Lidé v Česku se potýkají s novou vlnou internetových podvodů. Přicházejí při ní i o statisíce korun. Pachatelé je nasměrují na falešné stránky, které se tváří jako inzertní portály nebo weby přepravců. Některé oběti jim také umožní vzdálený přístup do svého počítače.
Podvodníci se snaží získat platební údaje. Lidé přicházejí o desítky i stovky tisíc
Události: Vlna internetových podvodů v Česku (zdroj: ČT24)
Studentka z jihu Moravy si chtěla přilepšit prodejem šatů. „V e-mailu stálo, že když chci přijmout objednávku, mám kliknout na odkaz,“ popsala poškozená. Aniž by to tušila, dostala se kliknutím na stránky podvodníka. Poté vyplnila údaje o platební kartě – na odkazu, který nyní už nefunguje.
Myslela si, že jde o běžný postup inzertního portálu. „Sdělila jsem všechny své údaje pro přihlášení k internetovému bankovnictví. Dál se to přesměrovalo na nějakou rádoby platební bránu,“ řekla. Přišla tak o 42,5 tisíce korun. Jen na jihu Moravy se podle policistů počet nahlášených internetových podvodů v poslední době každý měsíc zdvojnásobí.
Muž ze Vsetínska si chtěl zase přivydělat investováním. Podvodníci zneužili vzdálený přístup k jeho počítači. „Musel jsem si nainstalovat program AnyDesk (software pro vzdálenou správu, pozn. red.). S tím mi rád pomohl,“ řekl muž. Dle svých slov v euforii, že se uskuteční nějaký velký obchod, poslal podvodníkovi 600 tisíc korun.
Způsobů, jakými pachatelé peníze z obětí lákají, je ale více. „Kontaktoval mě přes sociální síť Instagram. Chtěl po mně telefonní číslo. Když jsem ho napsala, odpověděl, že hraje hru o sto padesát tisíc a že mi bude posílat SMS zprávy, které mu mám přeposílat zpátky,“ přiblížila další poškozená, která přišla zhruba o patnáct set korun.
Nejčastěji používaným trikem je phishing, typicky útok přes e-mail a sociální sítě. Podvodníci se vydávají za důvěryhodnou autoritu, která potřebuje ověřit důležité údaje. Lidé čelí také podvodným telefonním hovorům a SMS zprávám. V těchto případech se pachatelé někdy dokáží maskovat autentickým číslem, například banky.
Sílícím fenoménem je právě také snaha získat platební údaje od lidí, kteří prodávají něco přes internet. „Denně blokujeme asi dvě stě, tři sta čísel, o kterých víme, že z nich tyto zprávy přes WhatsApp chodí. Ale bohužel to moc nepomáhá, protože si koupí zase další,“ uvedl majitel serveru Bazoš.cz Radim Smička.
Obezřetnost a ověřování informací
Většinou stačí obezřetnost. Experti radí odolat tlaku, který se pachatelé snaží vytvořit, všechny informace si ověřovat a nepodléhat vidině snadného zisku.
Kyberkriminalista Ondřej Kapr na příkladech ukázal, že nabídky podvodné investice lákají na lehký zisk peněz. Vyvolávají pocit něčeho speciálního, co je omezené. Na uživatele vyskakují v podobě reklam i na věrohodných stránkách. „Často tam jsou nějaké recenze – nevěřte recenzím, co tam vidíte,“ varoval.
Metody podvodníků jsou v některých případech velmi promyšlené a těžko odhalitelné. Například když uživateli přijde SMS o zablokování jeho platební karty. Aby ji odblokoval, má její držitel kliknout na přiložený odkaz. Ten ho přesměruje na platební bránu. „Bankéři a banky po nich nikdy nebudou chtít převádět finanční prostředky pod dojmem finanční záchrany. Stačí opravdu zavolat na infolinku banky,“ poradil Kapr.
Obecně platí pravidlo neposkytovat nikomu svá hesla k účtům nebo osobní údaje, například z občanského průkazu nebo pasu. Je třeba si také při zadávání údajů z platební karty ověřit, zda nejde o podvodníka. „V případě, že už vyzradíte nějaké informace o své osobě, nějaké citlivé údaje, určitě informujte svoji banku, případně i policii,“ doporučil Kapr.
Kromě obezřetnosti by uživatelé měli myslet i na zabezpečení svých přístrojů, kvalitní antivirus nebo pravidelnou aktualizaci počítače a operačního systému v telefonu. A v e-mailové schránce si zapnout spamový filtr.
Falešné podnájmy
Podvody v on-line prostředí nejsou jen problémem českých uživatelů. Zpravodaj ČT v USA David Miřejovský přiblížil, že během pandemie koronaviru začali ve Spojených státech podvodníci nabízet falešné podnájmy. „Zkopírovali skutečnou nabídku realitní kanceláře a umístili ji na sociální sítě nebo tematické weby. Se zájemci komunikovali výhradně prostřednictvím elektronické pošty, jejíž adresa vypadala jako ta realitního makléře, který ve skutečnosti nemovitost nabízel,“ popsal.
S výmluvou na covid-19 podvodníci tvrdili, že prohlídka bude možná až po odstěhování stávajících nájemníků, tedy za několik dní. Dopředu ale žádali úhradu zálohy nájmu za dva měsíce. „Podpis elektronické smlouvy nebo převod takto vysoké částky není ve Spojených státech ničím výjimečný. A proto se mnoho lidí nechalo nachytat a o své peníze přišli,“ vysvětlil Miřejovský.
Před letními dovolenými dostali varování od jedné z největších bank Britové. Počet podvodů, kdy se oběťmi stávají lidé nakupující letenky, hotely nebo pronajímající karavany, tam meziročně vzrostl o 33 procent. Podvodníci je lákají na slevy na poslední chvíli. Průměrně podle banky Lloyds přijdou lidé o částku v přepočtu 90 tisíc korun, uvedl zpravodaj ČT ve Velké Británii Bohumil Vostal.
„Britští poslanci proto dokonce navrhli vládě premiéra Borise Johnsona, aby to byly velké internetové firmy, které budou muset platit odškodnění uživatelům, kteří si takto rozkliknou podvodnou reklamu na sociálních sítích nebo na webech. Odpovědí má být schválení zákona o větším bezpečí na internetu,“ řekl zpravodaj.