Přímý dopad Trumpových cel na auta by v Česku byl podle odborníků malý, ale Německo může čelit recesi

Nahrávám video
90' ČT24 na téma hrozba vysokých amerických cel na auta vyráběná v Evropě
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump zvažuje zavedení nových cel na dovoz aut ze zemí Evropské unie. Od ministerstva obchodu si už nechal vypracovat posudek, zda vozy z Evropy ohrožují americkou bezpečnost. Na rozhodnutí má tři měsíce. Podle odborníků, kteří byli hosty pořadu 90' ČT24, by přímý vliv na Česko byl spíše malý. Hůř však z toho vychází německý trh.

Automobilový průmysl je dlouhodobě nejvýznamnějším odvětvím tuzemského hospodářství, na hrubém domácím produktu se podílí necelou desetinou. Na export jde 93 procent výroby, nejčastěji se jedná o Německo, a to 27 procent. Téměř po šesti a půl procentu pak odebírají Španělsko, Velká Británie a Francie. Mimo Evropu se nejvíce aut vyváží do Turecka a Izraele.

Spojené státy tak pro tuzemský automobilový export nemají takový význam. Když si loni dělali v Deloitte kvůli clům propočty, tak 25procentní přirážka na auta by podle jejich ekonoma Václava Franče měla na Česko v podstatě nulový přímý dopad.

„Do USA hotová vozidla nevyvážíme, přesto trh není nezajímavý, mezi největší export tam typicky patří pneumatiky, části spalovacích motorů, brzdy,“ poznamenal výkonný ředitel sdružení AutoSAP Zdeněk Petzl.

Nejpostiženější ekonomikou EU by podle Franče bylo Německo. „Vychází nám, že by německá ekonomika přišla zhruba o 0,6 procenta HDP,“ uvedl.

  • Spojené státy jsou pro Německo největším obchodním partnerem, loni poslalo za oceán zboží celkem za 118 miliard dolarů. Vůbec největší položku tvořila auta a automobilové díly – okolo 32 miliard dolarů. Naproti tomu Spojené státy vyvážejí do Německa zboží v hodnotě 53 miliard dolarů.

Mercedes, Volkswagen, BMW a Audi se nachází v první dvacítce nejprodávanějších značek ve Spojených státech. Podle šéfredaktora serveru Automakers Ericha Handla jsou USA zásadní trh pro prémiové značky. „Pro Mercedes a BMW je USA druhý nejdůležitější trh po Německu,“ přiblížil.

„Německo se potácí na hraně recese. Pokud by tento rok byly zavedeny cla a muselo by odepsat 0,6 procenta HDP, tak by to mohlo znamenat pád do recese,“ doplnil Franče.

Jedna z mnoha hrozeb

Efekt na Česko tak může být nepřímý. „Volkswagen přijde o 20 miliard eur ročně na amerických obchodech a pak bude méně peněz na investice,“ uvažuje Handl. „A pak je otázka odvetných opatření Evropy, ta by dopadla především na české dodavatele,“ doplnil.

Možná automobilová cla je navíc podle Petzla třeba brát v kontextu všech dalších komplikací, jako je nejistota kolem brexitu, narůstající regulatorní prostředí v oblasti emisí CO2 nebo kolísání na všech významných trzích, což může zpomalit ekonomiku.

Podle Petzla zároveň není možné kalkulovat s tím, že by výpadek na americkém trhu vykompenzovaly automobilky jinde. „Obchodní cla vstoupí v platnost v podstatě ze dne na den a autoprůmysl se nebude moci tak rychle přizpůsobit,“ řekl s tím, že výrobní řetězec je nepružný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...