Londýnské nemocnice paralyzoval útok ruských hackerů

Nahrávám video

Londýnské nemocnice musely tento týden rušit plánované operace i krevní transfuze. Důvodem byl útok hackerů, kteří se nabourali do počítačových systémů důležité společnosti, jež nemocnicím poskytuje laboratorní služby. Podle expertů za útokem stojí ruská organizovaná zločinecká skupina, která chtěla zdravotnický systém vydírat.

Kritickou situaci vyhlásilo hned několik důležitých londýnských nemocnic. Kromě operací musely rušit i krevní testy a transfuze. Napadená společnost Synnovis jim totiž poskytuje klíčové služby ve svých patologických laboratořích. Vedení společnosti zatím neoznámilo, kdy bude znovu plně funkční.

Jedním z postižených pacientů je i Oliver Dowson, tomu byla odložena operace srdeční chlopně. Útoku ruských hackerů na nemocnici nerozumí. „Přál bych si, aby si za cíl útoku vybrali něco jiného, co by neohrozilo životy stovek obyčejných lidí,“ postěžoval si muž.

Podle Ciarana Martina, bývalého ředitele Národního centra kybernetické bezpečnosti, jde o zákeřný typ vyděračského programu, kdy systém najednou přestane fungovat. „Pokud pracujete ve zdravotnictví, nedostanete se ke správným výsledkům testů,“ upřesnil s tím, že jde o závažné narušení.

Odborníci ukazují na Rusko

Úřady jsou přesvědčené, že konkrétně za tímto útokem stojí ruská skupina Qilin, známá také jako Agenda. Ta působí zhruba dva roky na takzvaném dark webu, kde pronajímá svůj vyděračský program zájemcům, kteří ho potom používají při konkrétních útocích. Skupina si za to bere podíl ze zisku.

Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost už se terčem jejich útoku stalo více než sto subjektů, včetně australských soudů nebo čínského výrobce automobilů.

Expert na kybernetickou bezpečnost Jamie MacColl upozorňuje, že se mluví především o útocích z nepřátelských zemí, jako je Írán, Rusko či Severní Korea. Sám se však domnívá, že životy běžných občanů ve skutečnosti ohrožuje hlavně kybernetická kriminalita a vyděračské programy.

Vyděračské programy patří mezi nejzákeřnější a nejvýnosnější druhy kybernetické kriminality. Zaměřují se především na důležité instituce, u kterých je každé přerušení provozu kritické. Jde tedy o radnice, nemocnice nebo soudy. Boj proti takovým útokům je složitý, protože většina gangů působí v bývalých sovětských republikách, a tedy mimo dosah západní jurisdikce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil dalším ruským raketám, Ukrajina údajně zasáhla ruskou chemičku

Ukrajinská metropole Kyjev čelila v noci na pátek dalšímu ruskému raketovému útoku. Starosta města Vitalij Klyčko dosud informoval o zásazích a požárech budov nejméně ve třech čtvrtích, včetně centra hlavního města. Sérii výbuchů hlásil také svědek agentury Reuters. Také svědek agentury Reuters hlásil z Kyjeva sérii výbuchů. Podle zdrojů ruské služby BBC pak Ukrajina udeřila na ruském území, chemický závod u města Dorogobuž v ruské Smolenské oblasti čelil údajnému útoku dronů. Zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 48 mminutami

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.