Pozitivní dopad na zdraví lidí má zákaz kouření v restauracích a dalších vybraných místech, tvrdí Ústav zdravotnických informací a statistiky. Podle něj klesl počet hospitalizací u nemocí způsobených kouřením. Výraznější je u lidí do šedesáti let. Poslanci přitom chtějí v úterý projednat návrh na zmírnění zákona.
Zákaz kouření platí od konce loňského května a statistici srovnali počty hospitalizací za červenec až listopad v letech 2016 a 2017. Pacientů mladších šedesáti let skončilo kvůli infarktu v nemocnici o 13,1 procenta méně, celkově byl počet hospitalizací asi o 730 případů nižší.
Kuřáci podle statistik dostanou infarkt v průměru o dvanáct let dříve než nekuřáci. „Ve věku 30 až 39 let je infarkt u kuřáků šestkrát častější než u nekuřáků,“ doplnila předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková. Pasivní kouření také zvyšuje riziko infarktu asi 1,3krát.
U anginy pectoris zaznamenaly statistiky ve srovnání období za červenec až listopad v letech 2016 a 2017 pokles hospitalizovaných pacientů o více než šestnáct procent, v případě ischemické choroby srdeční u osob mladších šedesáti let byl patrný pokles hospitalizovaných o téměř patnáct procent a o asi 11,6 procenta u starších. U astmatu se počet hospitalizací u lidí mladších šedesáti let snížil zhruba o jedenáct procent.
Celkově podle Králíkové v porovnání dvou období ubylo za pět měsíců téměř deset tisíc hospitalizací, celkem za období skončilo v nemocnicích asi milion lidí. „Jde o to, aby kuřáci nekouřili tam, kde dýchají jiní. Ohleduplnost, že si kuřák půjde zapálit za dveře, znamená skoro o deset tisíc méně hospitalizací za posledních pět měsíců,“ řekla Králíková.
Státní rozpočet stojí kouření a boj s jeho následky ročně odhadem sto miliard korun, z toho největší položku podle Králíkové v tomto rozpočtu hraje ztráta aktivních let, kdy „kuřáci neodpracují to, co nekuřáci“.
U rakoviny se zákaz kouření projeví až později
U nádorových onemocnění se podle odborníků pozitivní dopad projeví za delší čas. Podle Králíkové počty nových případů rakoviny plic stále mírně stoupají, diagnózu si každoročně vyslechne kolem 6500 lidí. Mírně však klesá počet lidí, kteří na rakovinu každoročně zemřou. Klesá počet nemocných mužů, u žen narostl počet pacientek asi o třetinu za posledních deset let a počet zemřelých o pětinu.
Analýza je podle Ondřeje Májka z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) předběžná, potvrzená data za loňský rok budou teprve v polovině roku.
Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit posledního května loňského roku. Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center.
Podle Králíkové jde o efektivní způsob, jak omezit růst počtu nových kuřáků. „Zákon je účinná prevence, jak snížit počet kuřáků v populaci, to se stalo všude po světě, po zavedení zákona klesá počet kuřáků a počet cigaret,“ uvedla.
Dospělí lidé podle ní prakticky kouřit nezačínají. „Je to asi jeden z deseti, kteří s kouřením začnou po osmnáctém roce, tedy získat zákazníky je nutné před tím, než dostanou rozum, u nás je věk první cigarety deset až dvanáct let,“ upozornila předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.
Poslanci se budou bavit o zmírnění zákona
Ve stejnou dobu, kdy přicházejí první lékařské zprávy o prospěšnosti zákazu kouření v restauracích, ovšem současně sílí snaha celé opatření liberalizovat. První pokusy o zmírnění zákona včetně petice proti němu byly už loni, letos v polovině března vláda odmítla návrh na jeho zmírnění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) tehdy řekl, že mezi ministry převážil názor, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května.
Změnám by se poslanci mohli věnovat už na nadcházející schůzi dolní komory. Novela předložená sněmovně, za níž stojí poslanec ODS Marek Benda, předpokládá úlevu z úplného zákazu kouření pro menší hospody nebo bary. Na zařízení s plochou do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo, by se restrikce nevztahovala. Provozovatelé by se tedy mohli rozhodnout, zda bude jejich podnik kuřácký, nebo nekuřácký.
První historicky doložený zákaz proti užívání tabákových výrobků padl už v roce 1575, kdy římskokatolická církev zakázala kouřit ve všech kostelech v Mexiku a karibských španělských koloniích. O patnáct let později, v roce 1590, papež Urban VII. rozhodl o zákazu užívání tabáku v kostelích i na dalších krytých místech. Tabák se nesměl kouřit v dýmkách a nepřípustné bylo i jeho šňupání a žvýkání. Kdo zákaz porušil, měl být vyloučen z církve.
První zemí světa, která zakázala kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech, se v roce 2004 stalo Irsko. Tuzemské restrikce kouření se datují do 30. let, kdy v Československu platil zákaz kouření v autě; spíš než zdravotní důvody ale hrála snaha o snížení nehodovosti, norma vycházela z toho, že cigareta nejde ve prospěch řidičovy pozornosti. Podle posledních čísel v současnosti kouří čtvrtina zdejší populace.
