Vakcína proti covidu má více než 90procentní účinnost, oznámila společnost Pfizer

Americká společnost Pfizer, která společně s německou firmou BioNTech pracuje na očkování proti covidu-19, oznámila, že jejich vakcína je proti této nemoci velice účinná. Výsledky studií ukazují, že vysoce překonala očekávání.

Vakcína ještě bude testována ve Spojených státech, aby se ověřila poslední data. Výsledky ještě nebyly prověřeny nezávislými stranami. Ale podle prvních analýz měli lidé, kteří dostali dvě dávky tohoto očkování s třítýdenním rozestupem, o více než 90 procent méně symptomatických nákaz covidem-19 než ti, kteří dostali placebo.

Až doposud se přitom zdálo, že očkování proti covidu budou mít maximálně 60 až 70procentní účinnost. Řada expertů se dokonce obávala účinnosti nižší než 50 procent. Pfizer ale optimismus mírní s tím, že data z třetí fáze studie jsou předběžná, protože výzkum ještě neskončil a pokračuje dál.

Společnost nechce testování uspěchat. Mohla by sice již nyní americké úřady požádat o tak zvané nouzové užívání, ale chce počkat, až nejméně polovina testovaných osob (asi 44 tisíc lidí) bude dva měsíce po druhé dávce vakcíny. To nastane na konci listopadu. Pfizer následně plánuje požádat o schválení vakcíny ke krizovému použití v USA pro osoby ve věku 16 až 85 let. 

„Dnešek je skvělým dnem pro vědu a pro lidstvo,“ uvedl v prohlášení Albert Bourla, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pfizer. „Dosahujeme tohoto zásadního milníku v našem programu vývoje vakcíny v době, kdy to svět nejvíce potřebuje,“ doplnil s tím, že počty nakažených ve světě stoupají k novým rekordům, hrozí zahlcení nemocnic a ekonomiky se zároveň snaží opět otevřít.

„Pracuji na vývoji vakcín už 35 let,“ zmínil viceprezident Pfizeru pro očkování William Gruber pro odborný web STAT News. „Viděl jsem už spoustu dobrých, ale tohle je výjimečné. Vypadá to opravdu dobře s ohledem na zkrocení epidemie a naši snahu dostat se z této situace,“ doplnil.

Průběžná analýza se podle Pfizeru uskutečnila poté, co 94 účastníků studie onemocnělo covidem-19 a bylo tedy možné údaje porovnat s tím, kdo dostal vakcínu a kdo placebo. Společnost neuvedla, kolik přesně lidí, kteří vakcínu obdrželi, se nakonec covidem-19 nakazilo. Zmíněná více než 90procentní účinnost však naznačuje, že z 94 nakažených vakcínu mohlo dostat maximálně osm lidí, píše Reuters. Vakcínu účastníci studie dostali ve dvou dávkách v rozpětí tří týdnů.

Klíčové informace jsou neveřejné

Přestože vypadá tato zpráva velmi nadějně, stále není jasné, zda jde opravdu o úspěch. Americká korporace totiž stále ještě zásadní informace o svém očkování nezveřejnila a ještě nějakou dobu je nezveřejní. Není například jasné, zda a do jaké míry vakcína chrání před těžkým průběhem nemoci, ani se neví, zda očkovaní lidé nemohou být přenašeči, ačkoliv sami nebudou mít s nemocí problémy.

Zásadní také je, že nikdo neví, jak dlouho bude vakcína proti viru účinná. Existuje totiž jen několik měsíců, takže ji zatím žádný člověk neměl dostatečně dlouhou dobu. Na její dlouhodobé účinky se tedy doposud dá usuzovat jen z nepřímých důkazů.

Naopak jsou dobře známé vedlejší účinky, patří mezi ně bolesti hlavy a zvýšená teplota. Podle Grubera jsou velmi podobné tomu, co je obvyklé u jiných vakcín, ale o něco horší než u očkování proti chřipce.

Kdo dostane očkování jako první

Podle vyjádření společnosti budou zpočátku možnosti dodávek omezené. Do konce roku nebude k dispozici více dávek než 50 milionů, během příštího roku by se jejich množství mělo výrazně zvýšit asi na 1,3 miliardy.

Tento typ očkování se bude potýkat i s distribučními problémy. Je totiž zapotřebí skladovat ho při extrémně nízkých teplotách, při kterých se také musí transportovat z výrobních závodů, přes skladiště až k obvodním lékařům, kteří by měli očkování provádět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled