Masové dodávky vakcíny pro země EU začnou zřejmě nejdříve v dubnu, uvedla šéfka Komise

Události: Evropská komise vyzvala státy EU k posílení společného boje s koronavirem (zdroj: ČT24)

Masové dodávky potenciální vakcíny proti covidu-19 pro země Evropské unie začnou zřejmě nejdříve v dubnu. Farmaceutické společnosti by pak mohly Unii dodávat zhruba 50 milionů vakcín měsíčně. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta se hodlá zasadit i o lepší koordinaci boje s pandemií napříč členskými státy.

V souvislosti s očkováním Evropská komise žádá, aby vlády začaly lépe vysvětlovat prospěšnost vakcín. Unie se chystá v příštím roce rozdělit mezi státy stamiliony dávek. Von der Leyenové ve středu uvedla, že vakcína pro země EU by „ve velkém“ měla být k dispozici v dubnu.

V některých státech, například ve Francii, v Itálii nebo v Polsku, ale i v důsledku sílícího vlivu dezinformačních webů značná část veřejnosti očkování odmítá, což by podle unijních činitelů mohlo účinnou vakcinaci evropské populace zkomplikovat.

Komise vyzvala k posílení společného boje s koronavirem

Země Evropské unie by dále měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic v době druhé vlny pandemie. Komise to doporučila v rámci další série návrhů na zlepšení unijní koordinace boje proti šíření viru.

Státy mají podle Komise více používat rychlejší testy, jejichž spolehlivost je sice mírně nižší než u těch klasických, avšak výsledky jsou k dispozici na počkání. Komise proto vyhradila 100 milionů eur (2,7 miliardy korun) z nouzových fondů na nákup těchto testů pro členské země. Země mají podle nezávazných doporučení také zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací.

„Rozhodné kroky, které podnikneme nyní, pomohou zachránit životy a ochránit živobytí lidí. Žádný členský stát se s touto pandemií bezpečně nevypořádá, dokud se to nepodaří všem,“ prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Brusel rovněž zahájil další kolo společných nákupů léků a medicínského vybavení, které chce rozdělovat mezi státy potýkající se s problémy. Do Česka, jež má spolu s Belgií nejvyšší nárůsty nakažených lidí na obyvatele, již z unijních zásob putovalo několik desítek plicních ventilátorů.

„Základem společného boje proti epidemii je podpora EU poskytovaná členským státům a zároveň vzájemná pomoc mezi jednotlivými státy. Jsem ráda, že evropská rezerva může posloužit občanům České republiky, kteří nyní pomoc potřebují,“ konstatovala česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová.  

Komise státy také vyzvala, aby zabezpečily plynulý průjezd lidí a zboží přes hranice nejen v rámci silniční, ale i letecké, železniční či lodní dopravy. Země by podle Bruselu měly také sladit svá pravidla karantény a umožnit výjimky z cestovních omezení nejen lidem, kteří mají pracovní, ale i rodinné důvody. 

Vlády by měly lépe vysvětlovat, proč jsou opatření potřebná

Situace v členských zemích je podle von der Leyenové velmi vážná a na rozdíl od jarní první vlny jsou nákazou výrazně postiženy všechny státy včetně těch středoevropských. Vlády by proto zatím neměly ustupovat od přijatých omezení a měly by občanům lépe vysvětlovat, proč jsou potřebná.

„Chápu, že lidé jsou opatřeními unavení… A jsem ohromena tím, co dokázali zvládnout. Nyní není čas polevovat,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. 

Unijní exekutiva k větší koordinaci postupu proti pandemii vyzývá od jara, avšak členské státy se zatím shodly na dodržování pouze některých návrhů. Ochrana zdraví obyvatel je plně v pravomoci zemí, které mnohdy nerady přenechávají své kompetence Bruselu. O nových návrzích by měli ve čtvrtek diskutovat prezidenti a premiéři během videokonference věnované aktuální pandemické situaci.