Ministerstvo financí zhoršilo prognózu pro českou ekonomiku. Zřejmě ji zasáhne zpomalení ve světě

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta, zatímco v listopadu očekávalo 2,9 procenta. Důvodem je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí.

„Cyklické oživení ve vyspělých ekonomikách je za svým vrcholem a jejich hospodářský výkon zpomaluje. Ještě rychleji však zpomaluje růst světového obchodu, což je zčásti způsobeno vzrůstajícím napětím v globálních obchodních vztazích,“ uvedlo ministerstvo. Pro rok 2020 počítá s růstem ekonomiky o 2,4 procenta.

Hospodářský růst by měl být letos podle ministerstva financí tažen výdaji domácností na spotřebu, což podporuje růst mezd a nízká míra nezaměstnanosti. 

Česká národní banka v aktuální prognóze z listopadu čeká letošní růst ekonomiky 3,3 procenta. Novou prognózu centrální banka představí příští týden.

Nižší inflace a slabší koruna

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,1 procenta, tedy nižší než v listopadu (2,3 procenta). Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta. Zároveň počítá oproti listopadové prognóze s horším kurzem koruny. Letos by měl být v průměru 25,50 Kč/EUR a v roce 2020 již 25,10 Kč/EUR. V listopadu přitom počítalo ministerstvo pro letošní rok s posílením koruny na průměrných 24,90 koruny za euro.

Zároveň ministerstvo ponechalo odhad ohledně vývoje veřejných financí. Přebytek veřejných financí tak očekává za loňský rok na 1,6 procenta hrubého domácího produktu a letos na jednom procentu HDP.

Německo zpomaluje, situaci ovlivňuje i Čína

Nepříznivá zpráva přišla ve středu i z Německa, které je největším obchodním partnerem české ekonomiky. Německá vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámil ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU).

„V posledních měsících se zpomalila dynamika jak ve světovém hospodářství, tak v Evropské unii, to znamená, že také v Německu opravujeme a přizpůsobujeme odhady,“ vysvětlil krok vlády Altmaier. Velkou roli podle něj hrají především obavy z vystoupení Británie z EU bez dohody, které by mělo vážné dopady pro obě strany. Další obavy se pojí s obchodními spory USA s Čínou a v menší míře také s Evropskou unií.

Mezi další hlavní rizika pro českou ekonomiku patří vedle situace v Německu především brexit nebo tendence k nárůstu protekcionismu. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl i provázanost české a čínské ekonomiky. „Zpomalení čínské ekonomiky o jedno procento vyvolává pokles české ekonomiky v rozsahu 0,25 až 0,3 procenta. Důvodem je vysoká otevřenost tuzemské ekonomiky a silná závislost na vývozu do Německa. V letech 2016 i 2017 přitom Čína předčila Spojené státy jakožto nejdůležitější obchodní partner Německa.“

Kovanda dodal, že čínské zpomalení se loni promítalo – a stále zjevně promítá – do zhoršení výkonu německého průmyslu, které pro změnu vedlo ke ztrátě dynamiky průmyslu českého. Celkově je tak celý středoevropský region zpomalením Číny poznamenán dokonce více než například eurozóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 6 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025
Načítání...