Vakcína proti covidu má více než 90procentní účinnost, oznámila společnost Pfizer

Americká společnost Pfizer, která společně s německou firmou BioNTech pracuje na očkování proti covidu-19, oznámila, že jejich vakcína je proti této nemoci velice účinná. Výsledky studií ukazují, že vysoce překonala očekávání.

Vakcína ještě bude testována ve Spojených státech, aby se ověřila poslední data. Výsledky ještě nebyly prověřeny nezávislými stranami. Ale podle prvních analýz měli lidé, kteří dostali dvě dávky tohoto očkování s třítýdenním rozestupem, o více než 90 procent méně symptomatických nákaz covidem-19 než ti, kteří dostali placebo.

Až doposud se přitom zdálo, že očkování proti covidu budou mít maximálně 60 až 70procentní účinnost. Řada expertů se dokonce obávala účinnosti nižší než 50 procent. Pfizer ale optimismus mírní s tím, že data z třetí fáze studie jsou předběžná, protože výzkum ještě neskončil a pokračuje dál.

Společnost nechce testování uspěchat. Mohla by sice již nyní americké úřady požádat o tak zvané nouzové užívání, ale chce počkat, až nejméně polovina testovaných osob (asi 44 tisíc lidí) bude dva měsíce po druhé dávce vakcíny. To nastane na konci listopadu. Pfizer následně plánuje požádat o schválení vakcíny ke krizovému použití v USA pro osoby ve věku 16 až 85 let. 

„Dnešek je skvělým dnem pro vědu a pro lidstvo,“ uvedl v prohlášení Albert Bourla, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pfizer. „Dosahujeme tohoto zásadního milníku v našem programu vývoje vakcíny v době, kdy to svět nejvíce potřebuje,“ doplnil s tím, že počty nakažených ve světě stoupají k novým rekordům, hrozí zahlcení nemocnic a ekonomiky se zároveň snaží opět otevřít.

„Pracuji na vývoji vakcín už 35 let,“ zmínil viceprezident Pfizeru pro očkování William Gruber pro odborný web STAT News. „Viděl jsem už spoustu dobrých, ale tohle je výjimečné. Vypadá to opravdu dobře s ohledem na zkrocení epidemie a naši snahu dostat se z této situace,“ doplnil.

Průběžná analýza se podle Pfizeru uskutečnila poté, co 94 účastníků studie onemocnělo covidem-19 a bylo tedy možné údaje porovnat s tím, kdo dostal vakcínu a kdo placebo. Společnost neuvedla, kolik přesně lidí, kteří vakcínu obdrželi, se nakonec covidem-19 nakazilo. Zmíněná více než 90procentní účinnost však naznačuje, že z 94 nakažených vakcínu mohlo dostat maximálně osm lidí, píše Reuters. Vakcínu účastníci studie dostali ve dvou dávkách v rozpětí tří týdnů.

Klíčové informace jsou neveřejné

Přestože vypadá tato zpráva velmi nadějně, stále není jasné, zda jde opravdu o úspěch. Americká korporace totiž stále ještě zásadní informace o svém očkování nezveřejnila a ještě nějakou dobu je nezveřejní. Není například jasné, zda a do jaké míry vakcína chrání před těžkým průběhem nemoci, ani se neví, zda očkovaní lidé nemohou být přenašeči, ačkoliv sami nebudou mít s nemocí problémy.

Zásadní také je, že nikdo neví, jak dlouho bude vakcína proti viru účinná. Existuje totiž jen několik měsíců, takže ji zatím žádný člověk neměl dostatečně dlouhou dobu. Na její dlouhodobé účinky se tedy doposud dá usuzovat jen z nepřímých důkazů.

Naopak jsou dobře známé vedlejší účinky, patří mezi ně bolesti hlavy a zvýšená teplota. Podle Grubera jsou velmi podobné tomu, co je obvyklé u jiných vakcín, ale o něco horší než u očkování proti chřipce.

Kdo dostane očkování jako první

Podle vyjádření společnosti budou zpočátku možnosti dodávek omezené. Do konce roku nebude k dispozici více dávek než 50 milionů, během příštího roku by se jejich množství mělo výrazně zvýšit asi na 1,3 miliardy.

Tento typ očkování se bude potýkat i s distribučními problémy. Je totiž zapotřebí skladovat ho při extrémně nízkých teplotách, při kterých se také musí transportovat z výrobních závodů, přes skladiště až k obvodním lékařům, kteří by měli očkování provádět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...