Masové dodávky vakcíny pro země EU začnou zřejmě nejdříve v dubnu, uvedla šéfka Komise

3 minuty
Události: Evropská komise vyzvala státy EU k posílení společného boje s koronavirem
Zdroj: ČT24

Masové dodávky potenciální vakcíny proti covidu-19 pro země Evropské unie začnou zřejmě nejdříve v dubnu. Farmaceutické společnosti by pak mohly Unii dodávat zhruba 50 milionů vakcín měsíčně. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta se hodlá zasadit i o lepší koordinaci boje s pandemií napříč členskými státy.

V souvislosti s očkováním Evropská komise žádá, aby vlády začaly lépe vysvětlovat prospěšnost vakcín. Unie se chystá v příštím roce rozdělit mezi státy stamiliony dávek. Von der Leyenové ve středu uvedla, že vakcína pro země EU by „ve velkém“ měla být k dispozici v dubnu.

V některých státech, například ve Francii, v Itálii nebo v Polsku, ale i v důsledku sílícího vlivu dezinformačních webů značná část veřejnosti očkování odmítá, což by podle unijních činitelů mohlo účinnou vakcinaci evropské populace zkomplikovat.

Komise vyzvala k posílení společného boje s koronavirem

Země Evropské unie by dále měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic v době druhé vlny pandemie. Komise to doporučila v rámci další série návrhů na zlepšení unijní koordinace boje proti šíření viru.

Státy mají podle Komise více používat rychlejší testy, jejichž spolehlivost je sice mírně nižší než u těch klasických, avšak výsledky jsou k dispozici na počkání. Komise proto vyhradila 100 milionů eur (2,7 miliardy korun) z nouzových fondů na nákup těchto testů pro členské země. Země mají podle nezávazných doporučení také zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací.

„Rozhodné kroky, které podnikneme nyní, pomohou zachránit životy a ochránit živobytí lidí. Žádný členský stát se s touto pandemií bezpečně nevypořádá, dokud se to nepodaří všem,“ prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Brusel rovněž zahájil další kolo společných nákupů léků a medicínského vybavení, které chce rozdělovat mezi státy potýkající se s problémy. Do Česka, jež má spolu s Belgií nejvyšší nárůsty nakažených lidí na obyvatele, již z unijních zásob putovalo několik desítek plicních ventilátorů.

„Základem společného boje proti epidemii je podpora EU poskytovaná členským státům a zároveň vzájemná pomoc mezi jednotlivými státy. Jsem ráda, že evropská rezerva může posloužit občanům České republiky, kteří nyní pomoc potřebují,“ konstatovala česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová.  

Komise státy také vyzvala, aby zabezpečily plynulý průjezd lidí a zboží přes hranice nejen v rámci silniční, ale i letecké, železniční či lodní dopravy. Země by podle Bruselu měly také sladit svá pravidla karantény a umožnit výjimky z cestovních omezení nejen lidem, kteří mají pracovní, ale i rodinné důvody. 

Vlády by měly lépe vysvětlovat, proč jsou opatření potřebná

Situace v členských zemích je podle von der Leyenové velmi vážná a na rozdíl od jarní první vlny jsou nákazou výrazně postiženy všechny státy včetně těch středoevropských. Vlády by proto zatím neměly ustupovat od přijatých omezení a měly by občanům lépe vysvětlovat, proč jsou potřebná.

„Chápu, že lidé jsou opatřeními unavení… A jsem ohromena tím, co dokázali zvládnout. Nyní není čas polevovat,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. 

Unijní exekutiva k větší koordinaci postupu proti pandemii vyzývá od jara, avšak členské státy se zatím shodly na dodržování pouze některých návrhů. Ochrana zdraví obyvatel je plně v pravomoci zemí, které mnohdy nerady přenechávají své kompetence Bruselu. O nových návrzích by měli ve čtvrtek diskutovat prezidenti a premiéři během videokonference věnované aktuální pandemické situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...