Důvěra v očkování v Evropě klesá. Česká republika patří k průměru

Celosvětově nejnižší důvěru v bezpečnost očkování mají obyvatelé Evropy, kde jsou o ní přesvědčeny necelé dvě třetiny lidí. Nejvíce naproti tomu věří vakcinaci lidé v částech Asie a Afriky. Vyplývá to z nově zveřejněné studie fondu Welcome Trust, podle něhož věří ve 140 sledovaných zemích v bezpečnost očkování průměrně 79 procent lidí.

Rostoucí neochotu nechat očkovat děti přitom letos označila Světová zdravotnická organizace (WHO) za jedno z deseti největších zdravotních rizik současnosti.

Průzkum, který se uskutečnil v loňském roce ve spolupráci s americkým Gallupovým ústavem, ukázal zásadní rozdíly mezi ekonomicky vyspělými západními zeměmi a rozvíjejícími se oblastmi. Zatímco nejvíce jsou lidé o nezávadnosti očkování přesvědčeni v jižní Asii a východní Africe, na opačném konci žebříčku stojí země Evropy a Severní Ameriky.

Česko je v průměru

Státem s největší nedůvěrou vůči vakcínám je Francie. Očkování nepovažuje za bezpečné každý třetí Francouz. Společně s Francií patří do první světové desítky další čtyři evropské země – Švýcarsko, Rakousko, Belgie a Island, v nichž nedůvěřuje očkování více než pětina lidí.

Česko patří v rámci Evropy k průměru, když zde dalo nedůvěru najevo šest procent obyvatel; očkování naopak důvěřuje 64 procent Čechů.

Lidé skeptičtí vůči vakcínám mnohdy tvrdí, že mají obavy z negativních dopadů na zdraví či vývoj dětí. Argumenty, které proti očkování používají, ale odborné studie vyvrátily.

„Váhavost v otázce očkování může přinejmenším v některých místech reálně zpomalit skutečný pokrok, který svět učinil v kontrole očkovatelných nemocí,“ uvedla podle stanice BBC expertka WHO na vakcinaci Ann Lindstrandová.

Spalničky jako případová studie

Příkladem jsou podle výzkumníků spalničky. Průzkum ukázal, že existuje souvislost mezi nízkou proočkovaností populace a nárůstem počtu případů této potenciálně smrtelné choroby, který v poslední době trápí některé země. Mezi státy s největším nárůstem případů patří země jako Madagaskar, Filipíny či Venezuela, kde je omezená dostupnost očkování, ale i státy jako Ukrajina či Francie, kde mají lidé ve vakcinaci nízkou důvěru.

Očkování obecně v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 2 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 3 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 22 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.