S koronavirem se šíří i strach. Nemocní čelí útokům okolí, pomáhají jim psychologové

Na armádní psychologickou linku denně volají i desítky lidí – od náctiletých až po seniory. Michal Kříž z Odboru operační psychologie Agentury vojenského zdravotnictví a jeho kolegové jsou k dispozici na třech linkách. Celý týden od sedmi ráno do půlnoci.

„Strachu může podlehnout úplně každý člověk,“ říká plukovnice Helena Sováková. „Obavy a strach jsou přirozené lidské emoce, ale pak je důležité ty lidi stabilizovat a zastavit,“ je přesvědčen podplukovník Kříž.

„Hodně to souvisí s pochopením a nepochopením informací, které se k nám dostávají – tam je důležité mít informace a rozumět jim,“ dodává Sováková.

Výhrůžky nejsou ničím ojedinělým

U některých lidí dokáže strach přerůst až v agresi. To zažili třeba Toncarovi, kteří byli jedni z prvních s potvrzenou nákazou koronavirem u nás. „Ty řeči byly všelijaké. Asi že jsme byli první,“ myslí si Dagmar Toncarová.

 

Útokům okolí i výhrůžkám na internetu čelili třeba obyvatelé Litovle a dalších obcí, kde se virus objevil. Psycholog Michal Kříž teď stále častěji mluví i se zdravotníky nebo pečovateli. „Ti se setkávají s označením 'ty se můžeš nakazit, nechoď k nám'. Já bych se to nebál nazvat i psychickým zraněním,“ upřesňuje Kříž.

Odloučeným pomáhá pravidelný režim i kreativita

Aktuální situace je pro většinu lidí nová. Armádní psychologové nabídli své zkušenosti i proto, že vojáci na misích zažívají dlouhodobý stres a odloučení. Někdy mohou pomoci i zdánlivé drobnosti. „Pokud potřebujete potěšit třeba prarodiče a nemůžete je navštívit, je možné jim napsat hezký dopis, nakreslit obrázek a vložit do tašky s nákupem, který jim nosíte,“ uzavírá Sováková.

Podle Kříže pomáhá pravidelný režim a také to, když lidé něco tvoří. V těžkých chvílích pak radí promluvit si s přáteli anebo právě s psychologem na telefonní lince.