Stát odškodní závažné následky očkování, schválili poslanci

Rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže, zřejmě bude odškodňovat stát. Ve čtvrtek vládní návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna. Nyní jej posoudí Senát. Poslanci návrh upravili tak, že stát bude místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazovat ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Náhrada za duševní útrapy rodičů v předloze zůstala beze změn.

Ministerstvo zdravotnictví by odškodnění vyplácelo podle předlohy do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Maximální výši náhrady předloha nestanoví, ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou.

Resort předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 milionů korun ročně. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů za rok. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že náhrady by také mohly „otupit hrany odpůrců očkování“.

Podmínkou odškodnění bude žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Kvůli obtížnému prokazování předloha nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. Neúspěšní žadatelé by se mohli obrátit do čtyř let na soudy.

Složité případy posoudí komise

Úprava odškodnění z pera skupiny poslanců v čele s předsedkyní zdravotnického výboru Věrou Adámkovou (ANO) má podle odůvodnění zařídit, aby se nahrazovaly jen trvalé následky povinného očkování. Adámková se ohradila vůči výtkám opozičních poslanců z řad Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, podle kterých jde o značné zúžení odškodnění.

Ve složitých případech by ministerstvu zdravotnictví podle poslanecké úpravy mohla při posuzování žádostí pomoci odborná komise. Komise by se vyjadřovala k tomu, zda za újmou na zdraví skutečně stojí povinné očkování, nebo ne.

Lidovecký poslanec Vít Kaňkovský neprosadil změnu v dodávání pokladů k posuzování případů. Chtěl, aby zdravotnickou dokumentaci k žádosti o odškodnění nemuseli zajišťovat rodiče, ale aby tato zodpovědnost ležela na ministerstvu.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Včetně nepovinných vakcín se v tuzemsku ročně naočkuje milion dávek. Povinnost vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Roste ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo očkování odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle odborníků nejsou prokázány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
13:40Aktualizovánopřed 32 mminutami

Koaliční rada bude podle Schillerové řešit Turkovu žalobu na prezidenta

Koaliční rada bude v pondělí řešit i ohlášenou osobnostní žalobu čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka na prezidenta Petra Pavla, uvedla v Otázkách Václava Moravce místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Podle ní je otázkou, zda by žaloba měla šanci na úspěch vzhledem k tomu, že odmítnutý kandidát na ministra životního prostředí musí jako veřejně činná osoba strpět vyšší míru kritiky. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury (ODS) je Turek bez šance.
před 50 mminutami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 1 hhodinou

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 3 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz je omezen

Na brněnském hlavním nádraží ráno při posunu částečně vykolejila lokomotiva. Provoz v místě je velmi omezen, většina dálkových spojů jede odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Informoval o tom mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a České dráhy (ČD). Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
před 5 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 9 hhodinami
Načítání...