Svět čelí mnoha zdravotním hrozbám. Patří mezi ně podle WHO šíření nemocí, jimž by se dalo zabránit očkováním, choroby odolné na antibiotika, ale také stále více případů civilizačních chorob nebo dopady klimatických změn.
Svět čelí podle WHO deseti největším hrozbám. Patří tam i odpírání očkování
Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila pětiletý strategický plán, který se soustředí na tři oblasti. V každé z nich se objevuje číslovka miliarda:
- Zajistit miliardě lidí navíc základní zdravotní péči
- Zajistit, aby bylo o miliardu lidí více chráněno před zdravotnickými krizemi
- Zajistit, aby o miliardu lidí více než dnes mělo obecně lepší zdravotní podmínky
Aby se tyto závazky podařilo splnit, popsala WHO deset oblastí, které v horizontu pěti let budou představovat z hlediska medicíny a zdravotnictví největší výzvy.
Znečištění ovzduší a klimatické změny
Devět lidí z deseti každý den dýchá znečištěný vzduch. Pro rok 2019 je znečištění ovzduší vůbec nejhorší environmentální hrozbou. Mikroskopické částice, takzvaný mikroprach, ze znečištění ve vzduchu se mohou dostat do dýchacího i oběhového systému, kde poškozují plíce, srdce i mozek. Každoročně kvůli nim zemře odhadem sedm milionů lidí.
Asi devadesát procent těchto úmrtí zaznamenávají nízkopříjmové a středněpříjmové země. Za nebezpečné částice mohou především průmysl, doprava, ale i zemědělství a vaření na špinavých zdrojích.
Hlavní příčinou znečištění ovzduší je spalování fosilních paliv, což je současně primární příčina klimatických změn, které poškozují lidské zdraví zase jinými způsoby. Podle předpovědí WHO mezi roky 2030 a 2050 zemře kvůli klimatickým změnám 250 tisíc lidí ročně – na malárii, průjmová onemocnění nebo tepelný stres.
Civilizační choroby
Cukrovka, rakovina, srdeční nemoci. Tyto civilizační nemoci jsou dohromady zodpovědné za nejméně 70 procent úmrtí celosvětově, tedy jde asi o 41 milionů lidských životů ročně. Do tohoto čísla patří i 15 milionů lidí ve věku mezi 30 a 69 lety, kteří zemřou předčasně.
Také u těchto úmrtí jde především o nízko- nebo středněpříjmové země. Rizika zmíněných nemocí jsou způsobena pěti hlavními faktory: kouřením, nedostatkem pohybu, nadužíváním alkoholu, nezdravou stravou a znečištěním vzduchu.
Všechny tyto faktory zvyšují problémy s duševním zdravím, které mohly vzniknout už v raném věku. Polovina duševních nemocí vzniká ve věku čtrnácti let, ale většina případů není rozpoznaná. Důsledek: sebevražda je druhá nejčastější příčina úmrtí ve věku 15–19 let.
Globální chřipková pandemie
Svět bude čelit další globální chřipkové pandemii. Je to jisté, otázkou je jen, kdy se to stane a jak vážné to bude. Globální obranné mechanismy jsou jen tak účinné jako nejslabší články ve zdravotních systémech jednotlivých států.
WHO neustále sleduje chřipkové viry po celém světě, aby mezi nimi našla kmeny, které by mohly způsobit potenciální pandemii. Do tohoto celoplanetárního systému je zapojeno 153 institucí a 114 států.
WHO také každý rok doporučuje, proti kterým kmenům se dát očkovat; pokud by došlo ke krizové situaci, je světová organizace připravena jednat globálně.
Zranitelná a krizová prostředí
Asi 22 procent celosvětové populace, tedy 1,6 miliardy lidí, žije v místech, kde trpí dlouhodobými krizemi. Stojí za nimi kombinace sucha, hladomoru, válečných konfliktů nebo nucených přesunů obyvatelstva. Důsledkem jsou velmi nekvalitní zdravotnické služby pro obyvatele těchto částí světa.
Nefunguje tam mnohdy ani základní zdravotní péče. Tyto oblasti existují téměř ve všech oblastech světa. WHO na ně chce napřít ještě větší pozornost než nyní.
