Vakcína proti covidu má více než 90procentní účinnost, oznámila společnost Pfizer

Americká společnost Pfizer, která společně s německou firmou BioNTech pracuje na očkování proti covidu-19, oznámila, že jejich vakcína je proti této nemoci velice účinná. Výsledky studií ukazují, že vysoce překonala očekávání.

Vakcína ještě bude testována ve Spojených státech, aby se ověřila poslední data. Výsledky ještě nebyly prověřeny nezávislými stranami. Ale podle prvních analýz měli lidé, kteří dostali dvě dávky tohoto očkování s třítýdenním rozestupem, o více než 90 procent méně symptomatických nákaz covidem-19 než ti, kteří dostali placebo.

Až doposud se přitom zdálo, že očkování proti covidu budou mít maximálně 60 až 70procentní účinnost. Řada expertů se dokonce obávala účinnosti nižší než 50 procent. Pfizer ale optimismus mírní s tím, že data z třetí fáze studie jsou předběžná, protože výzkum ještě neskončil a pokračuje dál.

Společnost nechce testování uspěchat. Mohla by sice již nyní americké úřady požádat o tak zvané nouzové užívání, ale chce počkat, až nejméně polovina testovaných osob (asi 44 tisíc lidí) bude dva měsíce po druhé dávce vakcíny. To nastane na konci listopadu. Pfizer následně plánuje požádat o schválení vakcíny ke krizovému použití v USA pro osoby ve věku 16 až 85 let. 

„Dnešek je skvělým dnem pro vědu a pro lidstvo,“ uvedl v prohlášení Albert Bourla, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pfizer. „Dosahujeme tohoto zásadního milníku v našem programu vývoje vakcíny v době, kdy to svět nejvíce potřebuje,“ doplnil s tím, že počty nakažených ve světě stoupají k novým rekordům, hrozí zahlcení nemocnic a ekonomiky se zároveň snaží opět otevřít.

„Pracuji na vývoji vakcín už 35 let,“ zmínil viceprezident Pfizeru pro očkování William Gruber pro odborný web STAT News. „Viděl jsem už spoustu dobrých, ale tohle je výjimečné. Vypadá to opravdu dobře s ohledem na zkrocení epidemie a naši snahu dostat se z této situace,“ doplnil.

Průběžná analýza se podle Pfizeru uskutečnila poté, co 94 účastníků studie onemocnělo covidem-19 a bylo tedy možné údaje porovnat s tím, kdo dostal vakcínu a kdo placebo. Společnost neuvedla, kolik přesně lidí, kteří vakcínu obdrželi, se nakonec covidem-19 nakazilo. Zmíněná více než 90procentní účinnost však naznačuje, že z 94 nakažených vakcínu mohlo dostat maximálně osm lidí, píše Reuters. Vakcínu účastníci studie dostali ve dvou dávkách v rozpětí tří týdnů.

Klíčové informace jsou neveřejné

Přestože vypadá tato zpráva velmi nadějně, stále není jasné, zda jde opravdu o úspěch. Americká korporace totiž stále ještě zásadní informace o svém očkování nezveřejnila a ještě nějakou dobu je nezveřejní. Není například jasné, zda a do jaké míry vakcína chrání před těžkým průběhem nemoci, ani se neví, zda očkovaní lidé nemohou být přenašeči, ačkoliv sami nebudou mít s nemocí problémy.

Zásadní také je, že nikdo neví, jak dlouho bude vakcína proti viru účinná. Existuje totiž jen několik měsíců, takže ji zatím žádný člověk neměl dostatečně dlouhou dobu. Na její dlouhodobé účinky se tedy doposud dá usuzovat jen z nepřímých důkazů.

Naopak jsou dobře známé vedlejší účinky, patří mezi ně bolesti hlavy a zvýšená teplota. Podle Grubera jsou velmi podobné tomu, co je obvyklé u jiných vakcín, ale o něco horší než u očkování proti chřipce.

Kdo dostane očkování jako první

Podle vyjádření společnosti budou zpočátku možnosti dodávek omezené. Do konce roku nebude k dispozici více dávek než 50 milionů, během příštího roku by se jejich množství mělo výrazně zvýšit asi na 1,3 miliardy.

Tento typ očkování se bude potýkat i s distribučními problémy. Je totiž zapotřebí skladovat ho při extrémně nízkých teplotách, při kterých se také musí transportovat z výrobních závodů, přes skladiště až k obvodním lékařům, kteří by měli očkování provádět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 53 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...