Na stopě původu autismu: očkování za to nemůže, vědci hledají příčinu ve střevech

Vědcům se podařilo uměle vytvořit příznaky autismu u myší tím, že jim transplantovali stolici od lidí, kteří touto nemocí trpí. Jde o velmi důležitý krok v pochopení příčin autismu. Naznačuje, že tento problém souvisí s bakteriemi ve střevech.

Video Události
video

Události: Autismus by mohl souviset s bakteriemi ve střevech

V poslední době se mezi vědci i lékaři stále častěji objevuje myšlenka, že by se vznikem autismu mohla souviset mikroflóra nastávajících matek. Experiment mikrobiologů z Kalifornského technologického institutu měl tuto hypotézu ověřit. Výsledky popsali v odborném časopise Cell.

Autoři práce zkoušeli, co udělá s pokusnými myšmi transplantace stolice dětí, které mají autismus. Ukázalo se, že zvířata s touto transplantací se stávají méně společenskými, méně komunikují a často opakují stále stejné činnosti. Přitom geneticky stejné myši, které dostaly transplantaci od zdravých dětí, se chovaly stejně jako před zákrokem.

Studii vedl mikrobiolog Sarkis Mazmanian. Uvedl, že výzkum odhalil některá zajímavá fakta o původu autistického chování, ale zatím jen u myší – výsledky tohoto výzkumu by se neměly automaticky uplatňovat na člověka. Největší potenciál je podle něj ve výzkumu látek, které by mohly snižovat symptomy autismu u lidí. Tato léčba by podle Mazmaniana měla být založená právě na transplantaci mikrobiomu, tedy střevních kultur.

„Nechceme dávat rodičům ani dětem falešnou naději,“ uvedl Mazmanian. „Problém jsme nevyřešili. Jen jsme představili novou strategii, kterou je potřeba vyzkoušet na lidech. Jde o začátek něčeho, co by se jednou mohlo stát terapií pro lidi, ale tak daleko rozhodně ještě nejsme.“

Podobným směrem nyní zaměřilo své výzkumy množství vědeckých týmů po celém světě. Například před měsícem oznámili vědci z Arizonské státní univerzity, že právě transplantace stolice pomohly snížit příznaky autismu téměř na polovinu u skupiny 18 dětí.

Ztracený svět v lidských střevech

Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic.

Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s biliony virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom. Ten ale zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá.

Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.

Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, které byly donedávna přehlíženy.

Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce. Zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat.

Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti. Jen bakterií v lidském mikrobiomu je 1014, celý váží asi půl kilogramu.

Autismus a očkování: falešná stopa

Přestože se mnoho rodičů obává, že autismus je spojený s očkováním, ve skutečnosti ani ty nejpodrobnější výzkumy žádnou takovou souvislost neprokázaly. Letos jakoukoliv souvislost vyvrátila velmi rozsáhlá studie dánských vědců, která měla definitivně potvrdit nebo vyvrátit toto často šířené podezření.

Dánští lékaři v rámci výzkumu prověřovali 657 461 dětí narozených v Dánsku v letech 1991–2010. Za tu dobu našli 6517 dětí s autismem. Analýza neobjevila jakoukoliv souvislost mezi výskytem očkování a vznikem autismu. Autoři práce se přitom soustředili i na nejčastější body kritiky protiočkovacího hnutí. To tvrdí, že existují skupiny dětí, jež jsou zranitelnější vůči vakcinaci než ostatní.

Vědci se tedy zaměřili na nejrůznější faktory, které jsou se vznikem autismu spojené – jako jsou například sourozenec s autismem nebo starší rodiče. Také se podívali na to, jestli není autismu více u dětí, které podstoupily před MMR vakcínou (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) jiná očkování. Odpůrci také často argumentují takzvanou regresivní formou autismu způsobovanou očkováním, která by se údajně neměla objevovat v oficiálních statistikách.

Vědci všechny tyto teorie ve své studii testovali – a všechny se ukázaly jako nepravdivé. „Nenašli jsme žádné doklady pro hypotézy zvýšeného rizika vzniku autismu po očkování MMR vakcínou, a to ve vzorku celonárodní, nijak nevybírané populace dánských dětí. Nenašli jsme ani důkazy o zranitelnosti touto vakcínou u skupin s environmentálními nebo rodinnými rizikovými faktory,“ uvádí studie.

Autoři práce, Saad Omer a Inci Yildirim, výsledky komentovali takto: „V ideálním světě by probíhal výzkum nebezpečnosti vakcín jen proto, aby ověřoval hypotézy vytvořené seriozní vědou, ne jako reakce na nesmyslné konspirační teorie. Ale v reálném životě mohou hypotézy propagované očkovacími skeptiky ovlivňovat důvěru veřejnosti v očkování,“ napsali.