Odolnost proti antibiotikům
Takzvaná antibiotická rezistence je schopnost mikroorganismů čím dál více odolávat antibiotikům. Ta sice lidstvu dala možnost bránit se úspěšně řadě nemocí, ale jejich éra podle OSN končí. Čím dál víc mikroorganismů se učí jim odolávat – a hrozí, že se lidstvo vrátí do doby, kdy bylo neschopné léčit záněty, tuberkulózu nebo salmonelózu. Také by to mělo negativní dopad na schopnost léčby chemoterapií.
Už jen odolnost proti lékům, které léčí tuberkulózu, by znamenala velký problém. V minulosti na ni umíralo asi 1,6 milionu lidí ročně. Roku 2017 přitom bylo asi 600 tisíc případů, kdy tuberkulóza odolávala nejúčinnějšímu léčivu rifampicinu.
WHO se snaží vytvořit globální akční plán, který by měl hledat nejrůznější cesty, jak palčivost tohoto problému zmenšit.
Ebola a další nové nemoci
Během roku zažila Demokratická republika Kongo dvě epidemie eboly, obě ve městech s více než milionem obyvatel. Přitom jedno z těchto míst se nachází v aktivní válečné zóně.
To podle WHO ukazuje, že v případě vysoce nakažlivých chorob, jako je právě ebola, jde vždy o kontext. Pokud k epidemii dojde v hustě osídlených oblastech, kde jsou navíc ještě další společenské problémy, její negativní dopad může být kvůli tomu mnohem větší.
Slabá primární péče
Základní zdravotní péče je pro většinu obyvatel planety prvním kontaktem s jejich zdravotním systémem. Ideálně by měl poskytovat lidem kvalitní péči a zdravotnímu systému zase informace.
Měla by stačit k tomu, aby většině lidí poskytla většinu jejich zdravotních potřeb během celého života. WHO ale varuje, že v řadě zemí světa tyto systémy nefungují, z více různých důvodů. Ty pak nestačí k tomu, aby zajistily potřeby dostatečného množství obyvatel, což pak narušuje celkové zdravotní systémy a vede to k mnoha zbytečným krizím.
Odmítání očkování
Přestože na řadu smrtelně nebezpečných chorob existují očkování, stále rostoucí počet osob po celém světě vakcíny z nejrůznějších příčin odmítá. Přitom očkování je jedním z nejúčinnějších a cenově nejvýhodnějších způsobů, jak předcházet nemocem.
Podle WHO zabrání očkování ročně přibližně dvěma až třem milionům úmrtí ročně, a pokud by se podařilo lépe proočkovat celosvětovou populaci, tak by to zachránilo dalších 1,5 milionu osob.
Za loňský rok stoupl počet případů spalniček celosvětově o 30 procent. Podle zprávy WHO nemohou za celý tento růst jen odmítači očkování, příčiny jsou komplexní.
Existují ale země, zejména ty bohaté a vyspělé, kde se už některé očkovatelné nemoci podařilo téměř vymýtit, ale nyní se tyto choroby vrací. Proč lidé odmítají očkování? WHO i řada nezávislých studií říkají, že příčin je více, tou hlavní je nedůvěra a nedostatečná schopnost vysvětlovat toto složité téma.
Horečka dengue
Tuto chorobu přenáší výhradně komáři. Má příznaky podobné chřipce a je smrtící až ve dvaceti procentech případů. Rizikovost této nemoci roste už desetiletí, ale lidé nejsou schopni dostatečně reagovat.
Množství případů se objevuje v zemích s vysokými srážkami zejména v dešťové sezoně, například v zemích, jako je Bangladéš nebo Indie. V současné době se ale toto období výrazně prodlužuje a důsledky toho jsou vidět: roku 2018 zažila Bangladéš největší množství úmrtí za téměř dvacet let.
Navíc se tato choroba rozšiřuje i do zemí, kde se v minulosti vůbec neobjevovala – například do Nepálu. WHO varuje, že riziko horečky dengue hrozí 40 procentům světa.
HIV stále hrozí
WHO chválí enormní pokrok, jehož se podařilo dosáhnout v boji proti viru HIV. Nemocní nyní dostávají antiretrovirotika, testování i další péči.
Přesto je tato choroba stále ještě nezkroceným rizikem – na tuto celosvětovou epidemii na HIV/AIDS umírá ročně asi milion lidí; celkem už jí podlehlo přibližně 35 milionů osob. Největším problémem je podle statistik to, že se objevují nové skupiny, u nichž se tato nemoc šíří; jde především o mladé dívky a ženy ve věku 15–24 let žijící v subsaharských zemích.