Ministerstvo financí zhoršilo prognózu pro českou ekonomiku. Zřejmě ji zasáhne zpomalení ve světě

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta, zatímco v listopadu očekávalo 2,9 procenta. Důvodem je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí.

„Cyklické oživení ve vyspělých ekonomikách je za svým vrcholem a jejich hospodářský výkon zpomaluje. Ještě rychleji však zpomaluje růst světového obchodu, což je zčásti způsobeno vzrůstajícím napětím v globálních obchodních vztazích,“ uvedlo ministerstvo. Pro rok 2020 počítá s růstem ekonomiky o 2,4 procenta.

Hospodářský růst by měl být letos podle ministerstva financí tažen výdaji domácností na spotřebu, což podporuje růst mezd a nízká míra nezaměstnanosti. 

Česká národní banka v aktuální prognóze z listopadu čeká letošní růst ekonomiky 3,3 procenta. Novou prognózu centrální banka představí příští týden.

Nižší inflace a slabší koruna

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,1 procenta, tedy nižší než v listopadu (2,3 procenta). Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta. Zároveň počítá oproti listopadové prognóze s horším kurzem koruny. Letos by měl být v průměru 25,50 Kč/EUR a v roce 2020 již 25,10 Kč/EUR. V listopadu přitom počítalo ministerstvo pro letošní rok s posílením koruny na průměrných 24,90 koruny za euro.

Zároveň ministerstvo ponechalo odhad ohledně vývoje veřejných financí. Přebytek veřejných financí tak očekává za loňský rok na 1,6 procenta hrubého domácího produktu a letos na jednom procentu HDP.

Německo zpomaluje, situaci ovlivňuje i Čína

Nepříznivá zpráva přišla ve středu i z Německa, které je největším obchodním partnerem české ekonomiky. Německá vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámil ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU).

„V posledních měsících se zpomalila dynamika jak ve světovém hospodářství, tak v Evropské unii, to znamená, že také v Německu opravujeme a přizpůsobujeme odhady,“ vysvětlil krok vlády Altmaier. Velkou roli podle něj hrají především obavy z vystoupení Británie z EU bez dohody, které by mělo vážné dopady pro obě strany. Další obavy se pojí s obchodními spory USA s Čínou a v menší míře také s Evropskou unií.

Mezi další hlavní rizika pro českou ekonomiku patří vedle situace v Německu především brexit nebo tendence k nárůstu protekcionismu. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl i provázanost české a čínské ekonomiky. „Zpomalení čínské ekonomiky o jedno procento vyvolává pokles české ekonomiky v rozsahu 0,25 až 0,3 procenta. Důvodem je vysoká otevřenost tuzemské ekonomiky a silná závislost na vývozu do Německa. V letech 2016 i 2017 přitom Čína předčila Spojené státy jakožto nejdůležitější obchodní partner Německa.“

Kovanda dodal, že čínské zpomalení se loni promítalo – a stále zjevně promítá – do zhoršení výkonu německého průmyslu, které pro změnu vedlo ke ztrátě dynamiky průmyslu českého. Celkově je tak celý středoevropský region zpomalením Číny poznamenán dokonce více než například eurozóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 3 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...