Evropská komise se dohodla na dodávkách nadějné vakcíny proti koronaviru od firem BioNTech a Pfizer. Informaci zveřejněnou v úterý německými médii potvrdila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude smlouva uzavřena ve středu. EU si má smluvně zajistit 200 milionů dávek s možností rozšíření o dalších 100 milionů. V Německu mezitím vyšla studie, která ukázala, že karanténa je velká zátěž pro lidi s depresí.
Šíření koronaviru - listopad
- 22:37
Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".
- 22:23
Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.
- 21:49
Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.
„Vyjednávání s farmaceutickým průmyslem jsou uzavřena,“ potvrdily zdroje DPA. „Smlouva je v suchu,“ cituje agentura. Deník Bild napsal, že Evropská komise chce smlouvu uzavřít ve středu, kdy má celý proces završit formální usnesení členů Komise.
„Je to dosud nejslibnější vakcína,“ uvedla během úterního odpoledne v prohlášení šéfka EK. Von der Leyenová dodala, že jakmile bude očkovací látka k dispozici, začne ji Komise rychle distribuovat „po celé Evropě“.
Informace německé zpravodajské televizi Phoenix potvrdil šéf lidovecké frakce v Evropském parlamentu Manfred Weber. „Smlouvy budou podepsány v nejbližších hodinách a zítra (ve středu) pak budou právně zakotveny i usneseními Komise,“ řekl německý politik.
Komise jedná i s dalšími výrobci
Americká firma Pfizer ve spolupráci s německou BioNTech jako první doložila úspěšná data z rozsáhlé klinické studie vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2. Na základě průběžné analýzy v pondělí firmy oznámily, že jejich vakcína má více než devadesátiprocentní účinnost a je tak velká šance na její schválení v USA i první aplikování do konce roku.
Evropská komise s oběma firmami vyjednává už několik měsíců a už v září oznámila, že chce koupit až 300 milionů dávek jejich očkovací látky.
Podobné rámcové dohody má EK i se třemi dalšími výrobci vakcín. Členské státy EU se dohodly, že jednání o zajištění vakcín povede jejich jménem Evropská komise. Všech 27 zemí by pak mělo mít zároveň k dispozici vakcíny z prvních dodávek.
Dávky budou zřejmě potřeba dvě
Německý europoslanec a expert na zdravotnictví Peter Liese předpokládá, že už během jara a léta příštího roku bude očkováno 150 milionů Evropanů. Experti přitom předpokládají, že zpravidla bude třeba dvojí očkování.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn řekl, že jenom Německo by mělo dostat až 100 milionů dávek vakcíny od společností BioNTech a Pfizer. Spolkové ministerstvo zdravotnictví dokonce požádalo armádu o pomoc s bezpečným uskladněním vakcín. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier ale upozornil, že stále nikdo neví, kdy a v jakém množství bude vakcína proti covidu-19 skutečně k dispozici.
Putin tvrdí, že všechny ruské vakcíny jsou účinné
Vlastní vakcíny proti koronaviru vyvíjí také Rusko. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že všechny tamní vakcíny jsou účinné a bezpečné pro pacienty a že Rusko brzy zaregistruje třetí očkovací látku.
Rusko zaregistrovalo dvě vakcíny proti covidu-19 a třetí projde registrací v blízké době, řekl Putin. Vyjádřil rovněž souhlas s tím, aby se ruské vakcíny staly veřejným vlastnictvím, k němuž budou mít přístup lidé z celého světa. Na dodávkách své vakcíny je proto Rusko připraveno spolupracovat se všemi zeměmi. Putin již dříve uvedl, že k masovému očkování ruského obyvatelstva úřady patrně přikročí do konce tohoto roku.
První ruskou vakcínu s názvem Sputnik V vyvinul ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, podmínečný souhlas úřadů k používání dostala v srpnu. Očkovací látka pojmenovaná po slavné ruské družici je nyní v postregistrační fázi klinického testování, již nyní jsou však očkováni někteří ruští zdravotníci. V polovině října byl schválen preparát s názvem EpiVakKorona, který vytvořilo sibiřské středisko Vektor.
Část expertů se k ruským vakcínám s ohledem na údajně netransparentní výsledky testování staví skepticky.
Brazílie pozastavila testy čínské vakcíny proti koronaviru
Brazilský úřad pro kontrolu léčiv Anvisa pozastavil klinické testování vakcíny proti covidu-19 čínské firmy Sinovac, aniž by upřesnil důvod. Nařízení vládního úřadu překvapilo šéfa brazilského institutu Butantan, který vakcínu s čínskou firmou testuje. Podle Divase Covase není k pozastavení testů důvod.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro pozastavení přivítal. Místní zpravodajský portál G1 v úterý napsal, že vedení brazilského státu Sao Paulo, kde čínskou vakcínu testují, označilo pozastavení studie za „vnitropolitickou válku“.
