Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. EU by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky.
Některé státy zvláště z východního křídla EU včetně Česka přitom dávají najevo, že budou mít problémy i se splněním současného závazku na snížení emisí ve výši 40 procent. Větší část unijních zemí naproti tomu přísnější závazky podporuje. Řada europoslanců hovoří o ještě vyšších cílech.
Zatímco velká část europoslanců hodnotila krok pochvalně nebo volala po ještě výraznějším snížení emisí, z některých zemí východního křídla EU se ozývají skeptické hlasy. Podle českého ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je tento cíl pro Česko nereálný a bude dosažitelný až později, pokud si má země zachovat energetickou soběstačnost. Kritické hlasy znějí i z ODS. Některé opoziční strany naopak ambicióznější limity většinou podporují.
Šéfka Komise také slíbila, že více než třetina fondu obnovy EU půjde do ekologických projektů. Třetinu peněz do fondu přinesou zelené dluhopisy.
Zdravotní unie
Von der Leyenová se také věnovala pandemii. Evropská unie by podle ní měla mít společná pravidla pro zdravotnictví a zvýšit unijní kompetence v této oblasti. EK podle ní navrhne posílení zdravotnických orgánů EU a vznik nové výzkumné agentury.
EU na jaře čelila kritice, že členské země nekoordinovaně uzavírají hranice a hromadí roušky či léky pro své potřeby, zatímco se někde nedostávají. „Je naprosto jasné, že musíme vybudovat silnější evropskou zdravotnickou unii,“ řekla v projevu k prořídlým řadám poslanců Evropského parlamentu, kteří se kvůli novému šíření nákazy místo ve Štrasburku sešli v Bruselu.
O tom, jaké kompetence by ve zdravotnictví měla EU získat, by podle von der Leyenové měli rozhodnout obyvatelé unijních zemí prostřednictvím chystané konference o budoucnosti Evropy, která má podle dřívějších plánů EK řešit případné změny fungování institucí evropského bloku.
Vedle posílení Evropské lékové agentury a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ve středu šéfka Komise navrhla vytvoření agentury pro biomedicínský výzkum. „Podpoří naši kapacitu a připravenost reagovat na přeshraniční hrozby,“ prohlásila. Dodala, že na příští rok navrhne uspořádat v Itálii celosvětový zdravotnický summit.
Vztahy s Anglosasy
V oblasti zahraniční politiky se věnovala hlavně vztahům s USA a Británií. „Potřebujeme nový začátek s našimi starými přáteli na druhé straně Atlantiku a Lamanšského průlivu,“ prohlásila na adresu komplikovaných vztahů.
Ty se po nástupu Donalda Trumpa s jeho politikou „Amerika na prvním místě“ zhoršily na diplomatické i obchodní úrovni. Jeho administrativa mimo jiné vyvázala USA z klimatických závazků či zavedla řadu cel na evropské zboží.
V listopadu američtí voliči rozhodnou, zda v Bílém domě Trump zůstane, či jej nahradí průzkumy favorizovaný rival Joe Biden. EU podle von der Leyenové „nemusí vždy souhlasit s rozhodnutími Bílého domu“, stojí však o zlepšení vztahů bez ohledu na to, kdo USA po volbách povede.
S odkazem na dlouhodobě neúspěšná vyjednávání o budoucích vztazích s Británií, která EU koncem ledna opustila, šéfka EK prohlásila, že naděje na dohodu každým dnem klesá, Unie ji však stále chce uzavřít. Pokud nebude smlouva schválena do konce přechodného období na konci roku, začnou mezi oběma stranami platit cla a kvóty.
Von der Leyenová rovněž vzkázala britskému premiérovi Borisi Johnsonovi, aby upustil od schválení zákona o vnitřním trhu, který porušuje části závazné smlouvy o odchodu jeho země z EU. „Tato dohoda byla schválena tímto parlamentem a Dolní sněmovnou (britského parlamentu),“ podotkla předsedkyně Komise. Dodala, že vzájemná „důvěra je základem jakéhokoli partnerství“.
Migrace
K tématu migrace von der Leyenová řekla, že všechny státy by měly více přispívat k řešení a celá EU musí zefektivnit azylový systém i vracení migrantů.
Unijní exekutiva se příští týden chystá předložit dlouho očekávaný návrh nové migrační politiky EU, který o řadu měsíců zdržela covidová krize. Podle předběžných informací z diplomatických zdrojů se očekává, že EK bude po všech členských zemích požadovat, aby se podělily o běžence, s jejichž vysokými počty se nyní potýká zvláště Řecko.
EU podle von der Leyenové posílí své snahy o záchranu lidí na moři a zároveň pomůže Řecku se stavbou nového přijímacího střediska pro migranty na místě zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos. „Chci ale jasně říci, že pokud budeme dělat více my, očekávám, že se všechny členské státy přidají také,“ prohlásila.
Zatímco jihoevropské země spolu s Německem či dalšími západoevropskými státy solidární přebírání migrantů podporují, skupina zemí z východního křídla Unie relokace odmítá, pokud by byly povinné.
Právní stát a střet zájmů
Politička se věnovala také pravidlům rozdělování unijních peněz. Prostředky z budoucího víceletého rozpočtu a fondu obnovy Evropské unie budou podle ní vázány na dodržování principů právního státu. Evropská komise také ochrání unijní finance před podvody, korupcí i střetem zájmů.
Lídři zemí EU se v červenci shodli na bezprecedentním balíku v celkové výši téměř 1,85 bilionu eur (skoro 50 bilionů korun), který bude dohromady k dispozici v rozpočtu i fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Po tlaku Maďarska a Polska, s nimiž unijní orgány vedou řízení kvůli porušování evropských hodnot, však lídři proti původnímu návrhu oslabili přímé podmínění čerpání z rozpočtu a fondu dodržováním vlády práva.
„Komise přikládá nejvyšší důležitost ochraně vlády práva. Proto budou peníze z příštího rozpočtu a fondu obnovy chráněny proti jakýmkoli podvodům, korupci či střetu zájmů,“ řekla v projevu před poslanci Evropského parlamentu von der Leyenová.
Zatímco v souvislosti s vládou práva mají s Komisí problémy zvláště dvě zmíněné země, kvůli možnému střetu zájmů zkoumají auditoři EK českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Loňská zpráva auditorů, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér to odmítá.
