude pravopisná chyba, druhým situace, kdy dojde k zásahu vyšší moci, jako je například onemocnění, a poslední možností bude, když sám archeologický park prodá špatný lístek, například bez započítání slevy. „Každopádně už ale vždy bude potřeba poslat e-mail do archeologického parku a ten potom změní konkrétní jméno,“ doplnil Piskala.
Problém se týká i dalších památek
Podle redaktora ČT se problém s překupníky netýká zdaleka jen Kolosea, ale prakticky všech nejvytíženějších památek. Konkrétně zmínil třeba muzea ve Vatikánu či katedrálu Narození Panny Marie v Miláně (Duomo di Milano).
Vůbec největší problém má ale podle Piskaly s překupníky kostel Santa Maria delle Grazie v Miláně, kde se nachází známá freska Poslední večeře od Leonarda da Vinciho. „Je to jedno z těch míst, kam chtějí všichni návštěvníci. Podle odhadů by tento kostel rádo navštívilo až 1,5 milionu návštěvníků každý den,“ poznamenal redaktor, podle něhož je však limit z kapacitních důvodů stanoven na pět set tisíc. A právě to nahrává přeprodejcům, kteří díky tomu mají jistotu, že ať budou lístek prodávat za jakoukoliv cenu, prakticky vždy ho někdo koupí.
Problém s překupníky se řeší i v Pompejích, kde podle Piskaly před několika lety vypukla velká aféra v souvislosti s tím, že přeprodejci nabízeli vstupenky i na takzvané volné neděle. V Itálii totiž mají památky a muzea patřící státu či městu každou první neděli v měsíci volný vstup. A podle Piskaly se zjistilo, že i na tyto volné dny se daly koupit vstupenky za čtyřicet eur.