Podle Covase Anvisa testy zastavila zřejmě kvůli úmrtí jednoho z účastníků studie, které ale podle něj s vakcínou zvanou CoronaVac nijak nesouviselo. „Anvisa byla informována o úmrtí, nikoli o nepříznivém účinku vakcíny,“ řekl Covas. Také firma Sinovac v úterý uvedla, že incident, kvůli němuž vládní úřad studii pozastavil, s vakcínou nesouvisí.
Španělský deník El País v této souvislosti připomněl, že čínskou vakcínu minulý měsíc kritizoval brazilský prezident Bolsonaro. „Brazilci nebudou ničí pokusní králíci. Moje rozhodnutí je vakcínu nekupovat,“ napsal minulý měsíc na sociálních sítích k čínské vakcíně Bolsonaro.
Brazílie, která má asi 210 milionů obyvatel, je třetí na světě v počtu dosud potvrzených nákaz koronavirem SARS-CoV-2 (téměř 5,7 milionu) po USA a Indii. V počtu úmrtí spojených s covidem-19 (na 162 600) je tato největší latinskoamerická země druhá na světě po USA.
Německo má problémy s trasováním kontaktů i testováním
Německo přestává zvládat trasování tamních případů nakažených koronavirem. Těch má země v poměru k počtu obyvatel méně než většina Evropy, číslo ale rychle stoupá. Zatím není jasné, jestli nárůst může zpomalit částečný lockdown, který začal platit před týdnem.
Testovací laboratoře v Německu jsou rovněž na pokraji svých možností. Při testování pomáhá i německá armáda. „Jsme na hranici možností. Za minulý týden jsme nezaznamenali zploštění poptávky po testech,“ tvrdí šéf testovací laboratoře Oliver Harzer.
Posílit by potřebovala také německá ekonomika. Ta sice v minulých třech měsících rostla o více než osm procent, slibné oživení ale ohrožuje druhá vlna koronaviru. Poradce německé vlády Jörg Rocholl vidí šanci daleko na Dálném východě. „Řada německých podniků teď našla odbyt v Číně. I další asijské trhy rostou. Zdá se, že jsou oproti Evropě napřed,“ uvedl.
Koronavirovou situaci nezlepšují ani demonstrace. V sobotu se přes dvacet tisíc radikálních odpůrců vládních opatření sešlo v Lipsku, kde útočili na policisty i novináře. Cílem útoku se stala i centrála německého boje proti koronaviru. Na budovu Institutu Roberta Kocha hodili neznámí pachatelé několik zápalných lahví.
Německá studie: Lidé s depresemi trpí karanténou výrazně více než ostatní
Vědci také zkoumají dopady koronavirové krize na psychiku lidí. Studie německé nadace pro podporu lidí s psychickými problémy (Stiftung Deutsche Depressionshilfe) ukázala, že karanténu více jako zátěž vnímala právě populace s psychickými potížemi. Na rozbořenou strukturu dne si stěžovalo 74 procent lidí s depresemi oproti 59 procentům ostatních.
Ztracený denní rytmus pak vedl k tomu, že lidé více zůstávali přes den v posteli, u psychicky nemocných to bylo častěji (48 procent) než u ostatních (21 procent). „Lidé s depresemi cítí beznaděj a jsou vyčerpaní. Chybějící struktura dne zvyšuje riziko, že postižení neopustí postel. Delší pobyt v posteli pak jen ještě více deprese zesiluje. Začarovaný kruh tak začíná,“ vysvětlil Ulrich Hegerl z nadace.
Rozdíl v přístupu psychicky nemocných a zdravých je patrný i v hledání pozitiv karantény, kdy lepší stránky dokáže vidět 58 procent respondentů z běžné populace a 38 procent dotazovaných s depresemi. Situace pro psychicky nemocné je zatěžující i týdny po skončení karantény. Takovou zkušenost má 68 procent lidí s depresemi a 36 procent ostatních.
Za velký problém nadace označila i skutečnost, že karanténa vede ke snížení dostupnosti odborné pomoci. Každý druhý respondent s depresemi uvedl, že se potýkal se zrušenými konzultacemi u svého odborného lékaře či psychoterapeuta. Každému desátému se pak stalo, že kvůli karanténě mu byla odřeknuta i předem plánovaná hospitalizace.
Částečným řešením mohou být digitální či telefonická sezení. Tuto možnost na jaře během karantény využilo poprvé 14 procent pacientů, z nichž drtivá většina byla s touto náhradou spokojena (až 85 procent).
