Hackerský útok na americké instituce zasáhl i Microsoft a desítky jeho zákazníků

Americká technologická společnost Microsoft prohlásila, že identifikovala přes čtyřicet svých zákazníků, kteří byli přímým cílem masivní hackerské kampaně, za kterou podle mnohých expertů stojí Rusko. Firma krátce předtím uvedla, že škodlivý kód nalezla i ve svých vlastních systémech, odmítla však, že by je hackeři zneužili k napadení dalších obětí. Informace o rozsáhlém kybernetickém útoku na americké instituce se objevily v předchozích dnech. Vláda USA se zatím o původci útoku nevyjádřila, podle agentury AP bude zřejmě americká reakce až v rukou budoucího prezidenta Joea Bidena.

Mezi napadené zákazníky Microsoftu patří vládní agentury, think-tanky, nevládní organizace a technologické společnosti. Na osmdesát procent z nich pochází z USA, zbylé jsou z Kanady, Mexika, Belgie, Španělska, Velké Británie, Izraele a Spojených arabských emirátů.

„Je jisté, že počty a místa obětí budou nadále růst,“ napsal na oficiálním blogu společnosti její prezident a šéf právního týmu Brad Smith. Útok podle něj stále pokračuje a je „pozoruhodný svým rozsahem, sofistikovaností a dopadem“.

Smith přitom zopakoval vyjádření řady dalších expertů, když prohlásil, že současná kampaň svou vyspělostí připomíná dřívější kybernetické pokusy namířené proti USA a dalším západním státům, za nimiž podle úřadů stáli hackeři podporovaní Ruskem.

Americká vláda zatím nikoho ze zodpovědnosti za útoky neobvinila, a není tak ani jasné, jakým způsobem bude reagovat. Agentura AP nicméně poznamenává, že vypátrání původce kyberútoků často zabere týdny, přičemž americké úřady přišly na podezřelou činnost teprve nedávno. Hackeři přitom získali přístup do sítí řady ministerstev a soukromých společností již před devíti měsíci.

Biden prohlásil, že viníky potrestá

Na možnou reakci prezidenta Donalda Trumpa se však upírá zvláštní pozornost mimo jiné kvůli tomu, že stále odmítá veřejně uznat, že do voleb z roku 2016 zasahovali ruští hackeři v jeho prospěch. Není jasné, jakou reakci zvolí po svém nástupu do funkce Biden. Ve čtvrtek jen prohlásil, že viníky útoku potrestá a „nebude nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát“.

USA by mohly podle agentury AP Rusko veřejně nazvat viníkem, uvalit na něj sankce, stíhat jednotlivé hackery, kteří podle nich za útokem stojí, nebo zahájit vlastní kybernetickou kampaň vůči Kremlu. Její součástí by například mohlo být odhalení toho, jak prezident Vladimir Putin hromadí a ukrývá svoje jmění. „Dokud nebude jasné, že USA budou svoje nepřátele významně trestat, tak zřejmě neuvidíme zásadní proměnu chování Kremlu,“ řekl expert na kyberbezpečnost David Simon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 20 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 29 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 48 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...