Vakcína proti covidu má více než 90procentní účinnost, oznámila společnost Pfizer

Americká společnost Pfizer, která společně s německou firmou BioNTech pracuje na očkování proti covidu-19, oznámila, že jejich vakcína je proti této nemoci velice účinná. Výsledky studií ukazují, že vysoce překonala očekávání.

Vakcína ještě bude testována ve Spojených státech, aby se ověřila poslední data. Výsledky ještě nebyly prověřeny nezávislými stranami. Ale podle prvních analýz měli lidé, kteří dostali dvě dávky tohoto očkování s třítýdenním rozestupem, o více než 90 procent méně symptomatických nákaz covidem-19 než ti, kteří dostali placebo.

Až doposud se přitom zdálo, že očkování proti covidu budou mít maximálně 60 až 70procentní účinnost. Řada expertů se dokonce obávala účinnosti nižší než 50 procent. Pfizer ale optimismus mírní s tím, že data z třetí fáze studie jsou předběžná, protože výzkum ještě neskončil a pokračuje dál.

Společnost nechce testování uspěchat. Mohla by sice již nyní americké úřady požádat o tak zvané nouzové užívání, ale chce počkat, až nejméně polovina testovaných osob (asi 44 tisíc lidí) bude dva měsíce po druhé dávce vakcíny. To nastane na konci listopadu. Pfizer následně plánuje požádat o schválení vakcíny ke krizovému použití v USA pro osoby ve věku 16 až 85 let. 

„Dnešek je skvělým dnem pro vědu a pro lidstvo,“ uvedl v prohlášení Albert Bourla, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pfizer. „Dosahujeme tohoto zásadního milníku v našem programu vývoje vakcíny v době, kdy to svět nejvíce potřebuje,“ doplnil s tím, že počty nakažených ve světě stoupají k novým rekordům, hrozí zahlcení nemocnic a ekonomiky se zároveň snaží opět otevřít.

„Pracuji na vývoji vakcín už 35 let,“ zmínil viceprezident Pfizeru pro očkování William Gruber pro odborný web STAT News. „Viděl jsem už spoustu dobrých, ale tohle je výjimečné. Vypadá to opravdu dobře s ohledem na zkrocení epidemie a naši snahu dostat se z této situace,“ doplnil.

Průběžná analýza se podle Pfizeru uskutečnila poté, co 94 účastníků studie onemocnělo covidem-19 a bylo tedy možné údaje porovnat s tím, kdo dostal vakcínu a kdo placebo. Společnost neuvedla, kolik přesně lidí, kteří vakcínu obdrželi, se nakonec covidem-19 nakazilo. Zmíněná více než 90procentní účinnost však naznačuje, že z 94 nakažených vakcínu mohlo dostat maximálně osm lidí, píše Reuters. Vakcínu účastníci studie dostali ve dvou dávkách v rozpětí tří týdnů.

Klíčové informace jsou neveřejné

Přestože vypadá tato zpráva velmi nadějně, stále není jasné, zda jde opravdu o úspěch. Americká korporace totiž stále ještě zásadní informace o svém očkování nezveřejnila a ještě nějakou dobu je nezveřejní. Není například jasné, zda a do jaké míry vakcína chrání před těžkým průběhem nemoci, ani se neví, zda očkovaní lidé nemohou být přenašeči, ačkoliv sami nebudou mít s nemocí problémy.

Zásadní také je, že nikdo neví, jak dlouho bude vakcína proti viru účinná. Existuje totiž jen několik měsíců, takže ji zatím žádný člověk neměl dostatečně dlouhou dobu. Na její dlouhodobé účinky se tedy doposud dá usuzovat jen z nepřímých důkazů.

Naopak jsou dobře známé vedlejší účinky, patří mezi ně bolesti hlavy a zvýšená teplota. Podle Grubera jsou velmi podobné tomu, co je obvyklé u jiných vakcín, ale o něco horší než u očkování proti chřipce.

Kdo dostane očkování jako první

Podle vyjádření společnosti budou zpočátku možnosti dodávek omezené. Do konce roku nebude k dispozici více dávek než 50 milionů, během příštího roku by se jejich množství mělo výrazně zvýšit asi na 1,3 miliardy.

Tento typ očkování se bude potýkat i s distribučními problémy. Je totiž zapotřebí skladovat ho při extrémně nízkých teplotách, při kterých se také musí transportovat z výrobních závodů, přes skladiště až k obvodním lékařům, kteří by měli očkování provádět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...