Průzkumu, který byl proveden v létě on-line, se zúčastnilo 5178 lidí ve věku 18 až 69 let. Studie tak hodnotí jarní karanténu v Německu, která byla výrazně rozsáhlejší než ta nynější listopadová. Tento měsíc jsou sice zavřené restaurace či kina, ale školky, školy nebo obchody nadále fungují.
Ve Francii probíhají demonstrace za zavření tamních škol
Francouzští studenti během úterních protestů v zemi zablokovali vstup do některých škol. Společně s kantory požadují, aby vláda všechna školská zařízení uzavřela a začalo se učit výhradně na dálku. Argumentují tím, že ve třídách jsou v průměru po třiceti a nelze tam tím pádem dodržovat bezpečnostní opatření.
Francouzský vládní kabinet jejich požadavku zatím odmítá vyhovět. Poté, co ministerstvo školství umožnilo 50procentní distanční výuku středním školám, v úterý po celé zemi začali protestovat také učitelé z druhých stupňů základních škol. Počet nakažených mezi nimi stoupá a poukazují na studie, podle kterých se kvůli otevřeným školám výrazně zvyšuje riziko šíření koronaviru v domácnostech.
Francii se zatím nedaří zpomalit nárůst nových případů nakažených koronavirem. Na jednotkách intenzivní péče v zemi leží více než 4,5 tisíce lidí, uvedl ve vysílání zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Maďarský parlament udělil Orbánově vládě zesílené pravomoci
Maďarský parlament v úterý udělil vládě premiéra Viktora Orbána „zesílené pravomoci“ na dobu 90 dnů a schválil nová omezení ve snaze zpomalit prudké šíření koronaviru v zemi. Poslanci tento krok podle agentury MTI odhlasovali v poměru 180 hlasů ku jednomu. Vláda tak obdržela mandát vládnout 90 dnů prostřednictvím dekretů, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že Maďarsko je z hlediska počtu obětí koronaviru na 100 tisíc obyvatel třetí nejpostiženější zemí v Evropě po Česku a Belgii.
Zvláštní pravomoci udělené parlamentem kabinetu jsou omezené časově i rozsahem, na rozdíl od letošního jara, kdy se souhlas parlamentu s mimořádnými pravomocemi vlády bez stanovených limitů stal terčem kritiky doma i v zahraničí. Hovořilo se tehdy o autoritářství maďarského premiéra.
V úterý Orbán ohlásil, že od půlnoci začne v zemi na 30 dnů platit částečná uzávěra, která má zabránit přetížení nemocnic. Zavřou se střední školy a zákaz nočního vycházení bude platit od 20:00 do 05:00. Veškerá shromáždění více než deseti lidí, včetně rodin, jsou zakázána.
„Pokud budeme všichni spolupracovat, zvládneme to ještě jednou,“ napsal premiér na Facebooku. Opozice obviňuje vládu, že promarnila měsíce mezi první a druhou vlnou pandemie a nedokázala vybavit zemi adekvátními kapacitami pro testování ani neposílila zdravotní péči. Kabinet tvrdí, že ke zvládnutí situace je k dispozici dostatek lůžek, zdravotnického vybavení i personálu.
Maďarsko v úterý oznámilo 103 úmrtí a 4140 nově potvrzených případů nákazy za uplynulý den. Počet hospitalizovaných stoupl na 6153 osob, z nichž rekordních 461 je připojeno na plicní ventilátory. Od začátku pandemie se v desetimilionové zemi nakazilo 118 918 osob, z nichž 2596 zemřelo.
Švédsko má potíže s testováním, pro některé regiony zpřísnilo doporučení
Švédsko v úterý zpřísnilo opatření pro tři další regiony, takže obyvatelé třinácti regionů z celkových 21 mají doporučeno pracovat z domova, vyhýbat se veřejné dopravě a omezit společenské kontakty mimo rodinu.
Švédské úřady v boji s nákazou sázejí na zodpovědnost občanů a po celou dobu epidemie nechávají většinu škol, restaurací a dalších zařízení otevřených. Část opatření tam však je závazných.
Agentura Reuters v úterý upozornila, že několik švédských regionů má potíže uspokojit poptávku po testování. Úřady v největších městech a nejvíce zasažených oblastech proto omezily rezervace na testy. „Jsme v období, kdy máme problém získat zásoby mimo jiné chemických činidel, která potřebujeme k analýze testů,“ vysvětlil Rickard Lundin ze zdravotnické pracovní skupiny v regionu Östergötland.
Švédsko od pátku zaznamenalo 15 779 nově potvrzených případů koronavirové infekce. Počet infikovaných v posledních dvou týdnech roste a země se v nejpostiženějších a hustě obydlených regionech dostala na hranici testovacích kapacit, píše agentura Reuters. Sousední Norsko mezitím povolalo na pomoc při ochraně hranic armádu.
